Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Krvavé tažení filipínského prezidenta si již vyžádalo tisíce lidských obětí, nově k nim přibyly i ty automobilové. Jejich likvidace ale zavání hned dvakrát.

Na Filipínách momentálně zuří opravdu krvavý boj proti drogám. Rozpoutal jej prezident Rodrigo Duterte, který na tomto tématu postavil i svou kandidaturu. Když byl následně lidem zvolen, přičemž získal takřka dvojnásobek hlasů než poražený soupeř, své sliby začal realizovat do puntíku. Již na počátku loňského roku, tedy šest měsíců po Duterteho vítězství, země hlásila přes 7 000 obětí. Mezi ně ovšem nepatří jen dealeři drog, ale i jejich uživatelé či dokonce pouhé děti z ulice, které s válkou nemají pranic společného.

I proto ostatně šéf filipínské policie Ronald dela Rosa pozastavil veškeré operace a komanda smrti vykonávající popravy bez soudů dostala na chvíli volno. Skutečným důvodem ale nebyly ani tak civilní oběti, jakožto spíše skutečnost, že na drogové gangy byla napojena i samotná policie. Dle dela Rosy tak bylo nejprve třeba „pročistit vlastní řady“, poté se akce rozjely nanovo.

Podle Duterteho je tažení úspěšné, do budoucna ale prý hodlá ještě přitvrdit. A pokud se prý potvrdí podezření, že do obchodu s metamfetaminem je zapojen i jeho syn Paolo, dojde také na jeho popravu. Šlo ale spíše o populistické prohlášení, neboť Duterte Jr. uvedl, že na scestí jej přivedlo špatné manželství. Poté se vzdal postu vicestarosty města Davao, na který se ale velmi pravděpodobně v příštím roce vrátí. Samozřejmě již „čistý jako lilie“.

Co nám připadá jako diktatura, tomu místní aplaudují. Kriminalitu považuje za nejzávažnější problém země většina obyvatelstva. Duterteho popularita je tak na rekordních 91 procentech, přičemž prezident ji ještě přiživuje dalšími populistickými kroky, jako je likvidace zabavených luxusních aut. K jedné takové přitom došlo před pár hodinami. A i ta vlastně připomínala popravu.

Úřady zabavily zhruba třícítku aut, přičemž hodnota těch zničených se měla pohybovat okolo dvou milionů dolarů (cca 40,7 milionů korun). To je podezřele nízká suma, zvláště když se podíváme na snímky vozů, mezi nimiž figurují značky jako Ferrari, Lamborghini či McLaren. Důvodem je skutečnost, že ani na jeden takový automobil buldozery či bagry nevjely, místo toho auta zmizela neznámo kam.

Vůbec bychom se přitom nedivili, kdyby tyto vozy skončily v Duterteho garáži či v rukou vysoce postavených úředníků. Naopak překvapením je ale samotná likvidace aut. Jako daleko lepší varianta by se nám totiž jevil jejich prodej na aukci, přičemž výtěžek by mohl padnout třeba na léčbu těch drogově závislých, kteří se ve strachu před nejvyšším trestem policii dobrovolně přihlásili.

Z prezidentova chování je ovšem patrné, že spíše než léčbu upřednostňuje exemplární tresty. Proto se ostatně oficíři sešikovali na pódiu při likvidaci aut jako kdysi šlechta při veřejných popravách. Za oběť jim mimo jiné padlo šest BMW včetně jedné Alpiny, pět Mercedesů, několik Lexusů, Corvette Stingray, Jaguar Type-S nebo Audi A6. Tedy ve výsledku nic až tak drahého, což jen dokazuje, že šlo opravdu jen o populismus.

Zajímavé je, že ty nejdražší auta mezi sešrotovanými nebyly. Kdy se asi objeví v garážích vládních činitelů?

Petr Prokopec