Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když byla Jetta jen méně kvalitním a dražším Golfem s kufrem, nebylo moc o co stát. Jenže karty se někdy obrací.

Tichý benzín s chováním dieselu

Že stojí nová Jetta v Evropě poněkud bokem od hlavního zájmu VW, dokazuje ve srovnání s Golfem hodně omezená nabídka motorů. A to navíc u nás nekopíte čtrnáctistovku TSI se 160 koňmi a nově už ani dieselový dvoulitr. U českého Volkswagenu tak můžete aktuálně vybírat z přeplňovaných benzínových čtyřválců 1,2 a 1,4 TSI s výkonem 105 nebo 122 koní, případně zkusit nejsilnější dvoulitr s 200 koňskými silami. Naftová jednotka zůstala jedna - 1,6 TDI s výkonem 105 koní. Ne že by to bylo žalostně málo, ale oproti technicky spřízněnému Golfu jde o třetinové portfolio.

Prostřední zážehová motorizace, kterou jsem si vyzvedl, nebyla do flotily testovacích aut VW zařazena náhodně. Nejslabší dvanáctistovka byla nedávno vůči motoru 1,4 TSI cenově značně znevýhodněna. Anebo řečeno jinak, bylo zařízeno, aby se čtrnáctistovka vyplatila mnohem více. Volkswagen má obě jednotky v ceníku za stejných 412 tisíc a kromě toho větší a silnější agregát automaticky dostanete ve vyšší výbavě. Takže zákazník by musel být tak trochu šílenec, aby mu nedal přednost. Stejně tak byl „odstaven“ dvoulitr, který v jiné než nejvyšší výbavě Sport nepořídíte, a dát 550 tisíc za kompaktní sedan, když už můžete mít slabší, ale větší Passat... Ledažeby by cenovku postihla nějaká náhlá lokální sleva, což se zase u prodejců VW nevylučuje.

Zkrátka a dobře Volkswagen pozitivně zdiskriminoval jedno TSI a 1,6 TDI, a buď se vám to líbí, nebo nelíbí. Mám za to, že je vskutku krátkozraké pouštět tímto k vodě část své klientely, VW má však jistě patrně dobře spočítáno, že se pohybuje v jednotkách, a tak to prostě neřeší. Navíc obchodování naštěstí nefunguje podle pravidel komunální politiky, takže zvýhodněnou Jettu 1,4 TSI vás nikdo kupit nenutí, možná by to ale byla i škoda.

Za nejlepší automobil na hranici 400 tisíc bych ji nepovažoval, svá pozitiva každopádně skýtá. Začal bych tím nejdůležitějším artiklem a tím je slušná kultivovanost. Malý čtyřválec je výborně odhlučněn a nadmíru nebude obtěžovat ani v těch výjimečných případech, kdy z něj budete potřebovat dostat všech 122 koní a 200 newtonmetrů, i když jsem měl místy dojem, že při přímém srovnání hlučnosti s identicky vybaveným Golfem by byla Jetta o drobné desetiny decibelu hlasitější. Ale to jen na okraj.

Byl bych ochoten vsadit se, že majitelé Jetty nejsou zrovna z těch, kteří se nutně potřebují prořezat zatáčkami až do důchodu (třeba proto, že spousta z nich si ho už užívá), tudíž by jim tyto výkony při hmotnosti něco málo přes 1,3 tuny stačit mohly. S trochou snahy se dá na stovku rozjet pod deset vteřin a dosáhnout na 200 km/h. Jestli jde o čísla adekvátní k rodinnému sedanu, budete muset posoudit sami, mně se ale vcelku zamlouval způsob jejich podání, protože Jettu za nic jiného než rodinný sedan nepovažuji.

Definovat Jettu skrze motor není kvůli zpomaleným reakcím a turboefektu nejlepší nápad. Čtyřválec postrádá špičku a odezvu akcelerace na přidání plynu bych srovnal s uvolněním nataženého gumového lana se závažím. Celý proces výstupu síly více než připomíná dieselový agregát, jen s tím rozdílem, že máte k dispozici o trochu větší rozsah otáček a samozřejmě tišší běh. Pokud této charakteristice přizpůsobíte jízdní styl a začnete využívat výkon především ve středních otáčkách, dokáže si vás tento motor v jistém smyslu omotat kolem prstu.

