Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Že je tohle auto absolutní nesmysl? A ještě k tomu je ošklivé jako noc? To je, přesně o to ale opírá přitažlivost své zvrácené osobnosti.

Brutální jízda popírá Newtonovy zákony

BMW X6 M je auto specifické každým coulem. Má podivnou koncepci, ještě podivnější vzhled, nehorázně výkonný a ještě nehorázněji užraný motor. To pravé kouzlo, dá-li se tedy v tomto případě mluvit o nějakých kouzlech, ukáže teprve při jízdě. A to tím spíše, čím více odvahy si dodáte a troufnete si přivézt vůz k limitům jeho možností. Ty jsou totiž o pořádný kus dále, než by vás kdy napadlo a X6 M tím dokáže i pobavit - tím, co všechno přes svou nevhodnou koncepci dovede.

Přečtěte si test podobně svérázného Mercedesu ML 63 AMG a asi nedojdete k závěru, že by se na silnici choval špatně. Nechová, přesto je třeba říci, že tam, kde ML AMG končí, X6 M teprve začíná. Je to kombinace dynamické brutality s velmi dobrou trakcí, překvapivou agilitou a přitom jistotou trvající i v zatáčkách projížděných rychlostmi přes 200 km/h, kde auta s tak vysokým těžištěm obvykle bez váhání kapitulují.

Nechci nyní naznačit, že BMW podojilo kozla a z X6 udělalo sporťák chovající se jako Porsche nebo Ferrari. To se pochopitelně nedá, přesto X6 M působí dojmem, jako by část fyzikálních zákonů byla popřena a 555 koní se i v tomhle hloupém balení dá docela dobře použít. Auto při ostré jízdě působí trochu jako vyšší hatchback, ne hůře. Cítíte, že má těžiště o něco výše, že ani vy nejste zrovna nízko, ale že byste se museli potýkat s nějakými extrémními náklony, nebo obrovskými odstředivými silami, to ani náhodou. A ani ovládání auta není složité.

Pochopitelně se při vodění takové masy kovu extrémními rychlostmi pořádně zapotíte, ale není to ze zmaru. Rozjedete auto naplno, před zatáčkou necháte projevit jen obtížně utahatelné brzdy (co by za ně, alespoň kdysi testovaná, M5 dala) a odlehčíte si záď. Ta je při ostré deceleraci trochu vrtkavá, příjemné to ale přestane být až opravdu v blízkosti limitů možností (podívejte se na přiložené video, i z něho je dobře patrné, že auto s sebou pod ostrými brzdami pravidelně šije tak, že potřebuje asi třicet bleskových korekcí volantem zanechávajících i na kameře bizarní vizuální stopu), pokud zpomalujete jinak než ukrutně, jen vám tím pomáhá - nechá se sympaticky naštelovat do zatáčky, ve které po chvíli můžete přejít na plyn. Poté pro změnu přijde ke slovu pohon všech kol xDrive, jehož koncepce se zdá být pro 555 koní na limitu možností. Přesto se snaží a dokáže jen s drobnými omyly rozkládat výkon mezi kola tak, že ani výjezd ze zatáčky vás neposílá směrem k svodidlu, rybníku, vrbě, dubu nebo jinému stromu.

Pouze ve velmi pomalých zatáčkách je z auta cítit jeho velká hmotnost a z ní pramenící neobratnost, ve vracečkách je pomalé a a neochotné. Ale v jakýchkoli rychlejších? Je to opravdu nejen rychlé, mrštné a agilní auto, se kterým si troufnete strašně moc a ono vás za to nevytrestá. I zvlněný povrch jej ve vysokých rychlostech znejisťuje tak, že to má řešení, což u mnoha zdánlivě schopnějších aut neplatí.

Ano, je to všechno blbost, dělat sporťák z tohoto auta je něco jako vytvořit zápis do Guinessovy knihy pro nejrychlejší toaletu, nákupní vozík nebo sekačku na trávu. Přesto musím vyseknout poklonu těm, kteří tohle auto udělali. Muselo s tím být strašně moc práce, možná někdo musel podepsat i smlouvu s ďáblem. Výsledkem je ale daleko nejlépe jezdící SUV na trhu. I sesterskou X5 M strká ostrá X6 do kapsy, je skutečně naladěna tak, aby ve svém vyžraném těle dokázala s tak extrémním výkonem plně pracovat.

