Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Prakticky všechny automobilky se dnes honí za objemem produkce, ať už se dříve vyprofilovaly jakkoli. Italové chtějí zůstat skutečně exkluzivní výjimkou.

Píšeme o tom dnes a denně. Ačkoli se opak zdá být uskutečnitelným, není zkrátka možné v rámci jediné automobilky vyrábět statisíce vlastně tuctových Macanů a doufat, že vedle toho bude stavět zlomek skvělých sporťáků jako 911. To může vydržet chvíli, honba za maximalizací objemu výroby ale brzy zachvátí celou firmu s strhne s sebou i dříve výjimečné produkty. Důvody, proč tomu tak je, by daly na vlastní článek, my se v tomto podržíme spíše následků - místo firmy, která dělá dokonalá auta podle sebe a čeká, kdo si je koupí, tu máme firmy tažené poptávkou zákazníků, kteří dokonalý produkt vnímají z velké části jinak než skrze jeho faktické kvality.

Výsledkem jsou vozy, které jsou prodávány pod pláštíkem dekády budované image, ale s reálně docela jinými vlastnostmi, než které ony dekády měly a kterými se dnes stále na oko zaštiťují. Z podstaty oslovují širší pole potenciální klientely a nikdo se nezabývá tím, že je to obvykle vyváženo ztrátou tradičních a loajálních zákazníků, která se o onu nyní tak mocně uplatňovanou image postarala. Někteří mohou namítnout, že to je sice macešské, ale ve výsledku ziskové, tak o co jde? Je to pravda, ale ptá se také někdo, jak dlouho se takto dá na trhu žít? Budou mít produkty takto se chovajících značek za 20 let ještě dnešní image, když budou následující dekády budovat svůj obraz na obdivu čínské klientely k červeně fosforeskujícímu logu na sedadle?

Abychom si rozuměli, toto není jen případ Porsche, to je spíše stále na začátku této cesty. Mnohem dále je BMW, Mercedes, ale i další značky, které si říkají prémiové či exkluzivní. Je tu ale otázka, co je prémiového a exkluzivního na mnohdy kvalitativně nepřesvědčivých vozech za vyšší ceny, které beztak potkáváte na každém rohu...

Zatím to takto uvažujícím výrobcům stále vychází, nejsme ale sami, kdo pochybuje o udržitelnosti tohoto přístupu. Na stejné straně barikády s námi stojí zejména lidé z koncernu FCA. Jeho nejblyštivější brož, Ferrari, už loni oznámilo, že omezí produkci, a to nikoli kvůli malému zájmu zákazníků. Naopak, zájem je spíše tak velký, až se značka bojí o ztrátu své výjimečnosti, a tak výrobu dále navyšovat nebude - maximem mělo být 7 000 aut za rok. Stalo se a firmě to zrovna neuškodilo loni vykázala rekordní ekonomické výsledky, i když vozů už v minulosti prodala i více.

Zdálo se, že Maserati ze stejné líhně bude jiný případ. Však jeho prodeje raketově rostou, až tak, že italské dělníky děsí, že musí pracovat. Trident má na paškálu mimo jiné BMW, a tak se maximalizace produkce zdála být jasným cílem. Jenže jím není.

Umberto Maria Cini z Maserati pro Reuters řekl, že firma omezí výrobu podobným způsobem jako Ferrari - maximem se v tomto případě stane 75 tisíc vyrobených aut ročně. Této kvóty by měla trojzubá značka dosáhnout v roce 2018, příští rok má oslovit 50 tisíc zákazníků. A je na nejlepší cestě to dokázat, možná to zvládne ještě dříve.

Nevíme tedy, jestli zrovna takto umělé omezování výroby je ta správná cesta, rozhodně nám ale přijde být vhodnější než honba za maximem produkce stůj co stůj. Za ideální bychom považovali snahu držet se „své klientely”, která je při jasném charakteru produktu omezená přirozeně - pravověrných Porsche (BMW M, Mercedesů, čehokoli) si více než X lidí prostě nekoupí. I k tomuto nebo jemu blízkému cíli ale nakonec může cesta Maserati vést - snaha obhospodařovat jasně definovaný počet zákazníků co nejlepším způsobem...

Zdroj: Reuters

Petr Miler