Autoforum

/

Foto: Koenigsegg

Ještě před 10 lety věřil, že elektrický sporťák jednoho dne nabídne. A touto myšlenkou se seriózně zabýval. Pak ale pochopil nepřekonatelné technické limity, nezájem publika i fakt, že emisní bilance takového auta by byla jasně záporná. Tak proč něčím takovým ztrácet čas?

Patří budoucnost elektrickému pohonu? Možná ano, ale nejprve musí dojít k technickému vývoji, který dnes nikdo nedokáže předjímat. A kdo si před pár léty myslel, že jej předjímat dokáže, ten dnes jen počítá ztráty. Spousta dnes churavějících automobilek by nebyla v problémech, ve kterých je, kdyby se nad věcmi dokázala rozumně zamyslet a jednala na základě toho, s čím lze skutečně počítat, ne toho, čemu lze nanejvýš jen věřit.

Jak moc automobilky nemyslely, ukazuje plošnost, s jakou k této věci přistoupily. Člověk by ještě pochopil, kdyby se vydaly elektrickým směrem u menších aut pro každodenní dojíždění do práce apod., tam by možná dokázaly i nějak obstát. Tak to ale nebylo. Elektrické najednou mělo být všechno a pro všechny, a tak jsme najednou svědky absurdit typu třítunové elektrické SUV, elektrické Ferrari, masivní elektrifikace nabídky Porsche nebo dokonce snahu o kompletní elektrifikaci Lamborghini, kterou automobilka zastavila až za 5 minut 12. Jaký smysl to dává?

V případě supersportů rozhodně žádný, však jde o okrajový segment, který slouží hlavně pro zábavu hrstce lidí, kteří s auty nejdou hrstku kilometrů. Je úplně jedno, jaký pohon tato auta budou mít, nemá to žádný podstatný vliv na emisní bilance čehokoli, zato pokus o nesmyslnou elektrifikaci může mít dramatický vliv na ekonomickou bilanci fungování těchto firem. Výrobci těchto vozů musí plnit přání svých zákazníků, pokud chtějí něco prodat, takhle jednoduché to je.

Porche pořádně nepochopilo dodnes a strádá, takový Christian von Koenigsegg, šéf automobilky vyrábějící jedny z nejrychlejších sportovních aut na světě, naštěstí přemýšlel a pochopil. Podle něj by nebyl problém přijít s elektromobilem, který by snadno překonal veškerou konkurenci. Jenže problém je v tom, že ani takové auto by klientelou nebylo vnímáno jako žádoucí.

„Kdybyste se mě zeptali před 10 lety, asi bych vám řekl, že v roce 2026 bude existovat elektrický Koenigsegg,“ uvedl v rozhovoru s kolegy z Motor1. Nicméně v té době svůj názor stavěl na popularitě i nadějích, které s elektrickým pohonem byly spojené. Taková Tesla Model S byla tehdy mimořádně rychlá nejen na rodinný vůz. Elektrické sporťáky tak měly laťku dle očekávání posunout o řád výš.

Jenže se ukázalo, že klientele toužící po sportovních vozech nestačí jen působivé zrychlení v přímém směru, které budou zvládat nanejvýš pár desítek minut. „Jejich skutečná hodnota je někde jinde. Leží v designu, v technice, v zážitcích, které vám zajistí. Jde tu o emocionální pouto mezi řidičem a strojem. A elektromobily se bohužel nikdy nestaly takovým zvířetem,“ poukazuje na podstatu problému von Koenigsegg.

Nezůstává ale jen u emocí, velmi správně poukazuje i na technické limity a na to, že s elektrickým pohonem mohou sportovní auta škodit dalek více než s tím spalovacím. „Auto s velkými bateriemi musí najet mnoho kilometrů, aby byla vykompenzována zátěž spojená s výrobou baterií. Supersporty toho ale tak moc nenajedou, často léta odpočívají ve sbírkách a bod zlomu u nich nikdy nenastane,“ uvádí racionálně.

Podle šéfa Koenigseggu je tak zapotřebí, aby elektromobily najely alespoň 80 tisíc kilometrů, než vykompenzují zátěž z výroby. Pokud by ovšem byly srovnávány s vozy spalujícími syntetická či ekologická paliva, pak tu máme dokonce 140 000 km. Tedy nájezd, jakého za celou historii dosáhlo jen velmi malé procento sportovních aut, které byly vyrobeny - a to bez ohledu na značku a typ.

Snaha osazovat sportovní auta elektrickým pohonem je tedy jak technicky, obchodně i ekologicky nesmyslný. Von Koenigsegg to ostatně vysvětlil natolik polopaticky, že to musí pochopit každý i se špetkou zdravého rozumu. Tedy pokud bude chtít. Tušíme, že někteří chtít nebudou. A tak se ani na politickém tlaku nutícím všechny vyrazit stejným směrem nic nezmění, přijdou jen nové prostředky, jak dosáhnout svého.

Zdroj: Motor1

Petr Prokopec