Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ošklivé plastové nástavce jsme viděli na prototypech Bugatti Chiron už dříve, nenapadlo by nás ale, že je dostane i v sériové verzi. Dostalo. Proč?

Pokud vás láska k autům prohání už nějakou tu dekádu a zdi dětských pokojů jste měli oblepené sportovními vozy v 70. či 80. letech, nejspíše se mezi nimi objevila i nějaká ta americká verze Porsche 911. Vůči evropským se lišila podivnými a vcelku nevzhlednými gumovými nástavci nárazníků. Tyto prvky se již na nových oficiálních fotkách neobjevují, to ovšem neznamená, že by s nimi byl definitivní konec. Dokazuje to alespoň Bugatti Chiron, které se momentálně ukazuje ve své americké premiéře na autosalonu v New Yorku.

Podobně jako někdejších Porsche ony gumové nástavce u Chironu trčí ven ze zadního nárazníku jak dvě piknikové lavičky. Uchyceny jsou navíc poněkud humpolácky jen několika šrouby po stranách. To má ale své opodstatnění, stejně jako existuje i důvod, proč jimi Bugatti muselo Chiron zhyzdit. Abychom si ale vše mohli řádně osvětlit, musíme se vypravit zpátky do již 70. let minulého století.

V té době, konkrétně 9. dubna 1971, byly agenturou NHTSA poprvé vydány standardy týkající se nárazníků osobních vozů. Ty musely být koncipovány tak, aby vůz - tedy jeho karoserii, světlomety, nádrž nebo výfukový systém - ochránily před poškozením v nízkých rychlostech. Konkrétně pravidla zmiňovala srážku s bariérou v tempu 5 mil v hodině (8 km/h) u čelních partií, respektive při 2 mph (3,2 km/h) u zadních.

Na tyto regule zareagovaly různé automobilky odlišně, i když většina šla stejnou cestou - tedy výrazným zesílením nárazníků, za nimiž se navíc skrývaly různé rozpěry. Tím bylo pravidlům vyhověno, během oněch nehod v nízkých rychlostech totiž skutečně docházelo jen k poškození - a tedy následné výměně - nárazníku, nikoliv třeba panelů karoserie. Asi přitom není třeba dodávat, že za vším stál tlak pojišťoven, které se tak snažily co nejvíce snížit míru vypláceného pojistného.

Sportovní značky ovšem cestou většiny obvykle jít nemohly, konstrukce jejich vozů podobné zesílení nedovolovaly. Bylo tak sáhnuto po extrémním opatření, jímž jsou ony poměrně nevzhledné plastové nástavce. Ty slouží nejen jako krytka vzpěr, fungují i jako ochrana samotného nárazníku. Porsche jimi nárazníky „zdobí“ dodnes, nicméně takto musí vůz jen odjet od dealera. Dále ale již rozhoduje zákazník a nástavce obvykle končí v odpadu.

Na internetu proto existuje bezpočet diskuzních fór a rad, kterak problém ošklivosti vyřešit. Je samozřejmě otázkou, jak při jejich nepřítomnosti zareaguje v případě nehody pojišťovna, nicméně policie to nekontroluje. Už jen proto, že ve Státech je poměrně hodně rozvinuta tuningová subkultura a každý nový automobil často projde modifikacemi, aby se lépe přiblížil představám majitele. Ty se přitom mohou týkat i samotných nárazníků.

Střih, vracíme se zpátky do současnosti k Bugatti Chiron. V jeho případě vás jistě napadne, jak by může mít hypersport za 54 milionů korun bez daně, nejdražší auto světa, nedostatečně vyřešenou bezpečnost. Zvláště když ony rychlosti zmíněné výše v mezičase klesly na polovinu. Odpověď najdete při pohledu na zadní nárazník vozu... který zde prakticky není. Místo toho zde máme víceméně jen úzký karbonový výlisek, který ale lze za ochranu zadních partií považovat jen stěží.

Stejně tak to kvůli legalitě vidí i Bugatti. Je si ale také vědomo toho, že ve chvíli, kdy Chiron opustí showroom, majitel nástavce odstraní a dá svému autu „evropský“ vzhled. Právě proto zde jsou i ony viditelné šrouby, stačí minuta a nástavce nárazníku jsou pryč.

Bugatti Chiron či Porsche 911 nejsou jedinými „obětmi“ tohoto specifického amerického zákonu. Nevzhledné nástavce v minulosti zhyzdily třeba i McLaren, Lamborghini, Ferrari a další vozy, jejichž snímky naleznete v přiložené galerii. V jejich případech nešlo jen o zadní partie. Kusy gumy byly nalepeny také na přídi a vizáž obou vozů poškodily opravdu výrazně. Také v jejich případě se ale zákazník mohl rozhodnout k odinstalaci a pokud to neudělal, tak snad jen proto, aby si na něj lidé na ulici ještě více ukazovali prstem...

Ty samé nosily i testovací prototypy, tehdy jsme ale mysleli, že jde jen o dočasné řešení, které nepozná sériovou výrobu

Chiron není první ani poslední obětí zákona ze 70. let minulého století. To na první fotce je McLaren F1, kdybyste ho nepoznali. Na posledních dvou vidíme evoluci tohoto řešení u Porsche 911 - postupem času se stalo méně nápadné, nikoli však nenápadné. Natož pak hezké

Zdroje: Road and Track, Autogespot

Petr Prokopec