Autoforum

/

Foto: Gerard Kramer Klassiekers, publikováno se souhlasem

Tohle je úžasná vzpomínka na doby, kdy francouzská auta nebyla jen do počtu, ale pořád dokázala alespoň v některých ohledech udávat směr. Netknutost spodních partií vozu bere dech, ani na chvíli vás nenechá pochybovat o autenticitě jeho údajné historie.

Musím říci, že pro Citroëny z druhé poloviny 90. let a prvních roků nového milénia jsem měl vždy slabost. Jejich nevtíravý, velmi nadčasový, a přesto originální design ve spojení s neobvyklou technikou a některými specifickými řešeními mi dokázal učarovat. A jízda s nimi nebyla zklamáním, pamatuji chvíle strávené za volanty Saxa VTS a Xsary VTS - nebyla to zdaleka dokonalá auta, dokázala ale spojit solidní dynamiku s vyzpytatelnou rozevlátostí a solidní ovladatelností, což zkrátka umělo pobavit.

Nešlo ale jen o vzhled a řidičskou atraktivitu sportovních derivátů, i docela obyčejné modely měly čím zaujmout. Francouzi tehdy ještě stále bazírovali na svém pozoruhodném hydropneumatickém odpružení (tedy u modelů, kde to jen trochu šlo, zrovna Saxo a Xsara mezi ně nepatřily), které jejich autům dopřávaly nebývalé komfortní jízdní projev v kombinaci s podobně neobvyklou jistotou. Nakonec, kolik znáte aut, která dokážou jet 200 km/h po dálnici jen se třemi koly nebo v losím testu vypráskají i o dekády novější konkurenty? Tohle dokázala pro změnu větší Xantia.

Její vyložený ekvivalent v dnešní nabídce Citroënu vůbec nenajdeme. Stejně tak v ní nenajdeme žádný sportovní derivát. A marně se budeme shánět i po prodejních číslech, kterých tehdy značka dosahovala. Výše zmíněné zjevně nebylo sympatické jen mně, a tak Citroën po přelomu století jen v Evropě oslovoval pravidelně mezi 900 tisíci a 1 milionem zákazníků ročně. Něco takového je dnes nemyslitelné, za loňský rok bude automobilka ráda za třetinové číslo.

Kam zmizelo kouzlo Citroënu, nevím. A debat o tom pro dnešek zanecháme. Můžeme vám ovšem nabídnout lístek na vlak do minulosti, konkrétně do roku 1998, kdy byla na vrcholu slávy právě zmíněná Xantia. A byla to velká sláva. Francouzi loni v Evropě zdaleka neprodali ani 2 000 kusů (skutečně tak málo!) modelu C5 X, který se Xantii aspoň nějak blíží svou třídou, samotnou Xantii za dobu její výroby ale prodali v 1 216 734 exemplářích, přičemž metu 1 milionu prodejů překonali za 6 let. Během prvního roku prodejů pak našli tomuto vozu domov u 250 000 kupců, jen Němců oslovili za dobu existence auta přes 75 tisíc. Jsou to z dnešního pohledu naprosto surreální čísla.

Pokud chcete poznat, co činilo tento model tak úspěšným, u jednoho prodejce výjimečných starších aut z nizozemské Wolvegy nyní máte jedinečnou a možná poslední možnost to zjistit na vlastní kůži. Nabízí totiž jeden z jednoduše elegantních Citroënů zlatých časů francouzských aut, který dodnes prakticky nejezdil. Jeho první majitel jej koupil v Madridu v lednu roku 1998, nějak s ním ale zapomněl jezdit, a tak jej po po 27 letech expedoval do Nizozemska s 5 200 km. Dnes má na tachometru 5 220 km. A jakkoli to zní neuvěřitelně, jeho pečlivě zdokumentovaný stav vás odzbrojí.

Výsledkem je dodnes prakticky nové auto na prodej. Říkat k němu cokoli dalšího je skoro škoda slov, neboť přiložené fotky vám ukážou skutečně po všech stránkách nový stroj v relativně vysoké specifikaci Exclusive s motorem 2,0i a přinejmenším na oko solidní výbavou - falešné dřevo, divoké semišové potahy sedadel a autorádio „pod deklem” jsou aspoň něco. A všechno zmíněné jasně křičí, že jde o dílo 90. let.

Podívejte se kamkoli a nenajdete prakticky žádné známky používání - karoserie je perfektní, interiér perfektní, ze spodku by se dalo svačit a z motoru též. Auto je navíc plně technicky funkční, problémy nejsou ani s proslulými „koulemi” hydropneumatického podvozku - vše včetně nastavování světlé výšky je vám stále k dispozici.

Je to vskutku lákavá nabídka, alespoň pro člověka, který tohle pamatuje jako něco zajímavého. Pokud byste měli zájem, auto může být vaše za 13 950 Eur, tedy asi 338 tisíc Kč. Hodně na 28 let starou (vážně tolik) Xantii, ale na tento kousek? Věřím, že si nějaký fanda nechá říct. A proč by nemohl být z Česka...

Zdroje: Gerard Kramer Klassiekers@Autotrack.nl, Citroën

Petr Miler