Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Překvapivé rozuzlení má konflikt mezi předsedou dozorčí rady a ředitelem koncernu Volkswagen. I proto se stále zdráháme říci, ze je definitivní.

Už kvůli negativnímu vlivu na cenu akcií nebývá zvykem, aby byly konflikty mezi nejvyššími představiteli velkých firem jakkoli medializovány. To pochopitelně neznamená, že neprobíhají, veřejnost je ale obvykle konfrontována až s výsledky, ať už jsou jakékoli. Pokud se přesto někdy stane, že informace o zuřícím mocenském boji proniknou na veřejnost, málokdy jde o dílo samotných aktérů sporu a pokud ano, vesměs není objektem zájmu obří německá společnost s pečlivě budovanou image rozvážného hráče. Tentokrát bylo ale všechno jinak.

Prakticky před zraky celého světa se totiž odehrával a dost možná stále ještě odehrává boj o další směřování koncernu Volkswagen. Nevíme, proč, ale jinak nepochybně výtečný stratég Ferdinand Piëch rozjel boj o kontrolu nad firmou tím, že veřejně vyjádřil svou nedůvěru výkonnému šéfovi koncernu, Martinu Winterkornovi hlavně kvůli neúspěchům koncernu v USA a klesajícím ziskům. Rozjela se tak velká divadelní hra o několika dějstvích, která - možná jen zatím - graduje čtvrtým pokračováním.

V tom druhém se zdálo, že zažehnutý plamen sporu mezi dvěma velkými postavami dnes už největší světové automobilky bude rychle uhašen. Dozorčí rada, jíž je sám Piëch předsedou, totiž záhy po jeho vystoupení vyjádřila Winterkornovi podporu a již tehdy jsme to prezentovali jako možný konec sporu. Varovali jsme ale také před tím, že Ferdinand Piëch, vnuk Ferdinanda Porsche, je velmi umíněný a cílevědomý člověk a pokud se rozhodne jít někomu po krku, jistě nezůstane jen u jednoho pokusu.

Že Piëch nesložil zbraně, ukázalo dějství třetí, které se uzavřelo teprve před pár dny. V něm sice německý konstruktér a manažer na jednu stranu veřejně deklaroval, že už si změnu ve vedení koncernu nepřeje, jednal ale způsobem, který nasvědčoval opaku. Tehdy jsme předpokládali, že čtvrtým dějstvím bude až valná hromada koncernu VW, která se koná 5. května tohoto roku, na níž se teprve ukáže skutečné rozložení sil. Jenže na čtvrté dějství došlo dříve.

Už tuto sobotu se totiž sešel šestičlenný řídící výbor společnosti, jehož je Piëch opět součástí, a vyjádřil v poměru 5 hlasů ku 1 (tušíme, který byl ten jeden...) pochybnost nad tím, zda firma může za současného personálního obsazení nejvyšších postů úspěšně fungovat. Ve velmi diplomatickém vyjádření řídícího výboru stojí doslova: „Členové řídícího výboru dospěli ke konsensu, že ve stínu dění posledních týdnů už zde dále není vzájemná důvěra potřebná pro další úspěšnou spolupráci.” To si lze vysvětlovat lecjak, fakticky jde ale o nepřímé vyjádření nedůvěry Ferdinandu Piëchovi pro jeho vystupování v poslední době.

Reakce Piëcha tak přišla okamžitě - člověk, který od roku 1993 v různých pozicích více či méně přímo řídí celý koncern VW a stojí za jeho dramatickým vzestupem až k pozici největší automobilky celého světa, složil veškeré své funkce ve vedení společnosti, a to s okamžitou platností. Pëchova žena Ursula, ač ta jistě nemusela, z loajality k vlastnímu manželovi též opustila svou pozici člena dozorčí rady. Funkci předsedy pak bude dočasně zastávat místopředseda Berthold Huber, který - jaký paradox - byl do tohoto orgánu navržen odbory.

Je toto konec celého představení? Zdráháme se říci, že ano. Už 5. května se uskuteční valná hromada akcionářů společnosti, která má moc nad vším a rodina Piëchů a Porsche drží přes 50 procent hlasovacích práv. Je nám podezřelé, že Piëch skládá zbraně tak snadno a je otázkou, zda by to udělal jindy než týden před konáním valné hromady. Znovu musíme připomenout jeho nepochybnou inteligenci, zarputilost a nejen z těchto dvou vlastností vyplývající schopnost držet pevně v rukou směřování Volkswagenu po déle než 20 let. Proč by měl prohrát nyní, s Martinem Winterkornem, který je vedle Piëcha pouhý „pěšák”, najatý manažer? I takoví sice mohou někdy vyhrát, ty blíže ke kormidlu ale nikdy není radno podceňovat...

Uvidíme tedy nejpozději za necelých 14 dnů, jak se celá situace vyvine. Nemusí se stát už nic přelomového, Piëchovu současnou kapitulaci ale pro jistotu zatím neoznačíme za definitivní...

Petr Miler