Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Francouzský závodník měl podle Lucy di Montezemola nahradit ve Scuderii Kimi Räikkönena. V rudém kokpitu se přitom mohl objevit již příští rok.

V minulém týdnu uplynulo devět měsíců od nehody Julese Bianchiho na japonském okruhu Suzuka. Nové informace přitom nebyly zrovna nejrůžovější, jeho otec Philippe totiž naznačil, že již pomalu ztrácí veškeré naděje. Jen záhy poté se bohužel naplnil ten nejčernější možný scénář a francouzský závodník svým zraněním v pouhých pětadvaceti letech podlehl. Smrt přitom navštívila šampionát Formule 1 vůbec poprvé od roku 1994, kdy na okruhu Imola v zatáčce Tamburello havaroval Ayrton Senna krátce poté, co si smrt na stejné trati vyhlédla Rolanda Ratzenbergera.

Opětovně se tak ukazuje, že přestože mezinárodní automobilová federace FIA dělá vše pro zlepšení bezpečnosti, jisté riziko bude ve Formuli 1 existovat vždy. I to je ovšem to, co fanoušky k seriálu F1 přitahuje. A nejen fanoušky, jak potvrzují i někdejší slova slavného (a dnes již rovněž mrtvého) Jamese Hunta: „Čím blíže jste k smrti, tím více živí se cítíte. Je to nádherný způsob, jak žít. A je to také jediný způsob, jak řídit.“

Zatímco Huntovi bylo i díky nehodě Niki Laudy umožněno dosáhnout na titul Mistra světa, Bianchi bohužel nic podobného nestihl. Jak ovšem nyní zmínil bývalý šéf Ferrari Luca di Montezemolo, mladý Francouz měl ke splnění všech svých snů nakročeno skoro dokonale. Byl svým způsobem chráněncem a odchovancem italské Scuderie, čímž se vysvětluje, proč stáj ihned po nehodě vyrukovala s nápisy „ForzaJules“.

„Jules Bianchi byl jedním z nás,“ uvedl di Montezemolo v listu Gazzetto dello Sport. „Byl členem rodiny Ferrari a byl závodním jezdcem, kterého jsme si vybrali, aby v budoucnu zastoupil za Kimi Räikkönena, jakmile mu vyprší kontrakt.“ Smlouva s finským závodníkem, který je v pětatřiceti jedním z nejstarších ve startovním poli, přitom vyprší letos, pro příští rok pak má Ferrari opci.

Je sporné, zda by Bianchi nastoupil po Vettelově boku již příští sezónu, či zda by musel rok počkat. Vše by nejspíše záviselo na letošních výsledcích. Jisté ale je, že veškeré Francouzovi kroky vedly právě k Ferrari. Byl totiž členem programu Ferrari Driver Academy, přičemž v roce 2011 se stal testovacím jezdcem Scuderie. Následně nastoupil do týmu Marussia, který používal právě italské motory.

Mimo to zastoupil Räikkönena během testů Ferrari na Silverstone, k přestupu se tedy očividně již nějakou tu dobu schylovalo. Nyní tedy nejspíše u maranellských dostane šanci jezdec týmu Williams Valtteri Bottas, alespoň podle posledních dohadů. Zda ale bude lepší či horší volbou, to se již bohužel nikdy nedovíme.

Nezbývá tedy dodat nic jiného než tolik, že pohřeb francouzského závodníka se koná dnes na Azurovém pobřeží v Nice. Od soboty přitom rodině kondolovalo nespočet slavných osobností, přičemž působivý krok učinila i zmiňovaná federace FIA. Ta na Bianchiho počest zapověděla další možné užití startovního čísla 17 v šampionátu.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast všem blízkým.

Petr Prokopec