Autoforum

/

Foto: Kamanasish Debnath, Wikimedia Commons

Úřady si značně zjednodušily práci, když rozjely kontroly placení parkovného jen pomocí monitorovacích aut bez přímého zapojení lidí. S čím ale začaly zacházet, s tím nyní schází.

Parkovací zóny se stále častěji stávají nedílnou součástí širších center i menších měst. Na jednu stranu je to pochopitelné, neboť parkovacích míst je v řadě městských částí málo a jejich využívání je třeba nějak regulovat. Poplatek je jednou z možných cest, neboť ať už bude jakýkoli, nikdo na takovém místě nenechá auto napořád.

Kdyby tedy města začala vybírat adekvátní poplatky zajišťující tento cíl, k čemuž by obvykle stačily jednotky korun za hodinu, nejspíše by nikdo neřekl ani popel. Nicméně reálně se z této věci stal velký byznys, kdy parkovné stojí klidně i 50 korun za půl hodiny a do jeho vybírání jsou zapojovány soukromé subjekty, i když město disponuje vlastními prostředky. Vybrané peníze pak často neslouží ke zlepšení infrastruktury či třeba budování nových parkovacích domů, ale na cokoli, co se zrovna hodí. K tomu jsou poplatky stále systematičtěji vymáhány, aby placení uniklo co nejméně řidičů. A někteří se s tím odmítají smířit.

Proto v Nizozemsku, kde situace není ani o trochu lepší, vznikla mobilní aplikace s názvem Parkeerwekker, zjednodušeně přeloženo Parkovací alarm. A v Amsterdamu způsobila úřednickou nevoli. Metropole tak šéfovi firmy, která ji stvořila, Luisi Romanovi, hrozí žalobou, pokud do sedmi dnů aplikaci nepřestane provozovat. Roman nicméně dodává, že již najal tři právníky, dle kterých radní mohou vyhrožovat sebevíc, ovšem zákon je na straně provozovatele mobilní aplikace. Úředníci ale přesto tvrdí, že je nelegální.

Jak funguje? Aplikace používá kameru umístěnou za čelním sklem, která je propojena s aplikací v mobilním telefonu. Tato aplikace pak sleduje dění kolem vozu a je schopna z obrazu kamery detekovat monitorovací auto osazené kamerami, které hlídá úhradu parkovacích poplatků - taková auta známe i od nás. V Nizozemsku musí kolem neplatícího vozu projet stejné auto dvakrát nejméně v rozestupu 5 minut, aby provozovatel mohl dostat pokutu, a tak aplikace po první detekci zašle majiteli upozornění na mobil, že má právě 5 minut na to, aby zaplatil. Pokud tak učiní, pokutu nedostane. A pokud žádné auto kolem zaparkovaného vozu neprojede ani jednou, nedostane ji logicky též.

Aplikace tedy nijak nebrání samotné úhradě parkování, pouze hlídá momenty, kdy by auto resp. jeho majitel mohl být za neúhradu pokutován. Tvůrci aplikace tedy využívají jen toho, že se úřady vzdaly z podstaty neidentifikovatelné lidské kontroly a nahradily ji zdánlivě efektivnější elektronickou. Proti té se ale dá stejně efektivně bránit.

Je to souboj technologií, nic víc a radnice mají možnost zvolit jiné způsoby kontroly, které aplikaci udělají čáru přes rozpočet. Místo toho ale vyhrožují legálními kroky tvůrcům mimo jiné s odvoláním na automatizované sledování prostoru kolem auta. A co dělají jejich vozy, který úhradu parkování kontrolují?

Úspěšnost aplikace je prý 95 procent, falešných poplachů je tedy málo. Dle Romana občas zamění monitorovací vůz za dodávkový. Naštěstí majitelům aut vždy přichází na mobil nejen varování, ale i snímek auta, na které si mají dát pozor. Aplikace si za své hlídání a účinné varování samozřejmě něco bere. Za každé upozornění uživatelé zaplatí 1,49 Eur (40 Kč), navíc majitel vozu v té chvíli musí zaplatit i ono parkovné. Je tedy otázkou, zda se aplikace vyplatí, ale tuto otázku dnes nechme stranou.

Uvidíme, jak spor obou stran dopadne, rozhodnout zřejmě bude muset soud. Pro tuto chvíli nás zaujala jak aplikace samotná, tak velmi typická reakce úřadů.

Zdroj: Autoweek.nl

Petr Prokopec