Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Praktiky známé z časů komunistického Československa, se zdají být v dnešním světě neopakovatelné. Ale jak vidno, stále se dějí, třebaže ne u nás.

Z vlastní zkušenosti bude československé znárodňování pamatovat zřejmě jen málokterý z našich čtenářů, smutné příběhy reflektující tyto události bude ale znát snad každý. Z dnešního pohledu se něco takového zdá být neopakovatelné a na území České republiky tomu tak snad i je. Ve světě ale nikoli a přesvědčit se o tom mohl koncern General Motors, jemuž venezuelská vláda před pár dny zabavila jeho tamní továrnu.

Celý případ začíná rokem 2000, kdy se dva dealeři rozhodli žalovat pobočku GM kvůli tomu, že nesplnil domluvenou dodávku 10 000 vozů. Dealeři tedy požadovali po GM odškodné ve výši 476 milionů bolivarů, oficiálním směnným kurzem asi 16,6 miliardy Kč. Venezuelská měna je ale uměle nadhodnocená, a tak se ve skutečnosti jedná spíše o částku okolo 2,9 mld. Kč. Tak či onak velké peníze, výše sumy tu nakonec není tak podstatná.

Tento soud se bez výsledku táhl až do letošního roku, kdy soud nižší instance skoro o dvě dekády později rozhodl v neprospěch GM a zabavil koncernu nejen továrnu, ale také veškeré vybavení, neprodané vozy a obstavil i bankovní účty. Že rozhodnutí soudu je účelové, nemusíte dlouho pochybovat - pravým důvodem k tak razantnímu kroku je špatná ekonomická situace v zemi, kterou odstartovala tzv. revoluce socialistů jednadvacátého století. Za tou stojí dnes již zesnulý Hugo Chavez, který učinil konfiskaci soukromého majetku na základě pochybných soudních rozhodnutí něčím docela běžným.

Venezuela kvůli tomu již čelní arbitrážnímu soudu Světové banky, s jejíž pomocí se svých práv domáhá více než 25 společností. GM bude další z nich, na adekvátní kompenzaci ale americká automobilka může zapomenout. Příkladem je třeba osud firmy Exxon Mobil, která kvůli zabavenému majetku požadovala odškodné ve výši 16,6 mld. USD (415,32 mld. Kč). U soudu jí ale byla nejprve přiznána částka ve výši 1,4 mld. USD (35,03 mld. Kč), na počátku letošního roku však arbitrážní panel rozhodl, že Venezuela zaplatí jen 180 mil. USD (4,5 mld. Kč).

GM má tedy šanci na úspěch u arbitrážního soudu též, ovšem kompenzace, kterou může očekávat, bude stěží odpovídající. Navíc je otázkou, jestli tento konec jejích venezuelských aktivit nepovažovat spíše za dar z nebes. S ohledem na onu špatnou ekonomickou situaci si totiž koupi nového vozu ve Venezuele nemůže prakticky nikdo dovolit - loni bylo za celý rok prodáno jen 3 000 aut namísto půl milionu registrací, na něž prodejci dosáhli před dekádou - a GM proto již před verdiktem venezuelského soudu začalo své tamní aktivity omezovat.

V továrně přitom pracovalo 2 678 místních dělníků, ty má ovšem nyní na krku vláda. GM se s nimi rozloučilo krátkou textovou zprávou, zároveň ale ještě předtím vyplatilo všem nemalé odstupné. To je ale nejspíše jen slabá náplast na nezaměstnanost. Té ostatně bude muset čelit i dalších 3 900 lidí, jenž pracovali v 79 dealerstvích amerického koncernu - ty mohou teoreticky fungovat nadále i bez továrny nebo prodávat auta jiných značek, existenci minimálně části z nich to ale ohrozí.

Není proto překvapivé, že venezuelská vláda náhle touží po schůzce s GM, kde budou hledána řešení, jak celou situaci vrátit do normálu. Jestli k něčemu takovému dojde, je otázkou - z vedení venezuelské pobočky GM již v zemi nezůstal jediný manažer a důvěra celé firmy v tamní prostředí je nyní pochopitelně omezená.

Jde tak o vskutku smutný konec příběhu, který odstartoval již v roce 1948, kdy byla továrna GM ve Venezuele vystavěna. Automobilka se tak stala vůbec prvním výrobcem aut v zemi a zároveň po 35 let ovládala tamní trh. Uplynul však již více než rok od doby, co z montážních linek ve Valencii sjel poslední nový vůz a je otázkou, co oněch skoro 2 700 zaměstnanců v továrně dělalo - buď se zabývali jen výrobou komponentů nebo čekali na zázrak, stejně jako samotný GM. Ten ale, jak sami dobře víme, socialistické revoluce přinášejí zřídka...

Zdroje: Reuters, Auto News

Petr Prokopec