Autoforum

/

Foto: Prestige Motors, publikováno se souhlasem

Žádná replika, bouračka, cokoli takového, tohle je skutečné a kompletní Ferrari. Navíc jde o model 458 Italia, tedy poslední evoluci osmiválcových modelů s atmosféricky plněným motorem. Přesto stojí o statisíce míň než cokoli srovnatelného, je totiž neobvykle hodně ojeté.

Omlouvám se za onen anglicismus v titulku, sám jsem už asi moc starý na to, abych takový slovník přijal za vlastní. V tomto případě mi ale přijde příhodný. Komický, ale trefný výraz pro jakési okázalé předvádění se je na sociálních sítích používán každou chvíli tváří v tvář tomu, s čím tam lidé skutečně „flexí” - půjčená superauta, „luxusní” dovolené ze Slevomatu, kabelky Gussaci, to všechno má být zdrojem obdivu. Je to víc než co jiného trapné, ale co takhle skutečné a vlastní moderní Ferrari? S tím už se půjde předvádět bez uzardění.

Pokud je vám takové chování vlastní, na fotkách níže můžete vidět vůz, který vám to dovolí a (aspoň při pořízení) vás nezruinuje. Jde o daleko nejlevnější Ferrari 458 Italia na prodej v Evropě ve „správné” rudé barvě s černým interiérem. Je to dnes stále více ceněný vůz, neboť jako poslední sporťák značky tohoto typu použil atmosféricky plněný, překrásně znějící osmiválec. Sám jsem kdysi měl tu čest s Itálií jet. A byť na dnešní poměry už neuchvátí dynamikou, árie, které za jízdy pěje, a bezprostřednost, s jakou reaguje na vaše impulsy, je v rámci dnešní produkce neopakovatelná.

Přes tohle všechno může být vaše za 129 900 Eur, tedy asi 3,28 milionu Kč. Není to málo peněz, to samozřejmě ne, ale na Ferrari z minulé dekády to málo je. Auta v „typickém stavu” dnes nekoupíte pod 4 miliony a (jak podotýkají kolegové z Auto Bildu, kteří si nabídky všimli) druhá nejlevnější 458 je o víc jak půl milionu dražší. Tohle je prostě relativní láce, která se obvykle v prodeji vůbec nevídá.

Co za ní stojí? Už jsme to naznačili - vysoký nájezd. 169 tisíc najetých km možná není moc na 13 let provozu Škody Octavia 2,0 TDI, na Ferrari 458 je to ale jeden z extrémů. Nějakých 13 tisíc km za rok už vyžaduje pravidelné ježdění, které majitelé těmto vozům obvykle ani zdaleka nedopřávají. Vůz jinak vypadá dobře, podle dealera měl pravidelný servis a podle fotek poznáte nájezd jen z trochu ošoupaného interiéru. Ale jinak? Vyfoťte se s autem na „instáči” a holky budou koukat, o tom nepochybujeme.

Auto tak čeká na někoho s odvahou, kdo se bude chtít víc ukazovat než jezdit. Při stání v garáži se na autě nic nepokazí, při občasných vyjížďkách, kdo ví. Necelých 170 tisíc km není zase tolik, Ferrari na to ale běžně stavěná nejsou a obáváme se, že i sama automobilka bude koukat, co se s vozem po takovém zápřahu děje. Ale víte, jak to chodí - kdo nehraje, nevyhraje, navíc v době, kdy není problém koupit za 2 miliony hned několik modelů Škody, není 3,28 „mega” zase tak extrémní suma, na moderní Ferrari rozhodně ne. 570 znělých koní, stovka za 3,4 sekundy a maximálka 325 km/h čekají...

Zdroje: Prestige Motors@Autoscout24.de přes Auto Bild

Petr Miler