Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Pokud jste si dosud nebyli jisti tím, zda evropští politici žijí na jiné planetě, teď už nemusíte pochybovat. Chtít nařídit - zvlášť za současné situace -, aby firmy už za necelých 5 let používaly jen elektrická užitková auta, je něco neuvěřitelně absurdního.

Strůjcem tzv. Zelené dohody, která má být podle Bruselu stejným milníkem v historii lidstva jako přistání na Měsíci, je Frans Timmermans. Tedy člověk, který nikdy nepracoval, věnuje se jen politice a ve své podstatě ani nemůže ve všech souvislostech vědět, jak funguje svět normálních lidí. I v jeho rodném Nizozemsku mu někteří říkají „klimatický Führer” a není to zase tak neadekvátní přezdívka, jak se může zdát.

Dokazuje to i představením nejnovějšího plánu, který, pakliže bude přijat, bude mít nedozírné ekonomické dopady. Timmermans totiž požaduje, aby do roku 2027 byly všechny služební užitkové vozy poháněné elektřinou. A nepřekvapivě se ohání i konfliktem na Ukrajině, jehož dopady by podle nás měly vést spíše k racionalizaci fungování Evropy, nikoli naopak. Timmermans ale vidí věci jinak.

Viceprezident Evropské komise tak oznámil, že do roku 2027 by větší firmy a státní subjekty musel používat výlučně elektrické dodávky a další užitkové vozy, pakliže jde o vozy s hmotností do 3 500 kilogramů. Co znamená větší firma, nevíme, ono je to ale celkem jedno - už od roku 2030 by pak tato povinnost platila pro všechny firmy bez rozdílu. Dle Timmermanse je pro takový přechod ideální čas, neboť na tyto vozy osazené spalovacím motorem připadá značná spotřeba pohonných hmot. Pokud tedy přepřáhnou na bateriový pohon, přestanou do Ruska téct miliardy denně.

Takový populismus se jen tak nevidí a můžeme se jen ptát, zda jde o cílené vymývání mozků, nebo o slova někoho, kdo podobným procesem sám prošel. Pokud by totiž daný krok skutečně měl pomoci čemukoli spojenému s Ukrajinou, pak je třeba jej implementovat ihned, ne za čtyři nebo sedm let. Pokud nepůjde o nejdelší válečný konflikt v moderní historii Evropy, pak bude panovat úplně situace. A pokud by tomu tak bylo, pak je jisté, že už nepůjde o válku jen mezi Ukrajinou a Ruskem a v takové chvíli ovšem nařízení EU budou tím posledním, oč se lidé budou starat.

Timmermansovi je navíc třeba připomenout, jak vypadá současný stav věcí. Pokud byste chtěli elektromobilem nahradit stávající dieselovou dodávku, musíte přistoupit na řadu kompromisů. V prvé řadě nemůžete počítat s velkým dojezdem, takže nejde o ekvivalentní řešení nahraditelné v poměru 1:1. To platí tím spíše, že akceptovat je třeba i sníženou nosnost, neboť mnohá kapacita jednoduše padne na těžké baterie. Vše pak jen korunuje příliš vysoká cena, a to i přes nemalé dotace, stejně jako nedostačující infrastruktura.

Lze pochopitelně souhlasit s tím, že ne každá dodávka musí denně urazit stovky kilometrů, pro některá využití se může elektrická alternativa i hodit. Voila, ale znovu - proč takové řešení nutit všem? Řada firem počítá s využitím, které elektrické dodávky absolutně nejsou schopny obsloužit. Pokud by tedy chtěly přežít i do budoucna, musely by nakoupit hned několik elektrických vozů a zaměstnat několik lidí, aby vykryly jeden dieselový vůz řízený jedním řidičem. To je však tak obrovské navýšení nákladů, že cena přepravních služeb by drasticky stoupla a dále rozjela inflační spirálu, ve které se točíme už dnes, mj. kvůli „zeleným” ambicím EU.

Kromě toho je třeba připomenout, že v současné době chybí výrobcům pomalu vše, od čipů přes plasty, pneumatiky až třeba po baterie. Pokud by tedy mělo dojít na hromadnou výměnu užitkových vozů během velmi krátkého období, pak by automobilky ve své podstatě nevyráběly nic jiného než právě dodávky s hmotností do 3,5 tuny. Ovšem i tak by nejspíše ve vyplnění Timmermansových požadavků selhaly, neboť jejich tempu by neodpovídala těžba vzácných kovů, krom toho je tu zmíněná infrastruktura, nezmíněné otazník nad dostatkem elektřiny a spousta dalších otázek, které nemohou být za 4,5 roku zodpovězeny ani omylem.

Zatím jde naštěstí jen o plán, nicméně jak jsme zmínili na úvod, Timmermans je za Green Deal neboli Zelenou dohodu odpovědný. Podobných kroků od něj tedy můžeme čekat jen víc, přičemž dále již záleží pouze na hlasování europarlamentu (co v něm kdy neprošlo?) a jednotlivých zemí (protestovat bude jedna, možná dvě, které se obvykle nechají něčím „uplatit”), zda budou přijaty. Možná by nebyl špatný nápad posadit Timmermans za volant dodávky a nechat jej alespoň měsíc takto pracovat. Poté by třeba zjistil, co je a co není reálně možné.

Zdroj: De Telegraaf

Petr Prokopec