Autoforum

/

Foto: Opel

Člověk nemůže nežasnout, když si uvědomí, jak ohromné množství těchto aut ještě nedávno jezdilo po silnicích. A kolik jich v mezičase prostě přestalo existovat. Této Vectře B se koroze a nespolehlivost vyhnuly díky tomu, že skoro nejezdila, nového majitele ale přesto najít nemůže.

Chápeme, že později narození tomu budou mít problém uvěřit, králem evropských prodejů aut byl ale v 90. letech nejčastěji Opel. Svého německého rivala z Wolfsburgu porážel velmi přesvědčivě až do chvíle, kdy z Volkswagenu udělal trochu jinou firmu Ferdinand Piëch. A podobně jako VW se opíral o několik málo klíčových modelů, zejména pak Corsu, Astru a Vectru.

I poslední jmenovaný vůz byl mimořádně prodejně úspěšný, když si například v roce 1997 našel jen v Evropě 384 855 kupců. To není vtip, tak moc exemplářů prodal Opel jediného modelu střední třídy na jediném kontinentu za jediný rok. Letos má celá automobilka v Evropě zatím na kontě 360 599 prodaných vozů všech modelů, tedy méně než kdysi samotné Vectry. Ani to bohužel není vtip.

Je to fascinující vzpomínka, co ovšem z někdejší německé královny střední třídy zbývá dnes? To není řečnická otázka, odpověď se nabízí sama: Nic. Z většiny Opelů Vectra z konce 90. let a přelomu milénia (tedy druhé generace značené písmenem B) skutečně nezbylo nic, neboť šlo o auta dost náchylná ke korozi. A když se ani zbylá technika neukázala být příliš trvanlivou, skončila většina těchto vozů nevyhnutelně na vrakovištích či rovnou ve šrotu dávno předtím, než Elon Musk koupil Twitter.

Hledat dnes v prodeji zachovalou Vectru B tak vůbec není jednoduché, taková auta skoro neexistují. Vůz na fotkách níže je ale sympatickou výjimkou, kterou si roce 1996 pro občasné ježdění německý důchodce. A nechal si jej dodnes. Jeho využití bylo tak malé, že vůz do dnešních dnů najel pouhých 21 655 km, jezdil tedy jen asi 800 kilometrů ročně. Dost lidí toho najede více za týden, taxikáři snadno i za den. A protože po zbylý čas auto stálo v garáži, vypadá stále skvěle.

Možná to není úplně muzejní kus, stroj času to ale jistě je, jde o skoro dokonale zachovalou Vectru B. Specifikace je podobně „důchodcovská” jako stav, motor 1,6 16V o 101 koních z vozu uragán na kolech rozhodně nedělá. Aspoň ale nemá automat, který by dynamice dal poslední ránu z milosti. S výbavou je to podobné, takže si musíte vystačit s manuální klimatizací, koly z lehkých slitin a centrálním zamykáním.

U podobných reliktů si ale tak jako tak nelze vybírat, klíčový je tu stav, kterému lze vyčíst snad leda pocuchaný povrch „plyšového” interiéru, tak typického čalounění 90. let (s neméně typickým vzorem). To ale srovnáte pár dobře mířenými tahy dlaní, vše ostatní vypadá perfektně. Podívejte se třeba na obšití volantu a hlavici řadicí páky - interiér vypadá spíše na 2 100 najetých km, ne 21 000.

Člověk by čekal, že touhou po tomto autě rychle zahoří některý z fanoušků zlatých časů Opelu, ale nestalo se to. Vůz s cenou začínal na 9 900 Eur, pak jej prodávající zlevnil na 7 900 Eur a nyní je k mání za 4 900 Eur. To je méně než polovina původní ceny a asi 118 tisíc Kč v přepočtu. Není to pořád úplně málo na ojetou Vectru B, ale na zánovní auto střední třídy? To už zní skoro jako pakatel, zvlášť v reáliích dnešního trhu s automobily. Berte, nebo nechte být, chce se říci. V prvním případě se připravte na cestu do Kolína nad Rýnem.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler