Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zdánlivě bezvýznamný detail skrývá více tajemství, než se na první pohled zdá. Odhalují, proč jej nenajdeme jen na čelních sklech.

Pokud nejezdíte něčím, jako je Škoda 120 či podobně starý vůz, který používá čirá skla vsazená do těsnící gumy, museli jste si toho všimnout. Zejména čelní a zadní skla moderních aut mají po svém obvodu černý, neprůhledný pruh, který ve zbytek skla zvolna přechází černými tečkami či podobnými objekty. Někde je jich více a někde méně, mají různé tvary a velikosti, tvoří u různých aut tu průhlednější a tu méně průhlednou strukturu, jsou tam ale pokaždé.

Všiml jsem si jich dávno, zejména v prostoru okolo vnitřního zpětného zrcátka, kde jich bývá více, ale nikdy jsem jim nevěnoval větší pozornost. Až nedávno mi ale bylo vysvětleno, k čemu vlastně slouží a byl jsem docela překvapen.

Žil jsem totiž v tom, že černý pruh má ryze estetický význam, protože navazuje na karoserii vozu a ony tečky tvoří jemný přechod mezi ním a čirým sklem. Však pokud by hned vedle sebe byla karoserie vozu čiré sklo, byl by přechod dost násilný. A pokud se tyto tečky nachází v oblasti vnějšího zpětného zrcátka, měl jsem zato, že slouží pro odstínění slunečního svitu, který si do těchto míst mezi slunečními clonami najde cestu až pozoruhodně často. Oba významy tyto prvek skutečně mají, nejsou ale zdaleka těmi jedinými.

Začít musíme u oněch černých pásů po krajích skla. Ty jsou tvořeny zapečenou barvou, kterou není možné ze skla seškrábat a jejich primární účel je ryze praktický - svou povahou zabraňují ultrafialovým paprskům, aby narušovaly strukturu lepidla, kterým je sklo ke karoserii přilepeno. Lepená skla jsou u moderních aut standardem už po léta a přímý sluneční svit má moc jejich schopnost držet sklo na autě narušit. A asi to poslední, co při jízdě autem chcete, je, aby vám čelní nebo zadní sklo odlétlo od lesa jako kdysi Mercedesy v Le Mans.

Ze stejného důvodu jsou pak takto černěné plochy někdy větší, někdy menší - to podle toho, jsou-li poblíž umístěna vnější zpětná zrcátka, dešťové senzory, kamery a další podobné prvky. Ty jsou též přilepené, takže černá barva tu znovu zabraňuje degradaci lepidla vlivem ultrafialového záření.

Ona barva navíc tvoří adhezivnější povrch, na kterém lepidlo lépe přilne, což je druhý ryze praktický aspekt. A tak, jako chrání lepidlo před slunečním svitem, jej „uklízí” z dohledu okolí. Pokud by černé pruhy na okrajích skla nebo v místech uchycení zrcátek nebyly, lepidlo pod nimi by bylo vystaveno na odiv všem, kteří na vaše auto pohlédnou, což by asi nebylo dvakrát povznášející.

Černé tečky vedle oněch pruhů pak mají skutečně jednak estetický význam - prostě vypadá lépe, když sklo přechází z černé barvy k průhlednosti postupně, nikoli rázem. Kdyby ale šlo jen o to, jistě by se tato věc neobjevovala na snad všech sklech aut, která jsme kdy viděli, takže jsou tu i další důvody.

Tím zřejmě nejpozoruhodnějším je, že, finální tvar, rozumějte „vyboulení” skla korespondující s tvarem karoserie, je sklu dodáván až v poslední fázi procesu jeho výroby, kterou můžete zhlédnout na videu níže. Sklo je ohýbáno za vysoké teploty a jeho černé části mají tendenci ohřívat se rychleji, než ty průhledné. Pokud by mezi oběma existoval ostrý přechod, sklo by se neohýbalo rovnoměrně a fungovalo by v daném místě jako čočka, která by deformovala obraz okolí vnímaný řidičem. Tečky se postarají o rovnoměrnější přechod a pokud nějaká deformace přece jen vznikne, učiní ji pro vás prakticky neviditelnou.

Třetí a poslední význam je opravdu stínící - na velké většině čelních skel moderních aut najdete hotový tečkový ráj v oblasti, kde je na něm přilepeno vnitřní zpětné zrcátko. Možná si vzpomenete, že třeba první generace Škody Octavia měla na stejném místě ještě malé třetí stínítko, kterým šlo prostupu ostrého světla k očím řidiče prostorem mezi zrcátkem a stropem zamezit. Něco takového je dnes velmi neobvyklé a většinou vítězí tečky - sice prostupu zejména slunečního svitu nezabrání zcela, omezí jej ale do takové míry, že vám není až tak nepříjemný.

Jak vidno, i taková „blbost”, jako jsou černé pruhy a tečky na okrajích skel mají u aut hlubší význam, než se na první pohled zdá. Nevíme, jestli znalost všech jejich smyslů učinila váš život hodnotnějším, ale pokud patříte mezi ty, kteří se každý den dozvědí rádi něco nového, pak vás znalost těchto faktů pravděpodobně potěší...

Na spodní části skla (zde Seatu) je postupný přechod vidět nejlépe - nejméně vadí výhledu

Jinak tečky najdeme nejvíce v oblasti vnějšího zpětného zrcátka, zde Škody Octavia...

...zde BMW i8...

...zde Renaultu Mégane

Další smysly tohoto prvku potvrzuje i jeho použití na zadních sklech, zde dokonce krytu motoru Audi R8 V10 plus

A jistě, kreativitě se meze nekladou, takže tečky nemusí být tečky ani kostičky, mohou to být třeba... loga Corvette zde na zadním skle kupé generace C7

Petr Miler