Autoforum

/

Foto: RM Sothebys, tiskové materiály

Je to nepochybně nejzachovalejší auto svého druhu, není možné zajít dál, než jej 20 let udržovat ve stavu, v jakém sjelo z výrobní linky. Navíc jde o jeden z pouhých devíti exemplářů vyvedených v šedém laku.

Bohatí lidé si mohou dovolit věci, o nichž většina z nás pouze sní. Na mysli teď nemáme nic nelegálního, řeč je o výjimečných autech a neobvyklém zacházení s nimi. Jeden můj známý si totiž před patnácti lety pořídil zcela nové Bentley Continental GT. Dodnes se s ním ovšem neprojel, dokonce ani jednou neusedl za volant. Britské kupé místo toho hned po dodávní zakonzervoval ve vyhřívané garáži, kde bude odpočívat ještě další tři roky. Jeho syna tak u příležitosti oslav osmnáctých narozenin čeká opravdu exkluzivní výlet do minulosti.

Něco podobného můžete zažít rovněž, dokonce ani nemusíte čekat. Tedy s výjimkou několika málo dnů. Na dny od 15. do 17. března je totiž plánována aukce, do které zamíří jediný vůz, a to Ferrari Enzo. Italská automobilka vyrobila pouze 399 exemplářů (a následně ještě jeden určený pro charitu), díky čemuž je každý kousek velmi vzácný. Vůz s šasí č. 132662 nicméně vyčnívá nad zbytek produkce, a to hned z několika důvodů. V prvé řadě je zmínit šedý lak Argento Nürburgring, který dostalo jen devět kusů, tedy pouhá 2 procenta celé produkce.

Jde také o jediný exemplář, který neobvyklou barvu exteriéru spojuje s hnědou kůží Cuoio, jenž se nastěhovala do interiéru. Více než to vás ovšem v kabině zarazí něco zcela jiného. Toto Enzo totiž ještě nebylo plně rozbaleno, na dveřních prazích tak najdeme ochranné fólie, stejně jako se tovární ochrannou chlubí i klíček, brzdový a plynový pedál či původní uživatelský manuál. Rozbalen pak nebyl ani balíček s ochrannou plachtou a náhradním klíčkem, v plastu je nadále uschována také třídílná sada padnoucích zavazadel.

Jinými slovy tu máme dokonalý stroj času, který vás vezme 20 let zpátky do minulosti do doby, kdy Ferrari vůbec poprvé vyrukovalo s dvanáctiválcovým atmosférickým motorem s kódovým označením F140. V případě Enza šestilitová pohonná jednotka produkovala 660 koní výkonu a 657 Nm točivého momentu, což jsou okouzlující parametry i dnes. Italové ovšem pokračovali v evolučním vývoji. Postupně tak navyšovali nejen výkon, ale i objem. Nejnovější Purosangue tak disponuje 6,5litrovou verzí produkující 725 koní a 716 Nm.

Zpět ale k šedému supersportu, který původně jako nový zamířil do Japonska. V zemi vycházejícího slunce však nebyl nikdy přihlášen do silničního provozu, místo toho jej jeho jediný majitel držel jako výstavní klenot hned pod několika zámky. Divit bychom se tak neměli velmi nízkému nájezdu 227 kilometrů, za nimiž stojí hlavně technici Ferrari, kteří každý exemplář vzali na testovací jízdu, během které se ujistili jeho špičkovou kvalitou. Následně značka vůz pochopitelně vyčistila a zabalila.

Je otázkou, kolik byste si na tento exemplář měli připravit. Enzo běžně mění na aukcích majitele za 50 až 60 milionů korun. V té chvíli ovšem lze počítat s mnohem větším nájezdem, stejně jako s červeným lakem Rosso Corsa, který zdobí více než 70 procent produkce. Mimo to je třeba počítat s továrními ochrannými plasty, které cenu o dobrých pár milionů navyšují (a jejich stržení nového majitele vyjde na právě takovou sumu). Velmi pravděpodobně tak před sebou máme vůbec nejdražší Enzo historie, potvrdí to ale až samotná aukce konaná ve zmíněném termínu.

Zdroj: RM Sotheby's

Petr Prokopec