Autoforum

/

Foto: Euro NCAP

Tohle by bylo k smíchu, nebýt to spíš k pláči. Míra odtržení NCAPu od reality dosáhla takové míry, že nechápe, že některé automobilky raději akceptují dopady nepřítomnosti beztak nespolehlivých elektronických asistentů vyžadovaných organizací, než aby musely jít s cenou nahoru.

Pokud lze u moderních aut něco kritizovat, jsou to asistenční systémy, kterými začínají být prošpikované od podlahy až po střechu. Řada z nich je dnes v Evropské unii povinná, jiné výrobci nasazují hlavně proto, že jim bez nich organizace Euro NCAP nedá plný počet hvězd z tzv. crash testů. Ty už ale bohužel dávno nejsou skutečnými nárazovými zkouškami, NCAP místo toho přidělení nejvyššího hodnocení podmiňuje přítomností systémů, které mají nehodám zabránit.

Bylo by to fér, kdyby to tak fungovalo. Jenže ono to nefunguje. Nebudeme tvrdit, že elektronické asistenty dělají všechno špatně, zejména méně pozorným řidičům umí pomoci předejít nějaké té patálii. Ale jejich celková bilance je příšerná. Pokud bychom měli dát dohromady poměr situací, kdy si rozličné systémy typu Audi pre sense nebezpečnou situaci doslova vymyslely a v momentě, kdy se vůbec nic nedělo, se nás pokoušely někdy i zabít, s vedle těch, kdy adekvátně zasáhly v momentě, kdy se něco dělo a my s tím sami nic nedělali, budeme u poměru možná 30:1, snadno i horšího. A situace je tím horší, o čím levnější auto je, a tedy i systém se jedná.

Jinými slovy, asistenční systémy rozhodně nejsou spolehlivými ochránci vaší bezpečnosti, spíš jde o nevyzpytatelný element, který se snadno dokáže postarat o pravý opak. Pokud tedy Euro NCAP i nadále chce zvyšovat úroveň bezpečnosti nových aut, mělo by na tyto elektronické berličky nahlížet jen jako na okrajový doplněk a nenutit výrobce cpát je do aut horem dolem. Jenže bruselská organizace dělá pravý opak a nově dokonce začala i kritizovat značky, které nesdílí její nadšení, ačkoli se chovají mnohem racionálněji než ona. Větší odtržení od reality tak její zástupci už předvést nemohli.

„Nemůžu mluvit za australský trh, protože se od evropského liší, ale vypadá to, že značky jako Dacia netouží po pěti hvězdách. Chtějí být dostupné a míří za třemi hvězdami,“ postěžoval si na rumunskou automobilku australským médiím Richard Schram, technický ředitel Euro NCAP. A dodal, že Dacia by klidně řadu elektronických berliček na palubě mít mohla, protože Renault je vyvinul. „Ale nedělá to, protože je to skutečně drahé,“ uvedl dále, takže ví, že automobilka na tyto nesmysly kašle záměrně, protože lidé za ně nechtějí platit a jejich efekt je takový, jak jsme jej popsali výše.

Zároveň poukázal na systém dvojího metru, který Euro NCAP zavedlo a který výrobci jako Honda, Kia či Volkswagen používají. Do crash testů bruselské organizace totiž často posílají dvě verze téhož modelu, jednu základní a druhou našlapanou příplatkovou výbavou, a to včetně všemožných asistenčních systémů. Takové provedení přitom obvykle získává populárních pět hvězd, které jsou využívány marketingem, zatímco základ povětšinou dosáhne jen na tři, maximálně na čtyři.

Dacia by pochopitelně k něčemu takovému mohla přistoupit rovněž. Jenže skutečně by v té chvíli byla kromě vyšších cen spojována se skutečnou vyšší bezpečností? Stačí se třeba podívat na test SUV Duster, na který došlo ve stejné době, kdy organizace záměrně ničila také Škodu Kodiaq. Ta z jejích hal odjela se ziskem pěti hvězdiček, ovšem zároveň také s 83procentní ochranou dětí. Rumunský vůz pak sice hvězdičky získal jen tři, u malých cestujících však dosáhl 84 procent.

Ochrana dětí je přitom jedinou kategorií, do které se ještě nepropisují asistenční systémy. Znamená to tedy, že daleko levnější Duster je na tom v tomto ohledu lépe než Kodiaq. Opravdu si tedy Dacia od Schrama zaslouží jakoukoli výčitku? Ani v nejmenším, kritika by naopak měla pršet na Euro NCAP, v jehož reportech je dnes třeba číst hodně mezi řádky, abyste vůbec pochopili, jaká je skutečná pasivní bezpečnost toho či onoho vozu. Marketingově vyzdvihované výsledky jsou do značné míry už jen elektronická fikce.

Zdroj: Drive

Petr Prokopec