Autoforum

/

Foto: Vinfast

Dokud šlo o izolovaný případ, nechtěli jsme jej nijak zvlášť rozmazávat, nyní se ale zdá, že vietnamská policie nemá problém zapojit se do boje za obchodní zájmy VinFastu a jeho bohatého majitele, Pham Nhat Vuonga.

V srpnu loňského roku se vietnamská automobilka VinFast rozhodla vstoupit na burzu. Prakticky během pár dnů její tržní kapitalizace vystoupala na víc než 193 miliard dolarů (cca 4,5 bilionu korun), čímž se po Tesle a Toyotě stala třetí nejhodnotnější automobilkou světa. Něco takového byl šok a nesmysl, zvlášť v kontextu s americkými prodeji značky - firma totiž za půl roku prodala ve Státech jen 137 aut. Dá se navíc předpokládat, že většinu z nich si převzali dealeři, kteří následně zjistili, že vietnamské značce skočili na špek. Vozy VinFastu totiž nejsou zajímavé skoro ničím, navíc jsou poměrně drahé.

Tady si to můžeme dovolit říci, pokud bychom ale poslední výše zmíněnou větu publikovali ve Vietnamu, abychom se pomalu báli o život. Anebo přinejmenším o svobodu. Jakkoli se totiž tato země profiluje jako demokratická, někdejší totalitní praktiky má stále pevně zapsané do své DNA. Problémem je hlavně článek 331 zakotvený v tamní legislativě, který tamním úřadům umožňuje, aby se jako na kriminálníka dívaly na kohokoli, kdo se odváží „zneužít svobody slova a zasáhne tak do zájmů státu, organizací či jednotlivců”.

Co přesně to znamená v praxi? O tom se mohl přesvědčit Sonnie Tran, vietnamský učitel, který 18. prosince loňského roku prakticky beze stopy zmizel. Jeho přátelé po něm následně začali pátrat na sociálních sítích a zjistili, že Trana odvedli tři v civilu oblečení policisté. Důvodem podle všeho byla kritika značky VinFast. Vietnamec přitom nepoukazoval jen na horší kvalitu jejích aut, ale také třeba na finanční struktury firmy, stejně jako na skutečnost, že její velmi rychlý vývoj nebyl až tak úplně vlastní.

Již v době, kdy akcie VinFastu byly neskutečně vysoko, se přitom o automobilce mluvilo se značnými pochybnostmi prakticky po celém světě. Volně obchodovatelných je totiž jen malé množství akcií. Většinu ze zbytku pak drží majitel značky Pham Nhat Vuong, který jejich cenu jistě hnal vysoko zcela záměrně. Investoři mu na lep sedali několik týdnů, než v říjnu došlo k poklesu hodnoty o 75 procent. Od té doby se pak akcie víceméně stabilizovaly.

Krom toho Tran poukázal na skutečnost, že modely VF6, 7, 8 a 9 nevyvinula až tak moc sama vietnamská značka, místo toho většinu prací odvedl indický koncern Tata Motors. Obě strany vše dokonce stvrdily ve svých oficiálních dokumentech, ze kterých kritik VinFastu vycházel. Skutečně se tedy nedopustil ničeho nekalého, jen na svých sociálních sítích informoval veřejnost lepším způsobem než mnohá odborná média, která se k daným informacím nedostala či nechtěla dostat.

Něco takového se ovšem VinFastu nehodí do krámu. I když je Vuong prvním vietnamským miliardářem a jeho majetek činí 4,5 mld. USD (105,51 mld. Kč), sama automobilka je závislá na daňových úlevách a dotacích. Ty ji nenabízí jen v její domovině, ale také v USA - Severní Karolína jí přislíbila 1,2 mld. USD (28,14 mld. Kč) v pobídkách, americké ministerstvo energetiky pak přišlo s půjčkou 1,4 mld. USD (32,83 mld. Kč).

Americké úřady přitom očividné popírání základních lidských práv nikterak nevzrušuje. Vedení okresku Chatham Country, kde by měla stát severokarolínská továrna značky, totiž jen uvedlo, že „zmíněná obvinění jsou mimo naši jurisdikci“. Kdo za celou kauzou stojí - zda přímo automobilka, nebo vláda Vietnamu - zatím nebylo upřesněno, není to ale poprvé, co o podobném případu slyšíme, policie si na kritiky VinFastu vyšlápla už dřív, jen ne takto okatě. Nyní se zdá, že se automobilka mediálního humbuku zalekla a prý netrvá na učitelově stíhání. Zabavený počítač a mobil mu však vráceny stále nebyly.

Zdroj: InsideEVs

Petr Prokopec