Autoforum

/

Foto: Mobile.de

Mercedesy ukazovaly cestu vývoji vcelku pravidelně, v tomto případě ale nejde o výjimečnou techniku, elektroniku, nic takového. 1000 SEL předběhl dobu hlavně označením.

V roce 1979 odhalil Mercedes druhou generací třídy S. Ta se pyšnila interním označením W126 a velmi dlouhým životním cyklem. Na montážních linkách totiž vydržela dlouhých 13 let, byť je třeba dodat, že v roce 1985 došlo na představení modifikovaného provedení. Oproti dosluhujíc verzi dostalo jiné nárazník, kola nebo nově vyvinutý šestiválec. V případě osmiválce pro změnu došlo k navýšení objemu z 5,0 na 5,6 litru.

My si dnes posvítíme ještě na model před faceliftem, který byl v případě verze 500 osazený pětilitrem a na zadní kola skrze čtyřstupňový automat posílal 232 koní. Dnešní optikou nejde o nijak závratný výkon, zvláště na objemnou osmiválcovou pohonnou jednotku. Nicméně ani podobná auta tehdy nevážila dvě tuny - osmiválec měl práci s relativně střídmými 1 600 kilogramy, a stovky dosahoval za 8,1 sekundy. A pokud jste ponechali dostatečně dlouho sešlápnutý plyn, šlo počítat s maximálkou 225 km/h.

Mercedes tento agregát dával pod kapotu dvoudveřového kupé 500 SEC, případně pak do motorového prostoru limuzíny 500 SEL. Ta se oproti standardnímu sedanu dočkala prodloužení, naměřit jí tedy lze 5 135 milimetrů na délku a 3 075 mm v rámci rozvoru. Přesně toto provedení si pořídil britský zákazník, auto však okamžitě nechal upravit. A právě tehdy se třícípá hvězda dočkala progresivní změny jména na 1000 SEL.

Co to vlastně znamená? Toto jméno nikdy nepoužíval sám Mercedes, zároveň jej nepoužíval ani konkrétní úpravce. Ve své době se stalo módním na tuningové scéně a legenda praví, že jej vymyslela jeden blízkovýchodní úpravce poté, co svému zákazníkovi vylepšila právě model 500 SEL. S úpravou byl spokojen, a to dokonce tak moc, že řekl, že jeho auto je rázem dvakrát lepší než 500 SEL. A kolik je dvakrát 500?

Tak mělo vzniknout vskutku neobyčejně působící označení, kterého se záhy chytli další úpravci, včetně těch německých, nevyjímaje třeba Brabus. Kde byl upraven tento vůz, prodávající neupřesňuje, s ohledem na znáček 50 AMG na zádi to ale mohlo být i tehdy nezávislé AMG. Pokud je tomu tak, je vzhledem k historii této firmy překvapivé, že motor ponechala ve standardním stavu, a to přesto, že se obě označení na zádi na šponování výkonu odkazují - člověk by pod kapotou čekal i desetilitrové monstrum.

Nicméně pod kapotou se podle výkonu nic nezměnilo, ladila se karoserie, přibyla litá kola BBS a pořádně přepracován byl také interiér. To byl nakonec obvykle hlavní obsah jména 1000 SEL a tento vůz není výjimkou. Podívejte se hlavně na konzoli pro cestující vzadu - všechno od televize po ledničku nebylo ani v těchto autech v 80. letech ničím obvyklým.

Vůz měl od roku 1985, kdy vznikl, najet dodnes jen 96 tisíc mil (ani ne 155 tisíc km) a zdá se být opravdu velmi zachovalý. Přesto nestojí mnoho, je jako jediný takový k mání v Německu za pouhých 10 900 eur, tedy asi 285 tisíc Kč. Na tak výjimečné auto v tak dobrém stavu to opravdu není mnoho, trh si ale obecně starých tříd S příliš neváží.

Nás ovšem toto auto zaujalo primárně kvůli svému jménu. To jasně dokladuje, že ani před několika dekádami nemusela dnešní „velkoústá” označení znamenat skutečně velký motor a především - že na ně zákazníci slyšeli už tehdy. Zrovna Mercedesy dnes na tomto poli zase tak nepřehání (třeba modely s označením 63 mají motor 4,0 biturbo, to je rozdíl něco málo přes 50 %), to spíše konkurence (např. BMW 50d znamená 3,0 tri- nebo quad-turbo, Volvo T8 dnes značí čtyřválec atp.) teprve dotahuje, s čím se u aut třícípé hvězdy bylo možné setkat v 80. letech.

Verze 1000 SEL, třebaže z rukou úpravce, tak zkrátka předběhla dobu o nějakých 30 let, tehdy podobná označení nepřeháněla buď vůbec, nebo jen velmi mírně. V této dekádě je to - bohužel - stále obvyklejší.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler