Autoforum

/

Foto: BMW

Nový dokumentární film nazvaný prostě Schumacher měl premiéru minulý týden, každého ale nenadchnul, protože v něm mnoho nového nezaznělo. Bratr Ralf jako by se to nyní pokoušel napravit.

Nejspíše i lidé, kteří Formuli 1 běžně nesledují, vědí o novém filmu o Michaelu Schumacherovi. Ten měl minulý týden premiéru na Netflixu, přičemž streamovací služba ve své propagační kampani neustává ani nyní. Nejspíše to není náhoda, neboť recenze převážně nejsou pozitivní. Ostatně ani my takřka dvouhodinovému snímku nemůžeme dát jednoznačný palec nahoru, neboť do značné míry jen vcelku chladně rekapituluje, co jsme dávno věděli.

V tomto ohledu nás nechápejte špatně, za dříve neviděné záběry jsme vděční a varovali jsme přílišným optimismem týkajícím se čehokoli aktuálního. V tomto ohledu si vlastně již ani neděláme naděje, že německého pilota ještě někdy uvidíme. Je totiž třeba připomenout, že Michael je již takřka osm let ve stavu, který bude mít daleko k lucidnímu člověku. Ačkoli jasné informace chybí, Schumiho podle všeho rodina jen drží při životě s pomocí přístrojů s nadějí, že zázraky se občas dějí.

Asi nejprůkaznější v tomto ohledu byla pasáž, ve které promluvil syn legendy. Mick Schumacher totiž uvedl, že by „dal cokoli za to, kdyby se svým otcem mohl znovu promluvit“. Tím je vlastně řečeno vše. Ve zbytku si musíme vystačit s archivním záběry, které Schumiho zachycují ještě jako velikána světa sportu a možná je to tak nejlepší.

Zajímavé je, že nejsme jediní, kdo má pocit, že dokument přeci jen mohl být o trochu objevnější. Podobně se vyjádřil i Michaelův bratr Ralf, který momentálně prozradil více věcí než na kameru. „Samozřejmě, že toho mohlo být více, přece jen film zachycoval dlouhý časový úsek,“ příliš kritický ale nebyl: „Myslím si, že je to natočeno velmi hezky, alespoň z hlediska motorsportu a sportu. A máme zde také pohledy zevnitř, a to i od rodiny, zvláště pak od dětí a manželky. Myslím, že to bylo skvělé a otevřené,“ uvedl v rozhovoru pro F1 Insider.

Ralf zároveň potvrdil, že stejně jako Michaela i jeho v době největší slávy deptala pozornost tisku. Říká, že jej tehdy znalo tolik lidí jako německého kancléře. „Mělo to své dopady, nemohl jsem jít nikam. Tlak bulváru byl ohromný,” říká dnes Schumi 2, jak se mu svého času přezdívalo a dodává: „Tehdy jsem si pomyslel, že budu vážně šťastný, až to jednoho dne skončí.“

Jakkoliv se někdy mohlo zdát, že oba bratři jsou na trati nesmiřitelnými rivaly, vždy mezi nimi panovalo to správné bratrské pouto. „Naše vztahy byly vždy dobré, ale je mezi námi rozdíl 6,5 roku. A Michael brzy odešel z domova. Když mu bylo 16, odešel na učňák a mně bylo teprve 10,” vzpomíná Ralf na to, že v mládí si bratra zase tak moc neužil. Později jako by se to snažil dohnat při závodech. „Byl tu pro mne již od začátku, byl mi velmi nápomocný. Trénovali jsme předjíždění, ukázal mi nejrychlejší stopu. Užili jsme si to spolu, trávili jsme společné chvíle na nejkrásnějších místech světa. Byly to dobré časy,“ vzpomíná.

Ani tato slova nedávají fanouškům mnoho nadějí na Michaelův návrat do jakkoli běžného života - všichni jeho nejbližší o něm hovoří jako o vzpomínce. I proto by si možná zasloužil trochu emotivnější film než ten, který do éteru pustil Netflix - třeba jako snímek, který před jedenácti léty vzpomínal na Ayrtona Sennu. Nepochybujeme o tom, že by filmaři jeho pojetí neuměli zopakovat, je tu ale jeden podstatný rozdíl - Senna je dávno po smrti a rodina nestřeží jeho památku jako oko v hlavě. Schumi stále žije a rodina nechce říkat více než musí, to se pak s některými tématy pracuje složitě.

Zdroj: F1 Insider

Petr Prokopec