Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Největší podíl všech vypouštěných skleníkových plynů vzniká spalováním uhlí. I zemědělství produkuje více skleníkových plynů než doprava.

Neustále slýcháme o tom, jak je potřeba snižovat spotřebu automobilů, protože produkují skleníkové plyny, zejména CO2 a přispívají k oteplování planety - či ke změně klimatu, dosaďte si aktuálně platný název. Auta jsou skloňována častěji než cokoli jiného a je proti nim veden otevřený boj ze strany Evropské unie a další nadnárodních i národních institucí. Bez možnosti volby tak pod tlakem velmi tvrdých regulací dostáváme downsizingy, o které nestojíme, start-stopy, které nenávidíme nebo nesmyslně dlouhé převody, které ničí dynamiku i ovladatelnost a reálnou spotřebu resp. emise CO2 stejně nemění.

Skladba globální produkce skleníkových plynů však není ani zdaleka taková, jak se to snaží politici prezentovat. Není to moc obecně známo, ale doprava všech typů od letadla po vlak se na ní podílí jen menšinově. Říká to graf vyobrazující globální produkci skleníkových plynů, vytvořený nizozemskou společností Ecofys. Rozpracovává produkci CO2 i dalších skleníkových plynů za rok 2012, za který jsou data naposledy k dispozici. Celkem tehdy bylo do ovzduší vypuštěno 51 840 megatun skleníkových plynů.

Graf je to trochu nepřehledný a vizuálně trochu připomíná některá cvičení při výuce cizích jazyků, ale podstatné na něm je, že vidíme, z čeho CO2 vzniká a kdo je jeho největším producentem. Doprava obecně to není ani zdaleka, ta zabírá pouze 14,5 % celkové produkce skleníkových plynů a 14,3 % celkové produkce CO2; zbytek připadá na oxid dusný, chemickou značkou N2O.

Z globální produkce skleníkových plynů tvoří silniční doprava, tedy auta osobní i nákladní, traktory, motorky, zkrátka všechno, co jezdí po silnicích, 10,6 % - „osobáky” z toho budou tvořit jen jednotky procent. Na leteckou dopravu připadá 1,5 %, na železniční 0,5 % a ostatní, včetně lodní dopravy, tvoří 1,9 %. V rámci dopravy je tedy ta silniční skutečně většinová, ovšem v z pohledu globálních emisí skleníkových plynů tvoří zlomek celkového objemu.

Co v těchto emisích zahrnuto není, jsou elektromobily. Ty se na produkci skleníkových plynů podílejí také, jak nyní začali zjišťovat hlavně v Asii. Většina elektřiny se na světě stále vyrábí z uhlí a právě spalování uhlí produkuje nejvíc skleníkových plynů ze všech na straně zdrojů - 25 %. Ropa, a tedy i automobilový benzín a nafta, se podílí dvaceti procenty. Ovšem abychom nezapomněli na výrobu benzínu - mezi přímými emisemi CO2 vidíme položku „Těžba ropy a plynu, rafinování a zpracovávání”, která stojí za 3,7 % globální produkce skleníkových plynů.

Emise skleníkových plynů při zpracování ropy jsou pak zmíněny i mezi chemickým a petrochemickým průmyslem, který tvoří 4,3 % globálních emisí. Průmysl celkem stojí za produkcí 29,1 % skleníkových plynů, následují veškeré komerční, veřejné a rezidenční budovy s 18,3 %. Výrazně větší podíl na emisích skleníkových plynů než doprava má také zemědělství, konkrétně 20,2 %.

Chceme-li tedy snižovat ekologickou zátěž pramenící z emisí CO2, zdá se být zaměření na osobní auta, kterou je nyní nejen Evropská unie posedlá, zcela nicotné. A neuspějí tady ani argumenty, že „emise není třeba snižovat jen globálně, ale i lokálně, hlavně ve městech” -to má smysl v případě oxidů dusíku, které jsou skutečně zdraví škodlivé, nikoliv oxidu uhličitého. Ten v běžně se vyskytujících koncentracích neublíží nikomu.

Celý graf je opravdu velký, proto jsme ho pro lepší přehlednost přidali nejen celý, ale také jej rozkouskovali v přiložené galerii. To podstatné ale z jeho dílčích částí pochopíte velmi rychle - podíl osobních aut na globálních emisích CO2 je zanedbatelný a bude to tuplem platit v Evropě, kde je spotřeba aut (ekvivalent emisí CO2) obecně nejnižší. Tak proč se zrovna tady honit za dalším snižováním (navíc papírové) spotřeby o deci nebo dvě snad za každou cenu?

Zdroj: Ecofys

Marek Bednář