Autoforum

/

Foto: Stellantis, koláž Autoforum.cz

Tomu se říká ztráta smyslu pro realitu a další facka do tváře věrným klientům. I když Stellantis padá na ústa při snaze prodávat současný počet aut na elektrický pohon, příští rok chce jejich odbyt přinejmenším ztrojnásobit. Jak? Slevami. Na čí úkor? No samozřejmě všech, kteří je nechtějí.

Jak už jsme nejednou zmínili s přelomem letošního a příštího roku se pro automobilky působící v Evropě mnohé změní. S 1. lednem začne platit ještě tvrdší verze už tak tvrdých přerozdělovacích mechanismů Evropské unie, které na pozadí zdánlivě volného obchodování s novými auty krutě protežují elektrické modely. Pokud dosud automobilky musely prodávat alespoň nějaké množství elektrických vozů, aby před těmito pravidly obstály, od ledna jich budou muset být řádově desítky procent podobně jako ve Velké Británii. Jinak před těmito mechanismy nelze obstát - jen za cenu „nevýroby” spalovacích aut nebo placení miliardových pokut.

Na obojí může dojít, většina výrobců se ale pochopitelně snaží udržet svůj byznys v chodu a „prostě” zvýšit prodeje svých elektrických aut na 20- až 30procentní podíl, který je nezbytný. Jít na to lze lecjak od umělého omezování prodeje spalovacích vozů za jejich současného zdražování až po dotování elektrických alternativ a jejich stejně umělého zlevňování. Své konkrétní záměry nyní nastínil Stellantis skrze šéfa svého německého zastoupení Larse Bialkowskiho, který poskytl rozhovor tamnímu Automobilwoche. A je to znovu tragikomické čtení.

„Musíme se stát mnohem atraktivnějšími, pokud jde o elektromobily,” říká Bialkowski, neboť i v Německu, kde jsou tyto vozy všemožně uměle podporovány také po konci tamních dotací, prodává Stellantis jen 7 procent aut s elektrickým pohonem. U nás je situace pro koncern ještě podstatně horší - takový Peugeot u nás prodává 3 procenta elektromobilů, Citroën 2,3 procenta, Maserati 3,5 procenta (což je v jeho případě jedno auto), Alfa Romeo 1,6 procenta... Pokud je tedy cílem 20 až 30 procent, i v Německu to znamená nejméně trojnásobné zvýšení prodejů, u nás ani nemluvě.

Zdá se to nemožné, navíc ani Bialkowski nemá v zásobě žádná kouzla, kterými by zařídil prodej dnes tak nechtěných vozů. Jeho aktivity tedy směřují v podstatě jen k vnitřnímu dotování, rozumějte prodeji těchto aut se stále většími ztrátami, které by si firma kompenzovala jinde. „Ne vše, co se stane v roce 2025 s cílem dosáhnout cílů v případě průměrných emisí CO2, bude prodejcům příjemné,” varuje předem.

Manažer Stellantisu tak ani nevolá po nových dotacích, považuje to za něco, co už se nevrátí, bude ale nafukovat marže hlavně na službách spojených s jinými auty. Podle něj by se tak mohly zvýšit třeba ceny servisních prací, aby tím byly podpořeny levnější prodeje elektrických modelů. To je... geniální. Servis je pořád něčím, co dnes dealery dobře živí. A pokud budou mít nařízeno zdražovat proto, aby mateřská firma měla na subvence neprodejných elektromobilů, bude to jen další hřebíček do vlastní rakve, neboť další část klientů nutně zvolí levnější nezávislé servisy.

Automobilky tak místo chycení se za nos a nápravy dosavadních nefunkčních strategií v podstatě dál přikládají pod kotlem téhož - další a další umělé podporování prodeje elektrických aut na úkor všeho ostatního, což prodejům elektromobilů až tak nepomáhá a odbyt všeho ostatního devastuje. Takové podnikání tedy ve výsledku nevede ani k malým, ani k nulovým ziskům, vede ke ztrátám. A v těch žádná automobilová firma nevydrží dlouho. Tušíme ale, že takto uvažující společnosti se budou muset dostat na skutečnou hranu existenčních problémů, aby se za nos přece jen chytly a svůj přístup změnily.

Zdroje: Automobilwoche, SDA

Petr Miler