Autoforum

/

Foto: Stellantis

Když už nic jiného, tento muž si zaslouží body za upřímnost. Tvářit se, že si lidé elektromobily ve velkém kupují pro jejich specifické vlastnosti, nemá s realitou nic společného.

Co lidi vede k tomu, aby si koupili elektromobil? O tom se vedou sáhodlouhé debaty, které nikdy nemohou mít jednoznačný závěr, neboť půjde do jisté míry o individuální záležitost. Převažující důvod ale jmenovat lze - podle nás jsou to dotace či jiné formy umělých zvýhodnění.

Racionální důvod pořídit si za současných okolností elektrické auto a dát mu přednost před tím spalovacím v podstatě neexistuje. Jde o zcela jistě dražší a zcela jistě hůře využitelný vůz s velmi pravděpodobně kratší životností, proč něčemu takovému dávat přednost? Jistě, lidé se nechovají jen racionálně, to by si nikdo nekoupil třeba Ferrari, ale to jsme zase u té masovosti. Většina zákazníků bude vědomě či podvědomě sledovat maximalizaci užitku a brát tu největší hodnotu za jakékoli peníze, ostatní vytlačí z řad zájemců cena sama. Proto si také auta zmíněné slavné italské značky dnes v Česku kupuje asi 0,5 promile všech kupců nových vozů.

Jaký tedy má člověk důvod koupit si třeba nový elektrický Fiat? Prakticky žádný neexistuje. Pokud automobilka nabízí elektrickou 500 s komicky malou baterií o kapacitě 23,8 kWh, která vůz odsuzuje do role městského přibližovadla, od 669 900 Kč, zatímco nekonečně použitelná spalovací varianta stojí od 339 900 Kč, není mnoho co řešit. A to je třeba dodat, že za 679 900 Kč můžete i dnes pořád mít novou Škodu Octavia 2,0 TDI. Jsme přesvědčeni, že i kdyby elektromobily stály stejně, jejich prodeje nebudou zásadně vyšší, protože jsou to pořád horší auta. A i kdyby stály polovinu, pořád budou mít problém pošilhávat po víc jak dvou třetinách, možná třech čtvrtinách trhu, protože část lidí prostě potřebuje jiné užitné vlastnosti a klidně si za ně připlatí.

Tím se oklikou vracíme k dotacím, které poslední zmíněnou větu zdánlivě popírají. Však tam, kde jsou k dispozici, zlevní elektrický vůz třeba o 200 tisíc Kč, což z něj pořád nedělá bůhvíjakou nabídku, přesto prodeje letí strmě nahoru. Že by to tedy s tím poměrem hodnoty a ceny nebylo tak zlé? Jsme přesvědčeni, že je, že důvod pozitivního vlivu dotací je jinde - jsou to dotace samotné.

Když se něco dotuje či jinak obdobně zvýhodňuje, lidé mají pocit, že dostávají něco zadarmo. Je to svým způsobem víc marketing než co jiného, který nutí zákazníky dělat v principu iracionální rozhodnutí v rámci snahy „vyhrát” nebo „dostat slevu”. Znám několik lidí v Česku i v mém druhém domově v Nizozemsku, kteří si nechali na dům instalovat pro ně konkrétně v zásadě nesmyslnou fotovoltaiku, která se jim nemá jak vyplatit, jen proto, že byla spojena s velkou dotací. Však se rozdává, tak berte... A nakonec proč chodit tak daleko, lidem bližší řečnická otázka: Myslíte si, že by úspěšnější byl supermarket, který by dlouhodobě „bez keců” nabízel veškeré zboží prostě levně s několikaprocentní marží, nebo ten, který většinu času uměle udržuje nemístně vysoké ceny a každý týden rozjíždí bombastické slevy o 30 nebo 50 procent? Nevyřčenou odpověď si z podoby současného trhu domyslíte sami.

Prostě sleva prodává, dotace prodává, základní parametry nabídky najednou upadají v zapomnění. Že to tak je, nyní neprozřetelně přiznal i vysoce postavený manažer významné automobilky, což se obvykle neděje. Jde o Damiena Dallyho, generálního ředitele britského zastoupení Fiatu, se kterým se spojili kolegové z Autocaru poté, co vláda v zemi odmítla další dotování prodejů elektromobilů mj. proto, že jsou nepřímo dotované řadou daňových výhod.

Takové ale nejsou tak vidět, neprodávají se tak dobře a Dally to ví. V reakci na tento krok tedy naštvaně řekl, že je z postupu vlády „hluboce zklamán”, že tím způsobuje „krizi elektrických vozidel” a „potenciálně ohrožuje cíl nulových emisí”. K tomu ale dodal to hlavní: „Bez jakýchkoli vládních finančních dotací neexistuje důvod, aby zákazník přešel ze spalovacího auta na elektrické.”

„Neexistuje důvod”... To zní docela jednoznačně, i automobilky zjevně ví, jak marnou nabídkou jejich elektrické vozy jsou. A doslova spoléhají na to, že je někdo zákazníkům vnutí za ně. Ovšem, že je jim to známo stejně jako nám, víme dávno, teď už se to ale ani nebojí přiznat. Ještě by nás ale zajímalo, proč se tolik z nich rozhodlo dobrovolně strčit hlavu do této oprátky a doufat, že propadlo tentokrát nezafunguje. To nám ještě nikdo nevysvětlil, přijde nám to jako flagrantní nedbalost.

Zdroj: Autocar

Petr Miler