Autoforum

/

Foto: Amazon Press Center

Proslavil se jako automobilový novinář a zakladatel magazínu Evo, odjakživa ale chtěl být zemědělcem. Tím se také stal, autům se ovšem věnuje dál. A když teď mohl otestovat T.50 od Gordona Murrayho, nenapadlo ho nic lepšího než vyrazit za kolegou v gumákách.

Harryho Metcalfa zná snad každý automobilový nadšenec jako zakladatele magazínu Evo. Pozadí vzniku je zajímavé, neboť sedmašedesátiletý Brit je tělem i duší zemědělec. A jak dnes sám uvádí, po několika letních prázdninách strávených na farmách bylo o jeho budoucnosti rozhodnuto. V roce 1985 tak koupil první zemědělskou usedlost, jejíž obhospodařovanou plochu během následujících pěti let zečtyřnásobil. Kromě toho ovšem začal skupovat další farmy, přičemž se mu nevedlo špatně. V roce 1994 si tak Metcalfe koupil své první sportovní auto, a to Maserati Ghibli v limitované edici Cup.

Tento model se pyšnil litrovým výkonem 163,5 koní, kterým překonával veškerou tehdejší automobilovou produkci včetně Bugatti EB110 či Jaguaru XJ220. Zájem o jeho test tak měla pomalu všechna britská média, přičemž do mnohých Metcalfe psal recenze sám. Spolu s novinářem Johnem Barkerem pak usoudil, že na trhu chybí magazín, který by se specializoval především na supersporty. V roce 1998 tak farmaření odsunul na druhou kolej a vydal první číslo Eva, které se stalo velmi úspěšným titulem.

V křesle vydavatele však Metcalfe vydržel jen tři roky, roli šéfredaktora pak zastával do roku 2012. Po celou tu dobu se však věnoval farmaření, přičemž z původně rodinné firmy se postupem času stal jeden z největších zemědělských podniků v Británii. Metcalfe si tak rychlá auta začal používat trochu jinak než jako motoristický novinář. Od tohoto povolání ale na druhou stranu nikdy neutekl a dodnes na Youtube pravidelně publikuje příspěvky o životě s těmi nejzajímavějšími supersporty, starými i moderními.

Kromě mapování vlastní garáže Metcalfe pořád usedá i do nových aut všemožných výrobců. Jednou z jeho posledních obětí se stal T.50 od Gordona Murrayho, tedy duchovní nástupce ikonického McLarenu F1. Po jeho vzoru přitom novinka dostala do vínku dvanáctiválec, který roztáčí zadní kola skrze manuální převodovku. Uvnitř pak trůní trojice sedadel, kdy to řidičovo je usazeno uprostřed. Jak nyní Metcalfe uvádí, uzpůsobeno je vždy přímo majiteli spolu s pevnou polohou volantu - pro zapůjčení vozu dokonce i jemu museli předem „vzít na sako.”

To je ostatně i důvod, proč se za volant dostal až nyní - předprodukční exemplář určený k novinářským testům se zdržel na svém turné po Spojených státech a nebylo jej možné pro Metcalfa připravit dřív. A když už měl auto i se dvěma místy k dispozici, napadalo ho, že by nebylo špatnédo jednoho z nich usadit kamaráda, který se dříve taktéž naplno věnoval testování aut, než se i z něho stal farmář. Vypravil se tedy do blízkosti Chipping Norton, kde se nachází Diddly Squat. Tedy farma Jeremyho Clarksona.

Jakkoli ale oba veterány automobilové žurnalistiky spojuje zemědělská vášeň, na T.50 mají dost odlišný názor. Metcalfe je z auta unešen a mnohokrát ho chválí, podle Clarksona ale nemá ten správný říz, „odvařený” ostatně nebyl svého času ani z McLarenu. Za vyloženě iritující pak považuje třeba usazení zástrček bezpečnostních pásů do vnitřku sedadla, což poutání i následné sezení činí značně nepohodlným. Tak si říkáme, že by pro výrobce by asi bylo lepší, kdyby Metcalfe za Clarksonem nevyrazil, ale aspoň máme o autě úplnější obrázek.

Na čem se oba farmáři shodnou, to je dvanáctiválec od Cosworthu, který i Clarkson považuje za „výjimečný“. Jeho hluk však v kombinaci s rozložením sedadel činí konverzaci uvnitř nemožnou, i když mají oba hlavy v podstatě hned vedle sebe. Mimo to má Clarkson při svých proporcích problém se dovnitř vůbec poskládat. Okupovat pak může pouze levou stranu, neboť na té pravé by kvůli řazení až příliš často docházelo na „mužské doteky“. I když tedy T.50 vedle dvou sedadel pro spolujezdce disponuje také dvěma zavazadelníky, reálně ho lze vnímat spíše jako jednomístný vůz, který si klade za cíl jediné, potěšit řidiče. I proto třeba jeho posilovač řízení funguje pouze do rychlosti 15 km/h.

Automobilka Gordona Murrayho vyrobí jen 100 takových aut, načež jsme zvědavi, kolik majitelů si za jejich volantem bude užívat. Jak totiž Metcalfe dodává, jako nový vyšel T.50 na zhruba 2,5 milionu liber, tedy na skoro 71 milionů korun. Nyní má ovšem dvojnásobnou hodnotu, přičemž ta navíc soustavně roste. I přes zaměření na řidiče a nemalou praktičnost tak nejspíše většina produkce skončí jako investiční zboží, které budeme vídat pouze na aukcích, ne na silnicích.

Zdroj: Harry's Garage@Youtube

Petr Prokopec