Autoforum

/

Foto: General Motors

Už akumulátory dnešní elektrických aut jsou absurdně těžké, když standardně váží okolo půl tuny a mohou na vahách ukázat až 1,3 tuny. A co teprve elektrické lodě? To se pomějete, China Zorilla má 727násobně větší akumulátory než Škoda Elroq a váží podle toho.

V loňském roce měl na americký trh dorazit Ram 1500 REV, tedy elektrická verze oblíbeného pick-upu. Ta by okamžitě zamířila na vrchol žebříčku beroucího v potaz velikost baterií. Pod povrch měl totiž zamířit paket čítající neskutečných 229 kWh. Jen pro srovnání, tuzemská Škoda Elroq v základu počítá s 55 kilowatthodinami, je na tom tedy čtyřikrát hůř. Na rozdíl od Ramu se ovšem dočkala sériové výroby. Pick-up ovšem koncern Stellantis krátce před zahájením prodeje zaříznul, neboť nevěřil v jeho úspěch.

Prvenství mezi automobilkami tak dál drží konkurenční General Motors, který v roce 2020 vrátil mezi živé Hummer. Tentokráte však již bez spalovacího pohonu, nýbrž s paketem čítajícím 212,7 kWh. Pozoruhodné pak je, že GM obsadilo i další patra tohoto žebříčku, neboť druhé až čtvrté místo společně drží GMC Sierra EV, Chevrolet Silverado EV a Cadillac Escalade IQ. Ve všech případech totiž klientela může sáhnout po paketu s 205 kWh. Zbytek světa ale již zaostává, páté Nio ET7 má totiž na kontě jen 150 kWh.

Vypadá to jako něco, ale... Není to vlastně nic. I oněch rekordních 212,7 kWh představuje téměř dokonalý ekvivalent 55litrová nádrže na naftu, tedy naprosto obyčejné věci. Mimořádné jsou tyto baterie jen svými parametry, neboť váží 1,3 tuny. Přijde vám to jako neuvěřitelně mnoho? Pak vězte, že absolutní rekord mezi dopravními prostředky je ještě z jiného těsta, úplně jiného těsta.

Na vrcholu pomyslného potravního řetězce nyní stanula China Zorilla loď od australské společnosti Incat, která dostala do vínku akumulátor o kapacitě 40 MWh. To je 727násobek paketu v úvodu zmíněné Škody Elroq, který ale zaujme v prvé řadě jinými parametry - váží 250 tun. Onen Hummer je tak se svými 4 114 kg, z čehož 1 278 až 1 325 kil (podle zdroje) jde za bateriemi, pomalu muší váhou.

Nutno však podotknout, že GMC a spol. jsou automobily, zatímco China Zorilla je loď, která bude zajišťovat přepravu mezi argentinským Buenos Aires a uruguayským Colonia del Sacramento. Tato trasa je dlouhá zhruba 55 km, pročež by ji plavidlo mělo bez dobíjení zvládnout hned třikrát. Zmíněná kapacita má totiž vystačit na 185 km, a to i při plném zatížení, kdy se počítá s přepravou 2 100 cestujících a 225 aut. China Zorilla je přitom schopna dosáhnout nejvyšší rychlosti 25 uzlů, tedy 46 km/h.

Plavidlo si u Incatu objednala společnost Buquebus již v roce 2020, tehdy se ovšem ještě počítalo s duálním spalovacím pohonem a nádržemi na zkapalněný zemní plyn a naftu. O tři roky později, kdy již byl hotový trup, ovšem došlo na změnu specifikací a přesun směrem k elektromobilitě. Došlo tedy i na oslovení finské společnosti Wärtsilä, která zajistila motory. Incat přitom uvedl, že i přes obrovskou hmotnost baterií loď nakonec bude vážit méně, než měla.

China Zorilla má za sebou první testovací plavbu, při které dosáhla dokonce 26,5 uzlů, tedy vyšší než udávané rychlosti. Ta se nicméně odehrála na řece Derwent v domovském přístavu Incatu v australské Tasmánii. Nyní tak elektrickou loď čeká náročný transfer, neboť se musí přesunout do 11 tisíc kilometrů vzdálené Uruguaye. To logicky ani se svým obrovským paketem nezvládne, jejích celkových 14 tisíc tun tak bude muset vzít do vleku loď se spalovacím pohonem. Což je také slušná ironie.

Můžeme už jen dodat, že paket byl rozložen do 5 016 modulů okupujících čtyři místnosti. Protože by v nich ovšem zakrátko bylo neskutečné horko, dostal každý modul nezávislé chlazení. Dobití baterií z 20 na 80 procent pak má zabrat 45 minut, nicméně přístavy bylo třeba vybavit vždy dvěma stanicemi, které disponují výkonem 16 MW. V Uruguayi kvůli tomu bylo třeba upravit rozvodnou síť, přičemž jen nová kabeláž vyšla na 20 milionů dolarů neboli na 416 milionů Kč. A to se vyplatí, že?

Zdroj: Incat

Petr Prokopec