Autoforum

/

Foto: BMW

Pokud někdo má pocit, že aspoň touto cestou bude vytvořena armáda věrných příznivců elektrických aut, mýlí se. Nejčastějším důvodem pro jejich akceptaci je neexistence jiné alternativy, ostatní pak zajímají hlavně peníze. A zkušenosti jsou téměř z poloviny odrazující.

Že se zájem o elektromobily mezi soukromými kupci aut nepovedlo zažehnout, je mimo jakoukoli debatu. Nepovedlo se to ani v Nizozemsku navzdory milionu podpor a omezení, data to jasně dokladují. Z Česka taková nemáme, ovšem stačí si zajít k prakticky libovolnému dealerovi nových aut u nás a zeptat se, kdy naposledy k nim soukromý zákazník přišel s vlastním aktivním zájmem o tento typ vozů. Když si všichni prodejci po krátké poradě vzpomenou aspoň na jednoho za poslední měsíc, bude to spíš zázrak.

Odbyt těchto vozů tedy do značné míry zajišťují firmy, ať už skrze své vlastní doktríny, nebo snahou vyhovět zatím nepřímým nařízením či domněle podpořit svou image. Právě tady cítí zastánci jejich nařizování šanci, protože firmy na rozdíl od normálních lidí poslechnou. Na stole je pořád návrh na povinné nákupy elektroaut firmami už od roku 2027, což je sice stejně absurdní ale směšné, EU je ale schopna snad čehokoli. Vedla by ovšem taková snaha k podpoře jejich přirozeného rozšíření? Stěží, jak ukazuje průzkum nálad mezi uživateli služebních aut, který si nechalo vypracovat BMW v už probíraném Nizozemsku.

Už s ohledem na zadavatele studie nelze výsledky podezírat jako „cinknuté”, tedy aspoň ne směrem k větší skepsi. BMW je sice na tomto poli relativně pragmatické, i centrála ale tlačí na prodeje tohoto typu aut poměrné intenzivně, o nizozemském zastoupení ani nemluvě. Přesto výsledky průzkumu jasně říkají, že tudy cesta nevede - i uživatelé elektrických služebáků volí tyto vozy obvykle z prospěchářství a nechávají se tedy zlákat hlavně neudržitelnými umělými výhodami. A ti, kteří tyto vozy takto okusí, je beztak nemají tendenci ve velkém sami kupovat.

Abychom byli konkrétní studie provedená společnosti Kien Onderzoek mezi 655 řidiči služebních BMW v Nizozemsku konstatuje, že 40 procent z dotázaných řídí elektrické auto. Z této skupiny si víc než třetina jiné ani vybrat nemohla, nebyla to tedy jejich svobodná volba ani v nejmenším. Z těch ostatních se se pak hlavním důvodem volby takového auta staly snížené daňové odvody spojené s používáním elektrických služebních aut k soukromým účelům, dalším častým důvodem je obecná preference kvůli jízdnímu projevu.

Nejzajímavější ale je, že jen méně než 1 z 10 respondentů zvolil elektromobil pro libovolné environmentální aspekty. Jinými slovy, mezi řidiči elektrických služebáků z důvodů k pořízení dominuje povinnost před snahou minimalizovat daňové odvody. Pokud si někdo myslí, že tudy vede cesta k „udržitelnému rozšíření”, je hodně naivní.

A není to jen náš závěr, průzkum BMW dále uvádí, že pokud se někdo takto dostane k elektrickému autu v práci, ze 40 procent si poté elektromobil jako vlastní auto stejně nevybere. A pikantně to předkládá jako pozitivní výsledek, což je opravdu svérázná optika - pokud skoro polovinu lidí nepřesvědčuje používání elektromobilu k tomu, aby ho sami dál chtěli, označili bychom to spíš za odrazující zkušenost, ne něco jako „jednou elektromobil, vždycky elektromobil”.

Dokonce i mezi těmi, kteří už soukromý elektromobil mají a v práci mají další, u takového auta jen 70 lidí hodlá zůstat. Znovu, BMW to prezentuje jako pozitivum, ale proboha, pokud má někdo takové auto dokonce i doma a současně i v práci a přesto ho 3 z 10 takových lidí nechtějí... No vidíme to jinak.

Buď jak buď celý průzkum ukazuje, že žádné zázračné řešení na tomto poli prostě neexistuje a problém zůstává v podstatě samotného produktu. Má své kupce? Jistě. Je to 100 procent lidí? Jistě ne. A to je vlastně celé, říkáme jen: Nechte každého si vybrat, víc nic. Zatím je to bušení do zavřených vrat.

Zdroj: BMW

Petr Miler