Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Už to, co zprvu vypadalo jako žert, poslalo cenu akcií Tesly k nebesům takovým způsobem, že muselo být zastaveno jejich obchodování. Žert to nebyl, teď známe i část detailů.

Americký výrobce elektromobilů vstoupil na burzu v roce 2010. Hlavní důvod byl obvyklý, firma potřebovala dodatečný kapitál pro naplnění svých vizí, který v potřebné výši za jiných okolností nemohl nikdo jiný rozumně poskytnout. Výhody jsou jasné, bez tohoto kroku by dnes Tesla při své ztrátovosti pravděpodobně neexistovala. Nevýhody ale též existují. Firma je od té doby veřejně obchodovatelná, tedy musí být navenek velmi transparentní a pravidelně informovat o všem podstatném, co se v ní reálně děje.

Zejména pro jejího šéfa a největšího akcionáře Elona Muska je to poměrně nepříjemný stav. Je zvyklý oblažovat veřejnost svými vizemi a ambiciózními cíli, které se ve stínu zveřejňovaných informací mj. o hospodaření firmy jeví být ještě méně reálnými, než by se jevily samy o sobě. Musk už dříve projevil lítost nad tím, že Teslu kdy dostal na burzu, a tak obecně vzato nepřekvapí, že ji z ní nyní chce zase dostat zpět. Při její hodnotě by to ale byl v historii akciových trhů zcela bezprecedentní krok.

Musk nejprve na Twitteru zveřejnil pouhou úvahu nad provedením něčeho podobného s tím, že finance pro takový krok má případně zajištěné. Totiž, pokud chcete z veřejně obchodovatelné firmy udělat veřejně neobchodovatelnou, musíte pro to získat souhlas většiny akcionářů. A těm je třeba nabídnout dvě možnosti. Buď zůstanou nadále držiteli akcií firmy (samotná neobchodovatelnost akcií nic nezmění na tom, že Tesla bude akciovou společností), pouze s nimi bude poněkud komplikovanější obchodovat. A nebo se jich zbaví za předem stanovenou cenu, která musí být lákavá.

Pro tento případ Musk nadhodil cifru 420 dolarů (9 270 Kč) za akcii, což bylo asi o 20 procent více, než za kolik se v tu chvíli akcie obchodovaly. Čistě teoreticky se pak může stát, že všichni krom Muska budou chtít akcie prodat a 80 procent akcií bude muset někdo koupit. Sám Elon M. na to peníze pochopitelně nemá, neboť při zmíněné ceně za akcii by tržní kapitalizace kalifornské společnosti činila asi 71 miliard dolarů (1,567 bilionu Kč). Aby si tedy mohl být jistý, že celá operace v případě souhlasu akcionářů „klapne”, musí být kryt částkou okolo 57 miliard dolarů. Bylo by tedy zajímavé vědět, kdo za ním v tomto případě stojí, Musk ale zmínil pouze tolik, že financování celé transakce má zajištěno.

Samozřejmě, může se stát i pravý opak. Tedy, že s přesunem firmy mimo veřejnou kontrolu budou souhlasit akcionáři a všichni si své akcie nechají - tak by si to i Musk přál. Pak by Tesla nepotřebovala ani haléř, aby vše uskutečnila, je ale velmi pravděpodobné, že případný reálný stav bude někde mezi - někteří se akcií za lákavou cenu zbaví, jiní nikoli.

Ač si někteří zpočátku mysleli, že jde o vtip, s akciemi firmy to pořádně zahýbalo a poslalo je to až o 15 procent výše oproti předchozímu stavu, tedy relativně blízko oné 420dolarové ceně. Situace vedla k tak rychlému růstu cen akcií podniku, že obchodování muselo být později pozastaveno. Je skoro nevíře, že takový chaos způsobil jediný tweet...

Obchodování bylo obnoveno až po zveřejnění podrobné zprávy o aktuálních záměrech firmy na webu Tesly. V jejím úvodu oznámil, že na přesném plánu intenzivně pracuje. Konečné rozhodnutí ještě nepadlo, ale „důvodem pro všechno je to, že vytvoříme prostředí, v němž bude Tesla fungovat nejlépe“ a firma nebude muset činit rozhodnutí, která pro ní budou správná v daném kvartálu, ale ne nutně v dlouhodobém horizontu. Takto musí spíše těšit investory a reagovat na některé výzvy tak, aby obstála v prvé řadě v tomto ohledu. Jako příklad alternativy uvádí jinou jeho firmu SpaceX, která je soukromá a nikdo se do ní nenaváží. Klid by mohl Tesle pomoci vzrůst a časem třeba i vrátit a burzu.

Zbývající řádky informují o zmíněných cenách akcií a touze spolupracovat se stávajícími akcionáři. „Doufám, že všichni zůstanou,“ přeje si Musk. Také by rád, aby všichni zaměstnanci dále figurovali jako majitelé cenných papírů, to by mělo umožnit sdílenou snahu o rostoucí tendenci společnosti. Na konci jen dodal, že konečné slovo budou mít všichni zúčastnění, nikoliv on sám.

Co na to analytici? „Nechce řídit veřejně obchodovanou společnost,“ myslí si Gene Munster z analytické organizace Loup Ventures. Pro automobilku je obtížné naplňovat očekávání investorů ohledně čtvrtletních výsledků, proto by mohla přijít reorganizace. Odchod z veřejného dění by také mohl ukončit negativní kampaň ze strany některých lidí, kteří jen spekulují na pokles cen akcií firmy

Co se týče investorů, kteří by mohli Muskův plán podporovat, věrohodné informace nejsou k dipozici. Nejvíce se spekuluje o saudském veřejném investičním fondu spadajícím pod vládu Mohammeda bin Salmana. Korunní princ se snaží diverzifikovat ekonomiku Saúdské Arábie, proto by mohl koupit akcie Tesly v hodnotě dvou miliard dolarů (asi 3 až 5 % společnosti). Dalším kandidátem je Státní fond bohatství Norského království, který má k dispozici 915 miliard dolarů (20,2 bilionu korun) a je velkým obdivovatelem amerického výrobce elektromobilů. Divokou kartu dostal Apple, ale málokdo by si vsadil na invazi technologického gigantu do světa aut, třebaže zrovna pro něj by krytí podobné transakce nepředstavovalo velkou ránu pro jeho finance...

Zdroj: Tesla Blog

Mirek Mazal