Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V letošním roce se v případě prodejů nových v Evropě aut čekala nanejvýš stagnace, realita je ale růžovější. V červnu byly prodeje dokonce historicky rekordní, z paradoxního důvodu.

Dnešní zprávu o evropských prodejích aut začneme velmi neobvykle ve Švédsku. Z hlediska celkového odbytu běžně ne až tak významný trh je dnes v centru zájmu, neboť tamní registrace v červnu meziročně vzrostly o neskutečných 72,9 procenta. Země se tak dočkala nejlepšího prodejního měsíce ve své historii. Za tím ovšem nestojí přirozený růst, ale nepřirozené regulace. Švédové se nechali inspirovat Francouzi a od 1. července zavádí zvláštní způsob zpoplatnění vlastnictví aut na základě jejich spotřeby paliva resp. emisí CO2.

Systém je to docela krutý a za nová auta registrovaná od letošního července se platí roční daň následujícími způsobem. Za emise CO2 do 95 g/km odvedou Švédové ročně státu 22 SEK (asi 55 Kč) za gram. Za emise CO2 mezi 95 a 140 g/km je to již 77 SEK (192 Kč) za gram a nad tuto hranici platí sazba 100 SEK (250 Kč) za gram. Pokud si tedy koupíte řekněme nové BMW M3 F80, ne zase tak „užraný” vůz (alespoň papírově), jeho spotřeba 8,8 l/100 km s manuální převodovkou znamená 204 g CO2 na kilometr. To optikou švédského systému znamená roční daň 29 865 Kč.

Asi nic, co by zruinovalo člověka, který si kupuje auto za 2 nebo 3 miliony korun, ale je to dost peněz. A u výkonnějších aut může jít pochopitelně i o větší sumy, které se v plné výši platí po první tři roky vlastnictví, pak sazba klesá na 22 SEK (55 Kč) za každý gram bez ohledu na celkovou výši emisí. I to bude ale u oné M3 dost (11 220 Kč ročně), takže za pět let provozu by Švédové zaplatili navíc kolem 120 tisíc Kč. Pokud auto registrovali před 1. červencem, neplatí nic a není tedy divu, že nakupovali jako diví. Za červen tak bylo registrováno 66 244 nových aut, zatímco loni ve stejném období šlo pouze o 38 324 exemplářů.

I s ohledem na tento posun hlásí evropské trhy souhrnný růst o 5,2 procenta na 1 569 067 kusů. Také v tomto případě lze hovořit o rekordu, ke kterému přispěli kromě Skandinávie také ve Francii (+9,2 %), Německu (+4,2 %) a Španělsku (+8 %). Zajímavé přitom je, že Italové a Britové ztratili (o 3,5 a 7,3 procenta), pokud by situace byla opačná, stoprocentně by došlo na překročení mety 1,6 milionu aut.

V rámci celého prvního pololetí již situace není až tak působivá, byť pozitivní stále zůstává. Růst ovšem činí „jen“ 2,9 procenta. Také v tomto případě lze zmiňovat hlavně přínos Francie (+4,7 %), Německa (+2,9 %) či Španělska (+10,1 %), stejně jako jsou nahoře i Švédové (+16,5 %). Británii a Itálii ale můžeme označit za země, jež Evropu s propadem o 6,3, respektive 1,4 procenta táhnou dolů.

Přesunout se můžeme k jednotlivým automobilkám. Mezi premianty v růstu patří Volkswagen. I jemu do značné míry pomohl vývoj ve Švédsku, německá značka je po Volvu na tomto trhu druhá nejžádanější. Její červnové registrace zde činily 10 273 kusů, což možná nevypadá jako něco extrovního, nicméně meziročně jde o posun o neskutečných 85,8 %. Volvo si pak polepšilo o 95,3 %.

V obou případech se tato skutečnost samozřejmě projevuje na celoevropských prodejích, přičemž v dalších měsících můžeme ve Skandinávii stoprocentně počítat se strmým pádem. Nahoru půjdou nanejvýš elektrické a hybridní vozy, jež motoristé v červnu prakticky ladem. V jejich případě je pokles o 17 % zanedbatelný, protože stále mají minimální tržní podíl.

Skandinávii ale již nechme být a jen telegraficky dodejme, že s poklesy je v rámci EU spojován také koncern FCA, hlavně pak značky Fiat (-9,4 %) a Alfa Romeo (-9,6 %). Pouze druhá zmíněná automobilka je přitom v rámci prvního pololetí v plusu, díky čemuž dostává záchranný plán Sergia Marchionneho další trhliny. Zdá se tedy, že italsko-americké impérium bude během příštích měsíců předávat v horším stavu než doufal...

I díky tomu se na čelo tamního žebříčku vyšvihla dvojice Volvo S90/V90

Petr Prokopec