Ostatně, znovu vás nasměruji k přiloženému video, tohle auto prostě po silnicích létá, nechá se vodit na hranici svých možností posazených daleko za meze chápaní a přesto se nezdá, že by mu to nějak vadilo. Dokáže to dělat prakticky pořád, nebo přinejmenším do té chvíle, než mu dojde palivo. A ještě jedna věc je z videa patrná. Přálo nám (v tomto případě to není ironie) počasí a silnice byly hodně záludné, často se měnilo sucho s mokrem, do toho spadané slizké listí a spousta dalších nástrah. S vozem této hmotnosti a těžiště bylo přesto možné i za těchto podmínek jezdit tak (byť to dozajista chtělo i cit a zkušeností), že jeho šílený výkon bylo možné prodat. Tolik si se svým pohonem všech kol a celkovým naladěním nechá líbit.

BMW tímto vozem dokazuje, že Obelix v tretrách může být atlet. Nic to ale nemění na tom, že kdyby stejnou péči věnovalo vozu vhodnější koncepce, udělalo by mimořádně špičkový sporťák. Takto stvořilo „jen” superrychlé silniční SUV, což je sice také titul, ale někde na úrovni kategorie „nejlepší jednoruký klavírista”.

Překvapivě ovladatelné i agilní, kvalitou jízdy ale neoslní

Už na to přišla řeč, schopnosti X6 M rozhodně nezačínají a nekončí jen u rychlosti. Auto je i velmi dobře ovladatelné. Dobře, řízení asi díru do světa neudělá v případě své čitelnosti, ale rychlé a přesné je maximálně. O brzdách padlo pár pěkných slov a s jejich ovladatelností to není horší. Motor krom svých přirozených prodlev poslouchá a jestli je něco problém, pak je to převodovka.

Je to zkrátka předchozí evoluce „mnichovského DSG” a to všechno, co už novější skříň v M5 umí, tenhle kousek ještě nezvládá. Velmi schopný je při řazení nahoru, ale to platí snad o všech „dvojspojkách”, řazení dolů mu jde o poznání hůře. Předně není dostatečně rychlý v reakcích, patrně z toho důvodu, že meziplyny hodně zanedbává. Nějaký si střihne, ale velké skoro zásadně nedává, a tak s podřazením čeká do nižších otáček, kde menší než potřebný meziplyn a lehký prokluz spojky způsobí jen omezenou blokaci kol. To je při ostřejším brzdění samozřejmě velmi nevhodné, neboť pokud s podřazováním nezačnete včas, převodovka to prostě nestihne a do následující zatáčky nemáte včas připravený vhodný převodový stupeň. I to je patrné z přiložených videí, i z toho se zrychlením a brzděním - můžete se ucvakat páčkou se znakem minus a stejně převodovka včas neudělá, co potřebujete. Je to asi největší limit řiditelnosti vozu, a tak znovu platí: království za manuál, když už nemůžete mít lepší automat. Bohužel, ani jedno není v nabídce.

Krom ovladatelnosti ale pomáhá překvapivě dobrým pocitům z jízdy i agilita auta. V krajnostech se setkáte s nedotáčivostí přídě v zatáčkách i vrtkavostí zádě při brzdění, ale už bylo naznačeno, jak moc pro to musíte udělat. Řeknu velmi troufalou věc, ale jsem o tom přesvědčen: X6 M působí na řidiče příjemněji než M5. Té se pořád někam nechce, X6 M se spíše chce. Ve výsledku je tak s X6 M i více zábavy, řídit ji je prostě jednodušší, s M5 se více perete.

Co kvalita obyčejnější jízdy? Nečekejte moc, je to svým způsobem sporťák a výše naznačenými schopnostmi komfort běžných přesunů pochopitelně trpí. O věcně hlomozícím motoru už řeč byla, větší potíž je ale podvozek. Ten je vzhledem k vysokému těžišti X6 hodně tvrdý a ještě „podpořený” runflaty (jiné M je nemá). Adaptivní tlumiče všemu pomáhají a jízda není vyloženě prkenná, ale je prostě dost tvrdá a hýčkání posádky v tomto směru prostě neočekávejte.

Z toho tak nějak vyplývají terénní možnosti vozu. Lesní nebo polní cesta, proč ne, světlá výška by tu nějaká byla a menší nerovnosti podvozek vyfiltruje, s nižší adhezí problém nemá. To je ale vše, kalhoty ve skutečném terénu stahuje daleko před brodem.