Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Anebo je to naopak projev úsporných opatření jdoucích až do takové krajnosti? Kdo ví, automobilka to tak na každý pád neprezentuje. Nezdá se tedy, že by asi aspoň v těžkých časech dokázala udělat jasno ve svých prioritách.

Těm bystřejším je snad už nějakou chvíli jasné, že snaha dělat „dobré věci” v Evropě narazila na své ekonomické limity. Nechme nyní stranou debatu o tom, zda o nějaké „dobré věci” skutečně šlo, a zda by vůbec něčemu pomohly. Pro tuto chvíli slepě věřme tomu, že ti, kteří si vysnili různé „zelené” iniciativy, si skutečně upřímně mysleli, že něčemu pomáhají, a zvolené prostředky povedou ke zlepšení. Problém je v tom, že se ukázaly být přesně tak neefektivními, jak se od první chvíle zdály.

Mohli bychom v podobném duchu rozebírat leccos od solárních panelů až po papírová brčka, naší odborností jsou ale auta, a tak zůstaneme u nich. Dnes žádné složité úvahy - výpočty zejména EU mohly kdysi naznačovat kdeco, ale pokud jsme se dnes ocitli v situaci, kdy si můžete mezi novými auty podle bruselského vzoru můžete koupit nový malý VW Polo v ošizeném provedení Life aktuálně od 712 tisíc Kč, zatímco jinde si kupují obdobu nové Dacie Duster v už lepší specifikaci za 230 tisíc, je jasné, že tenhle plán fatálně selhává v ekonomické rovině. A ne o fous, tři slušné Dustery za cenu základního, skoro nepoužitelného Pola, to jsou jiné světy.

I kdyby tohle sebemrskačství náhodou k něčemu bylo, o čemž máme dlouhodobě oprávněné pochybnosti z řady úhlů pohledu, prostě na něj dnes nemáme peníze. Někteří si taková auta vůbec nebudou moci dovolit, jiní budou muset tak násobně vyšší náklady na ně (i tady nedávno šlo koupit nová auta ne zase o tolik dráž než odkazovaný Duster) promítnout do toho, co dělají, což zneefektivní fungování celé společnosti. Podobná zelená politika je prostě charita a na tu můžete přispívat jen tehdy, když máte z čeho. V Evropě na to zjevně nemáme.

To je také důvod, proč se lidé od podpory těchto iniciativ odvrací - někteří mohli věřit, že jsou efektivní, jak se tvrdilo, jiní třeba i byli smíření s tím, že nejsou, ale mohli si je dovolit financovat z peněz navíc. Ti první poznali, že realita je jiná, na ty druhé dopadlo, že ekonomika není zrovna v top stavu, a tak peníze navíc nemají. A ani jedni to najednou nechtějí platit, nemají z čeho.

Neefektivita domněle prospěšné „zelené tranzice” je ostatně vidět i na hospodaření některých firem. Koncern VW, který na tu agendu vsadil všechno, je mezi nimi plakátovým případem, jeho aktuální výsledky jsou skoro hrůzostrašné. Pokud donedávna světová automobilka číslo jedna vsadí všechno na elektrická auta, která chtěla jako jediná prodávat od roku 2033, léta za ně kope víc než Beckham za Anglii a v za první pololetí roku 2026 (skutečně za 6 měsíců dohromady) prodá na dvou největších automobilových trzích světa (Čína a USA) přesně 40 700 těchto vozů, je to takový průšvih, že se to skoro nedá popsat slovy. Kolik jen na tomhle musela a musí firma prodělávat?

Byznys VW se v tomto smyslu skutečně hroutí, což se asi hned tak nezmění, otočit kormidlem takového molochu chvíli zabere, i kdyby cokoli. Asi bychom ale v takové situaci byli aspoň sakra opatrní se zmínkami o čemkoli „zeleném”, neboť to bude pro mnohé rudý hard na býka, i kdyby to zrovna v tom či onom ohledu nepředstavovalo problém. Však spousta lidí kvůli nesmyslné sázce na zelenou přichází o práci, o prémie, o služební auta, dodavatelé o kontrakty atd. A ví se přesně, čím to je. VW ale ani teď takto uvažovat nesvede.

Prakticky současně se zveřejněním zdrcujících obchodních výsledků VW nemá problém se pochlubit tím, jak svou fabriku v polské Poznani nejenže „živí” s pomocí 31 tisíc solárních panelů (s jejichž efektivitou to také není tak slavné, jak se na první pohled může zdát), které se starají o dodávku čtvrtiny elektřiny, které továrna za rok spotřebuje, ale také v jejich okolí nechá nově pobíhat 100 ovcí. Ty se pak svými ústy postarají o eliminaci nežádoucího travního porostů místo sekáčů trávy (předpokládáme automatických, ale kdo ví u VW...).

Kdyby to bylo úsporné opatření, zvedne to obočí, ale budiž, automobilka ovšem zdůrazňuje, že to úsporné opatření není, že tu jde o biodiverzitu, půdu nebo životní podmínky zvířat. Fajn, ale opravdu se to celé hodí říkat v současné pozici VW?

Aby podobné firmy - a VW v tom zdaleka není sám - začaly znovu fungovat efektivně, musí si v prvé řadě srovnat své priority a pochopit, že teď jde primárně o ekonomickou efektivitu a nikoli ekologii. Protože ekologické aspekty fungování mohou být pozitivem, ale ne ve chvíli, kdy devastují ekonomické fungování firmy. Však k čemu komu je ekologicky uvědomělý VW, pokud zkrachuje? Hierarchie priorit je tu jasná - nemohu si dovolit dávat peníze na tříkrálovou sbírku, pokud sám umírám hlady, prostě ne.

Přijde nám to zas jednou jen jako zdravý selský rozum - nejdřív musím efektivně fungovat a vydělávat, abych si mohl dovolit z oné efektivity ubrat, myslet také na jiné věci a části peněz se vzdal ve prospěch něčeho, co považuji za dobré. Tohle jako by se v Evropě přežilo. Myšlenky na efektivní fungování ustoupily do pozadí a mnozí začali mít pocit, že když něco udělají ekologicky, také se to ekonomicky vyplatí. Bohužel to tak není a stále víc lidí to poznává na vlastní kůži. A VW do toho s citem sobě vlastním hlásá, jak je dál ekologický až na půdu?

Bude se toho muset stát ještě hodně, aby došlo aspoň k pouhému návratu k racionalitě a pochopení, že ekologické rozmary bez ekonomické síly jsou cestou do záhuby, ne do lepší budoucnosti. VW tam zjevně ještě zdaleka není.

Zdroj: Volkswagen

Petr Miler