Nemalou zásluhu má na tom sametově hladce řadicí šestistupňový manuál, jehož vzájemný rozestup kvaltů nepostrádá přirozený řád, nicméně ten byl podřízen spotřebě a převody jsou tudíž trochu delší. Dynamice jízdy to neprospívá, konzumaci benzínu každopádně ano. Přísné dodržování limitů bez těžké pravé nohy odčerpává z nádrže 6,9 litru na každých sto kilometrů. Cílená snaha o úspornou jízdu, i když ne vysloveně economy run mimo město vás dostane pod hranici šesti litrů. Citlivost přeplňování na žravost pod vyšší zátěží se projeví patnácti litry a při pokusu o vyhecování motoru Jetta nasávala dvacet. Popravdě to zase tak špatné nebylo, ale zrovna 1,4 TSI v kombinaci s adekvátně velkým vozem nepatří mezi motory, na kterých byste mohli přednášet ukázkové nevýhody downsizingu. Stačí jej ale mít třeba v Tiguanu...

Nekonfliktní typ

Pokud je mi známo, navzdory moderní konstrukci podvozku s víceprvkovým zavěšením zadních kol Jetta zrovna nepatří k vyhledávaným učebním pomůckám pro školy výuky pokročilé a sportovní techniky jízdy. Nejezdí přitom ani tak špatně, jako je spíše instantně neinspirativní. Třeba ryzí mechanická přilnavost sedmnáctipalcových pneumatik testovacího vozu byla dost dobrá na to, aby mě po hodině ježdění v suchých a čistých zatáčkách kolem Karlštejnu boleli ruce i nějaké to svalstvo na nohách, jenže více než uznání si auto nezaslouží.

Řízení vám dá odpor, cit už ale ne. Možnost nasměrovat příď přesně do oblouku taky dostanete, jenomže jinak než volantem toho nedocílíte. Ubírejte plyn uprostřed zatáčky, zkoušejte přenést hmotnost na brzdách a Jetta si toho buď bohorovně nevšímá, nebo blikne stabilizace a opět se nic neděje. Když na známém úseku oblíbené okresky naleznete správný rytmus a díky dobře nastaveným, poněkud tužším tlumičům to jde snadno, ve výsledku můžete nabrat skutečně vysoké tempo. Pocitu role přihlížejícího diváka se ale nezbavíte. Když už něco na limitu řešíte, tak maximálně vypozorujete tendenci zadní nápravy při skutečně vysokých odstředivých silách odhopsat kousek do strany. Proto uberete a horská dráha z pohledu třetí osoby může pokračovat.

Svým způsobem Jetta funguje impozantně. Podobným způsobem s ní nikdo jezdit nebude (tedy nikdo normální), ale když na to přijde, protestovat nebude. Z mé strany to byla jen přirozená zvědavost, co skutečně dokáže a jak se bude chovat v krizi, ale lepší bude nazout bačkory a splynut s jejím poklidným, vláčným charakterem. Skutečnost, že Jettu možné nepochopení její osobnosti nijak nerozhodí, i když se ji snažíte všemožně vyprovokovat, je prostě pojistkou, bonusem i rozvážnou odpovědí na takové pokusy.

Ano, je to nuda. A vám nic nebrání se ji obloukem vyhnout. Sám bych to možná udělal. Zároveň ale nebudu lhát sám sobě, že chci při každé jízdě vyždímat auto i své žlázy jako citrón. Občas potřebuji vypnout a na takové příležitosti si Jettu představit umím. Je tichá, nenápadná, elegantní, nerozčiluje maličkostmi ani v zásadních věcech, a když chcete, umí být i úsporná.

Používat ji ve všední den, neuráželo by mě to. Pídil bych se ale po možnostech změnit pár drobností. Místo sedmnáctek bych Jettu raději viděl na šestnáctkách. Kvalita jízdy v českých reáliích není její silnou stránkou a ovladatelnost by tím zásadně netrpěla. A druhá věc - na Volkswagen poněkud atypicky měly brzdy docela pomalý náběh s notně dlouhým mrtvým chodem pedálu. A když už jsme u toho, ani vyměklá spojka nepůsobí dvakrát dobře. Ze zkušenosti z předchozích motorizací mám ale za to, že to asi bude mít něco společného s provozním režimem tohoto konkrétního vozu.