Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Supersporty schopné jet okolo 350 km/h dnes nejsou raritou a pořídíte je za cenu okolo sedmi milionů korun. Na cokoli rychlejšího potřebujete desítky, ne však na Bloodhound SSC, jehož maximum je na více než čtyřnásobku.

Lidstvo od nepaměti touží objevovat neznámé, pokořovat hranice a stanovovat rekordy. Nejinak je tomu v automobilovém průmyslu, zejména pak v případech, kdy jde o stanovení maximální pozemské rychlosti. Nicméně zatímco ve 30. letech měly takové projekty zejména v Německu podporu vládnoucího Adolfa Hitlera, který jich samozřejmě hodlal využít při propagaci svého režimu, ty novodobé již nejsou mediálně tak tučným soustem. Je to překvapivé, neboť aktuálně se pohybujeme v mezích, z jakých by se i všehoschopnému führerovi zamotala hlava.

Vůbec nejdále měl v tomto směru zajít nadzvukový vůz Bloodhound SSC, který byl představen před třemi lety a jehož cílem bylo prolomení hranice tisíce mil za hodinu (1 609 km). Za volant, či spíše za knipl tohoto speciálu se měl posadit Andy Green, který s předchozí kreací zvanou Thrust SSC ustanovil v roce 1997 rekord s hodnotou 1 228 km/h. Ten však nakonec novinku „roztáhl“ pouze na 320 km/h, a to během loňských testů na ranveji v britském Cornwallu. Plánovaných 800 km/h, jichž měl dosáhnout v příštím roce, si ale již musí střihnout někdo jiný, stejně jako další dvojnásobek.

Za touto změnou naštěstí nestojí Greenova smrt, místo toho k ledu zamířil celý projekt. Firma se během uplynulých měsíců dostala do nucené správy, ze které nakonec cestu nenašla. Nyní tedy dochází na rozprodej majetku společnosti Bloodhound Company, přičemž tou nejzajímavější položkou je samozřejmě speciál SSC (za touto zkratkou se skrývá SuperSonic Car, tedy onen nadzvukový vůz). Jeho cena vás ale nejspíše dostane do kolen, tedy rozhodně ne svou výší. A to zvláště v kontextu s náklady, které Britové na oltář projektu věnovali.

Stavba samotného speciálu, stejně jako veškeré zázemí, spolkly 25 milionů GBP (cca 716,23 milionů korun). Bloodhound SSC je ovšem na prodej za pouhých 250 tisíc liber (7,16 milionu korun), tedy za cenu „obyčejného“ supersportu. Porsche, Ferrari nebo Lamborghini za tu cenu nabídnou nějakých sedm set koní, SSC jich ze sebe dává až 135 000. Ano, čtete správně, skutečně jde o stopětatřicet tisíc koní, na což je potřeba několik pohonných jednotek.

Bloodhound je osazen tryskovým motorem Rolls-Royce EJ200, který běžně používají stíhačky Eurofighter Typhoon. Tento agregát však dokáže SSC rozpohybovat „pouze“ na 965 km/h. To by samozřejmě k překonání předchozího Greenova rekordu nestačilo, proto je tu ještě raketa norské firmy Nammo. Té dodávají palivo pumpy poháněné přeplňovaným pětilitrovým osmiválcem od Jaguaru, jehož 550 koní se má postarat o průtok 40 litrů paliva za sekundu. Celkově bude v chodu jen pouhých 55 sekund.

Možná se divíte, jak je možné, že projekt zkrachoval, když vůz byl již tak dalece připraven, vysvětlení je velmi prosté. Jakkoliv jsou výše zmíněné náklady nemalé, posloužily pouze ke stavbě vozu a vybudování zázemí. Na další vývoj vedoucí k dosažení mety 1 609 km/h má být potřeba prakticky stejná suma, tu však již společnost Bloodhound neměla k dispozici, ač na ni bylo navázáno přes 200 sponzorů. Ti navíc „nezatáhli“ všechno, na krku jí tak zůstal i nějaký ten dluh.

Nucený správce letos v létě konstatoval, že k zachránění projektu postačí klidně i jeden movitější investor. Žádný takový se ale ani po několika měsících nenašel, místo toho tu tedy máme rozprodej firemního majetku. Samotný speciál vychází velmi levně, nicméně pokud nemáte dodatečných 20 milionů liber (572,98 mil. Kč), víceméně vám bude pouze postávat v garáži. Či spíše s ohledem na rozměry na pozemku, SSC má totiž 12,9 metru na délku. Natankovaný pak váží 6 422 kg.

Výše daných nákladů je dána tím, že k zápisu do Guinnessovy knihy rekordů jsou potřeba dvě jízdy. Ta druhá musí proběhnout do hodiny po první, a to navíc v protisměru. Během tak krátkého času je potřeba vyměnit raketu, natankovat 900litrovou nádrž raketového motoru, dočerpat palivo pro agregát Rolls-Royce a zároveň ještě ověřit, že vše funguje naprosto v pořádku a že opětovně může dojít k překonání rychlosti zvuku.

Jakkoliv tedy Bloodhound SSC stojí na pořízení méně než třeba takový McLaren 720S, provozní náklady jsou vedle něj nekonecné. Možná i proto očekáváme, že speciál nejspíše někdo koupí, ovšem ne na překonání rekordu. Stane se jen smutným mementem nenaplněných ambicí v něčí soukromé nebo veřejně přístupné sbírce.

Petr Prokopec