Autoforum

/

Foto: Ferrari

Na první pohled se může zdát, že na tomhle kousku někdo při jeho specifikování šetřil. Jenže dvanáctiválcový stroj používal člověk, který si naopak může vyhazovat z kopýtka. A Ferrari mu splní, co mu na očích uvidí. Tady při volbě doplňků myslel na svého dědu.

Pokud jste součástí vedení té které automobilky, logicky máte přístup do zákulisí. Když tedy „nakupujete u sebe“, můžete si dovolit víc než běžná klientela. Nemusíte se držet konfigurátoru a pevně daných možností, místo toho si můžete naporoučet úplný unikát. A něco takového pochopitelně pomáhá uchovat hodnotu takového vozu.

John Elkann je klíčovou osobou mezi dědici Gianni Agnelliho, zakladatele Fiatu. Jako takový byl již ve svých 22 letech jmenován do vedení rodinného holdingu Exor. Ten má nemalý záběr, takřka polovinu veškeré jeho hodnoty ovšem tvoří kontrolní balík akcií ve Ferrari. Elkann se přitom šéfem holdingu stal v roce 2011, o šest let později pak byl jmenován i prezidentem maranellské automobilky.

Asi nepřekvapí, že Elkann během svého působení v branži nashromáždil nemalou sbírku aut. Na veřejnost se sice nikdy nedostal její kompletní seznam, nechybí v ní ovšem zástupce pomalu každé značky spadající pod koncern Stellantis. Zmínit z nich můžeme třeba Alfu Romeo 8C Competizione, Fiat Panda, Lancii Delta Integrale či třeba Jeep Grand Cherokee.

V největší míře jsou ale pochopitelně zastoupena Ferrari, přičemž kromě moderních typů jako LaFerrari či 458 Italia vlastní Elkann i historické vozy typu 250 GT Lusso. Svého času pak používal i model FF, tedy vůbec první Ferrari s pohonem všech kol, který kdy automobilka postavila. Spárovala jej s atmosféricky plněným motorem V12 (a později i s osmiválcovým turbem) produkujícím 660 koní a sedmistupňovým automatem.

Elkann se rozhodl, že svým kouskem uctí svého dědečka, již zmiňovaného Gianniho. Ten byl velkým milovníkem modré barvy, neboť v té je vyveden vnitřek i vnějšek. Na karoserii byl použit netradiční odstín Blu Nuova, zatímco uvnitř jsou modrá i karbonová vlákna. Největší pozornost ale poutají sedadla, která jsou čalouněna látkou.

Něco takového v běžné nabídce Ferrari nenajdete, zákazníci mohou vybírat víceméně pouze mezi různými druhy kůže. Neznamená to ale, že by Elkannem kdysi vlastněné FF bylo bráno jako exemplář pro chudé. Jednak jde o speciální tkaninu s ozdobným prošíváním, jednak takto snad i lépe odpovídá charakteru vozu, který má sloužit pro každodenní ježdění víc než kterékoli Ferrari té doby.

Kdy přesně se Elkann s vozem rozloučil, není známo. Nicméně aktuálně se objevil v aukci Collecting Cars, a to shodou okolností jako tisící Ferrari, které tato společnost nabídla. A protože tohle FF mělo najeto jen 15 891 km, strhla se o něj při jeho historii menší bitva, kterou nakonec vyhrál zájemce s příhozem ve výši rovných 200 tisíc Eur, tedy bezmála 5 milionů korun.

Vedle látkového interiéru přitom nový majitel může dále počítat s 20palcovými kovanými koly, za kterými se skrývají karbon-keramické brzdy s červeně lakovanými třmeny. Dále lze zmínit panoramatickou střechu či karbonový volant, zatímco v zavazadelníku čeká podlaha vyložená teakovým dřevem. Je to unikát, přesto je pozoruhodné, za kolik se prodal. FF jinak není nijak zvlášť ceněným modelem a koupíte ho snadno za 2 až 3 miliony Kč i ve velmi dobré kondici. Elkannův kus se tak prodal asi za dvojnásobek obvyklé ceny.

Zdroj: 2013 Ferrari FF - Ex John Elkann@Collecting Cars

Petr Prokopec