Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Volkswagen se snaží získat peníze, jak se dá, tak proč si něco nevzít od svých dřívějších zaměstnanců, když to situace dovoluje? Většinu z těchto peněz navíc nebudou muset zaplatit přímo oni.

Skandál Dieselgate stál koncern VW Group obrovské peníze. Mohli bychom pak zmínit i ztrátu důvěry, ovšem co si budeme namlouvat, lidé mají tendenci zapomínat a řada z nich dnes koncern považuje spíše za velkého příznivce elektromobility než za společnost, která podváděla s emisemi svých dieselových aut. Máme tu tedy hlavně pokuty, náklady na soudy a právníky a různé kompenzace, jenž musel VW Group uhradit v mnoha zemích. A účet za všechny patálie stále není konečný.

Firma navíc musí s nejasnými vyhlídkami investovat miliardy do elektromobility, a tak se snaží získat peníze, jak se dá. Víme o řadě pikantních kroků, dealery jsme například byli informováni o revidování některých dřívějších bonusů zaplacených v souvislosti s podporou prodeje nových aut. Detaily vzhledem k delikátnosti případu zatím nemůžeme odhalit, firma ale vyžaduje dokazovat oprávněnost bonusů vyplacených i před rokem či dvěma způsoby, které s ohledem na časový rozestup není rozumně možné realizovat - dost možná v očekávání, že bonusy či jejich část budou muset být pro neprůkaznost oprávněnost vráceny.

Vracet se ale dají i jiné věci, například odměny vyplacené zaměstnancům. Právě o tom bude řeč dnes a jde o výsledek vyšetřování kauzy Dieselgate, které odstartovalo již v roce 2015. Do role jednoho z viníků pasovalo tehdejšího šéfa koncernu Martina Winterkorna, který sice namítal, že o manipulacích s motory nevěděl do chvíle, než vše prosáklo na veřejnost, vyšetřovatelé však dané tvrzení vyvrátili. Winterkorn tak byl obviněn z porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Winterkorn tak musí vrátit část svých příjmů a souhlasil se zaplacením 11,2 milionu Eur (cca 284,6 milionu korun), což pochopitelně není malá suma. A není není jediný, kdo musí sáhnout do peněženky. Vyšetřovatelé ze zapojení do skandálu viní i bývalého šéfa Audi Ruperta Stadlera, kterému byla vyměřena kompenzace 4,1 milionu Eur (104,2 mil. Kč). Někdejší člen vedení Audi Stefan Knirsch pak musí zaplatit 1 milion Eur (25,5 mil. Kč), jeden z šéfů Porsche Wolfgang Hatz pak 1,5 milionu Eur (38,2 mil. Kč).

Kasa VW Group tak celkově nabobtná o 288 milionů Eur (cca 7,3 miliardy Kč). Bývalí zaměstnanci ale přímo zaplatí pouze část této sumy, neboť více dle zákona ani nemohou. Větší část tak pokryje pojištění jejich odpovědnosti, které za ně automobilka sjednala. Jde tedy o celkem tučnou sumu, ve srovnání s celkovými náklady na řešení Dieselgate či investice do elektromobility to ale není zase tak významná částka. Významnější jsou zmíněné sumy pro samotné hříšníky, ale odtud potud - např. Winterkornovi VW jen za rok 2014 vyplatil 16 milionů Eur (406,6 mil. Kč), ve výsledku tak nebude vracet zpátky ani svou roční gáži.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec