Autoforum

/

Foto: S.F., publikováno se souhlasem

Kdo má chuť se skoro 23 let po revoluci vrátit do časů, kdy vysněnou kariérou mnohých bylo jiskra-pionýr-svazák-komunista, má v tomto autě docela levnou šanci. Není v dokonalém stavu a není dokonale originální, na silnicích toho ale zažilo hodně málo.

Škoda 120 a odvozené modely se staly jedním ze symbolů neschopnosti komunistického zřízení držet krok se zbytkem světa a jako takové si neudělaly bůhvíjakou pověst. Ačkoli z aut tzv. východního bloku šlo o jedny z lepších vozů, je třeba si přiznat, že postupem času šlo o stále více zastaralé stroje, které měly být původně nahrazeny moderněji koncipovaným modelem. AZNP ale nebylo s to vdechnout mu život za únosných nákladů a až do příchodu Škody Favorit drželo v nabídce vůz koncepčně vycházející z dávného předchůdce zrozeného v 60. letech minulého století. Mělo to i své výhody, nevýhody ale jasně převažovaly.

Už pár let po revoluci by si tak o „stodvacítku” a spol. spousta lidí neopřela ani kolo, jenže časy se mění. Uplynulo dalších několik dekád, zachovalé vozy typu 742 se navzdory velkému množství vyrobených kusů vidí docela zřídka. Ze zcela obyčejných verzí (o těch výjimečných ani nemluvě) se staly stále více ceněné veterány a i ne až tak zachovalé kusy se dnes prodávají klidně za vysoké statisíce.

Na auto, které vám ukážeme dnes, taková suma potřeba není, přestože je velmi zachovalé. Jeho typ mimořádný není, jde o nejtypičtější model 120 L, ovšem v exportním provedení s pár extra prvky. Nejvíce z nich zarazí přítomnost pětistupňové převodovky, neboť jde o vůz z roku 1983. Podle mých nejlepších znalostí tehdy nebyly pětikvalty pro model 120 k dispozici, začaly se montovat až v roce 1984, podle prodávajícího jde ale o originální výbavu, čemuž nakonec napovídá i přítomnost specifické řadicí páky s typickou hlavou pětikvaltu. Možné je nakonec vše, jde o exportní verzi z prosince 1983, třeba už tehdy pro Němce byly k dispozici věci, které se jinde objevily až později.

Jinak jde o celkem nuznou verzi třeba i bez pravého vnějšího zpětného zrcátka či opěrek hlavy předních sedadel, za které si tehdy bylo možné připlatit. Je to zkrátka provedení L s motorem o objemu 1 174 cm3, který na zadní kola posílal výkon až 36,7 kW (49,9 koně - když už jedeme na desetiny) při 5 000 ot./min a točivý moment nejvýše 82 Nm v 3 000 ot./min. Uragán na kolech to nebyl ani tehdy a tím spíše jím není dnes, ale o to tu nejde.

Tohle auto je pozoruhodné hlavně tím, že za skoro 40 let na světě najelo pouhých 26 132 km. Prodávající se dušuje, že jsou původní a z viditelného je patrný velmi zachovalý stav. Zamrzí dvě věci - pár úprav v interiéru, ale ty nebude problém odstranit. Horší to může být s černými lemy blatníků, prahů a předního spojleru. Je to celkem typická protikorozní úprava, je ale vždy otázkou, zda splnila účel, nebo korozi jen schovala. V prvním případě tu máme o to zachovalejší auto, neboť udržet bez koroze „stodvácu” bez dodatečné ochrany prahů či lemů bylo skoro nemožné. A udělat z černé bílou bude to nejmenší.

Jsou tu tedy ústupky, není to muzejní kousek, jde ale přesto o zajímavou nabídku. Na rozdíl od jiných podobně jetých exemplářů totiž nestojí nesmysl, 4 999 Eur znamená asi 123 tisíc Kč. Jistě, za to lze koupit i lepší auta, ale má-li tím vozem být Škoda 120 v minimálně jetém stavu, lepší nabídku budete zřejmě hledat obtížně.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler