Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vývoj aut v posledních letech nemíří z pohledu nadšenců zrovna správným směrem, lépe už ale asi nebude. Varuje před tím i věhlasný britský moderátor, v případě zvuku vidí na obzoru jen černé mraky.

Budoucnost světa nevypadá z pohledu automobilových nadšenců zrovna růžově. Obrovský tlak na rozvoj elektromobility a autonomního řízení povede v dohledné době ke změnám, které - ať už opravdu povedou ke zlepšení klimatu a bezpečnosti na silnicích, nebo ne - se ukáží nevratnými.

Z aut se dříve nebo později stanou pouhé dopravní prostředky, které vás převezou z jednoho místa na druhé, kde je jednoduše přenecháte jiným. Během cesty se přitom budete moci věnovat práci či zábavě, ta ale již nebude souviset s řízením. Není to pouhá evoluce, není to obdoba proměny psacího stroje v osobní počítač, je to principielní změna v pohlížení na individuální dopravu jako takovou.

Dá se předpokládat, že jednoho dne se cokoliv mimo autopiloty stane nepřípustným, ale ještě než tato budoucnost nastane, je třeba se připravit na další oběť. A tou je ztráta zvukového projevu aut. Aktuálně to tvrdí James May a bohužel neexistuje důvod, proč s ním nesouhlasit.

„Moje Ferrari (458 Speciale - pozn. red.) vyluzuje mezi 7 500 a 9 000 otáčkami skvostný zvuk. Příliš často si jej ale neužívám, neboť je to něco, co si musím šetřit na zvláštní chvilky. Tak jako třeba oblíbený kousek čokolády v bonboniéře. Čas od času se tedy musíte nudit v tzv. zeleném pásmu otáček, abyste se následně mohli přesunout do oranžového středu a užít si jej s ohledem na předchozí popírání o to více,“ popisuje May své zvukové kratochvíle.

Oblíbený britský moderátor si podobně užívá jízdu v Porsche 911 kvůli jeho bublání v nízkých otáčkách a nejinak tomu bylo kdysi v šestiválcové Alfě Romeo, která se projevovala působivým zvukem pro změnu ve středním pásmu. O tom si ale většina moderních aut může nechat zdát. K likvidaci přirozeného a reálného soundtracku aut již léta dochází. Ani sportovní vozy už dnes nemají podstatný přirozený zvuk, který by byl ospravedlnitelný z hlediska jejich fungování, je to jen hra.

Vezměte si třeba moderní BMW M s turbomotorem - v takové M4 vypnete umělý zvuk z reproduktorů na palubě, elektronicky zavřete klapky v koncovém tlumiči výfuku vytvářející znovu do značné míry umělý zvuk a máte auto zvukově srovnatelné s Octavií 1,4 TSI. A nepřijdete ani o koně výkonu. Za takové situace není divu, že se na zvukový projev aut začíná hledět jinak než dříve. Už není přirozenou součástí technického celku, která je nezbytná k tomu, aby auto určitým způsobem fungovalo. Už je jen prázdnou, uměle generovanou show, která ostatní může právem obtěžovat.

Právě tyto skutečnosti povedou podle Maye k nevyhnutelnému. „Dovedu si představit, že jednou, a nejde o příliš vzdálenou budoucnost, se zvuk aut stane společensky nepřijatelným. Bude na něj pohlíženo podobně jako na pořvávání na ulici. Touto reformací ostatně prošla již řada oblastí aut: ostré hrany, vůně, emise, jejich opětovná použitelnost. Příště to bude zvuk, který vydávají.“

Pokud tedy skutečný zvuk automobilu berete za součást jízdních zážitků, raději si jej užívejte, dokud to jde. Už dnes existuje minimu přirozeně zvučných aut. A rozvoj hybridizace a úplná elektrifikace může hlasitá auta poslat pouze na okruh. Všude jinde na vás pozvolna začnou koukat jako na vyvrhele.

„Jen jsem si myslel, že bych vás měl varovat,“ uzavírá svou úvahu May. A my můžeme vytáhnout už tak dost mokré kapesníky...

...i proto nadále setrvává u předchozího 458 Speciale. Auto podobné tomuto bude totiž do budoucna nejspíše považováno za společensky nepřijatelný výstřelek

Zdroj: DriveTribe

Petr Prokopec