Autoforum

/

Foto: Matt Robinson, Drive Tribe

I automobilové idoly je někdy lepší osobně nepoznat, varuje po zkušenosti kolega. Samotné osobní setkání ale vlastně není ještě není až takový problém, skutečnou potíží je takové auto vlastnit.

Říká se, že bývá lepší osobně nepoznat své idoly, neboť jste si jejich vlastnosti před osobním kontaktem vysnili do takové míry, že realita nutně musí zůstat za očekáváními. Platit to může nejen o lidech, ale také o věcech, které též nebývají až tak dobré, jak jste si představovali a jejich vlastnictví se může rychle proměnit v noční můru. Přesvědčen je o tom alespoň kolega Matt Robinson z Drive Tribe, který si splnil svůj sen a koupil si BMW M5 Touring generace E65. Tedy poslední skutečně ostrý kombík BMW osazený pětilitrovým atmosférickým desetiválcem produkujícím 507 koní. Nedá se ale říci, že by s ním udělal velké štěstí.

Matt přiznává, že po mnichovském voze toužil již od roku 2007, kdy byl kombík představen. Měl přitom i naprosto jasno v tom, jaké barvy a specifikace zvolit. V případě karoserie totiž britský novinář preferoval modrou Interlagos Blue, zatímco uvnitř se nemělo vyskytovat dřevo. Vůz se zároveň také měl chlubit továrními znaky, stejně jako originálními litými koly 166M, nikoliv variantou 167M určenou původně pro BMW M6, kterou však upřednostňovala většina původních zákazníků.

Právě kvůli těmto požadavkům se Matt s vysněným vozem víceméně rozloučil, neboť veškeré nabízené kousky byly mimo jeho finanční možnosti. Poté mu však během dovolené jeho žena objevila inzerát, který žurnalistovi změnil život. Za pár týdnů tak desetiválcový kombík s najetými 89 tisíci mílemi (143 200 km) mohl zařadit do své garáže. A jak dodává, během následujících měsíců mu M5 Touring v barvě Interlagos Blue dělala jen radost. Ta ovšem netrvala netrvala dlouho.

Stejně jako řada českých novinářů i ten britský velmi rychle zjistil, že se sportovními vozy je spojen nemalý apetit, ať se to již týká oleje či pohonných hmot. A zatímco u půjčených aut nemáte problém se zaplacením jedné nebo dvou nádrží, neboť víte, že u dalších testovacích vozů se budete držet zkrátka, v případě soukromého vozidla nelze od PR a marketingového oddělení automobilek žádnou vstřícnost. A náhle zjistíte, že vaše peněženka je hubenější než se zdálo.

Vysoké účty za palivo a maziva však byla jen prvním krokem. Vozu postupně začaly odcházet komponenty, ať se již jednalo třeba o LEDky převodovky SMG signalizující ideální moment přeřazení nebo třeba o proslulé dvojité úchyty přední kapoty. Vůz pak po pouhých 800 najetých mílích (1 287 km) ani neprošel další technickou. Poblouznění tím definitivně skončilo a Matt se probudil do reality.

Nyní má vůz po velkou část roku značky uložené v depozitu, přičemž na silnice se dostane jen velmi zřídka. I proto, že Matt stále ještě nekoupil potřebné nové brzdové kotouče a destičky. Jak navíc dodává, do vozu začalo zatékat, a to i při lehčím dešti. A protože i Velkou Británii v poslední době zavalily lijáky, je dost dobře možné, že problémů kvůli tomu jen přibude.

Matt nyní nepřekvapivě přiznává, že ač vůz jako takový stále miluje, prozatímní vyústění jeho vlastnictví ani zdaleka nepovažuje za šťastné. A každému nyní radí, aby si pořízení svého vysněného vozu důkladně rozmyslel, nebo toho může zakrátko litovat tak, jako on sám. Pokud nemáte dost prostředků na jeho provoz, kterých bude pravděpodobně třeba ještě více než u nového vozu, není ani tak otázkou, zda přijdou potíže, nýbrž kdy přijdou a jestli vás rovnou nezruinují.

Zdroj: Drive Tribe

Petr Prokopec