Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Evropská unie se tváří, že jen pod jejím bičem automobilky přistoupily k vývoji úspornějších aut, která by jinak „žrala” jako protržená. Realita je ale taková, že tady spotřeba aut stoupá, v USA nikoli.

Na tlaku Evropské unie majícímu vést ke snížení spotřeby aut na trhu by samozřejmě nebylo nic špatného, kdyby ovšem šlo o smysluplnou záležitost, která by v reálu přinášela právě to. Jenže nic takového se neděje, jde jen o honbu za hodnotami stanovenými od stolu, které v podstatě jen decimují evropský automobilový průmysl, aniž by k poklesu docházelo byť na papíře, natož pak v reálu.

Ve Spojených státech je byrokratický tlak na snižování spotřeby o hodně menší, čerstvě byl ještě umenšen a tlak na elektrifikaci aut není mimo Kalifornii a pár menšíc států prakticky žádný. Cílem je aktuálně průměrná spotřeba aut ve výši 5,87 litru benzinu na 100 km pro rok 2026, což je ekvivalent 135 gramů CO2 na kilometr. To je je výrazně nad aktuálním evropským limitem (95 g/km) a nikdo dále výrobcům nenutí jakékoli kvóty na výrobu elektromobilů. Přesto spotřeba aut přirozeně klesá.

Dle výroční zprávy organizace EPA celoamerický průměr za rok 2019 činil 9,22 litru benzinu na 100 km, což je možná daleko od budoucího limitu, ale zlepšení o 0,15 litru oproti roku 2018. Můžete namítnout, že je to hodně a že z vysokých čísel se klesá snáze, je ale třeba si uvědomit, že Američané historicky měří spotřebu mnohem realističtějšími způsoby. Udávané hodnoty tak odpovídají reálné spotřebě podstatné části lidí, v EU jde i podle inovovaných pravidel o laboratorní fikci. Navíc platí, že v USA jezdí stále vyšší procento velkých SUV a pick-upů, přesto jde spotřeba dolů.

Nechat výrobcům volnost je tedy možná lepší nápad, než je Brusel kdy ochoten připustit. Lidé přirozeně chtějí stále úspornější a čistší auta, je tedy argumentem v konkurenčním boji jim taková nabídnout. Snižování spotřeby je ale v takovém případě dosahováno i s ohledem na náklady na vývoj, výrobu a další podstatné okolnosti, které prospívají celkové efektivitě takového procesu, a to nejen ekonomické, ale i ekologické. Pokud například koncern VW léta vyvíjí čtyřválcový motor 1,2 TSI, aby jej po pár letech nahradil tříválcovou jednotkou 1,0 TSI kvůli papírově nižší spotřebě o pár procent, aniž by se ta reálná změnila k lepšímu, ohleduplné k přírodě to jednoduše být nemůže - vyplatí se to dělat jen pod hrozbou bruselských pokut navzdory, nikoli ve prospěch přání zákazníků.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec