Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Příčné prahy a retardéry jakéhokoli typu jsou obvykle prezentovány jako věci, které životy chrání. Britský institut ale říká, že jejich bilance je úplně jiná.

Retardéry, ležící policajti, příčné zpomalovací prahy - ať tomu říkáte jakkoliv, je to donedávna ojedinělá, dnes bohužel neodmyslitelná realita života ve městě. Bývají instalovány kvůli snížení rychlosti projíždějících vozidel, v čemž obvykle bývají velmi účinné. Ovšem jen na pár metrech ve svém bezprostředním okolí a nikoli bez negativních důsledků. Vnesení jakékoli nepřirozené překážky do provozu jeho bezpečnosti nikdy neprospívá, nehledě na další negativní konsekvence jako hluk či zbytné exhalace.

Byli jsme vždy přesvědčeni, že celková bilance „zisků a ztrát” této věci nemůže být pozitivní a výzkumu britského Národního institutu pro zdraví a sociální péči (National Institute for Health and Care Excellence, NICE) tomu dává zapravdu. Podle něj stojí retardéry ve své současné formě jen ve Velké Británii za 25 tisíci úmrtími ročně, protože řidiči po ulici s retardéry nejedou plynule, nýbrž opakovaně zbytečně brzdí a zrychlují.

To znamená větší emise škodlivin nejen z výfuků, ale zejména pevných částic vznikajících při brzdění a otěru pneumatik o asfalt. Něco takového napadne každého, kdo se o automobily blíže zajímá, jenže to zdaleka není každý.

Pro zlepšení kvality ovzduší ve městech by měly retardéry podle NICE zmizet. Je to ale státní organizace, takže za zpomalovací prahy navrhuje náhrady ve formě hromady jiných zákazů a omezení. Jedním z nich je rozšíření zón s maximální rychlostí 20 mph (32 km/h), ovšem ty, ač jsou možná lepší z hlediska kvality ovzduší, můžou mít negativní dopad na bezpečnost.

NICE doporučuje postarat se o to, aby jízda aut byla co nejplynulejší, z pochopitelných důvodů - auto, které jede stále stejně rychle, produkuje nejméně emisí a jeho jízda je také nejbezpečnější. Navrhuje tak proměnlivé rychlostní limity na silnicích, které by se měnily podle hustoty provozu tak, aby se nevytvořila dopravní zácpa. A také navrhuje třeba „zóny zákazu volnoběhu”.

Některé z těchto návrhů nám blízké nejsou, snaze o zlepšení plynulosti dopravy ve městech lze ale jen tleskat. Retardéry se starají o pravý opak a v naší filipice na jejich adresu jsme to konstatovali už dávno. Divíme se, že na to, co způsobují, přichází vládní organizace až nyní, ale některé mlýny zkrátka melou pomaleji.

Jestli Britové od jejich používání ustoupí, ukáže čas, u nás ale nelze očekávat, že by bujení retardérů mělo polevit. Přesto si z této studie můžeme vzít ponaučení. Snažit se o výstavbu něčeho takového poblíž vašeho domu nemusí být tak moudré, jak se na první pohled zdá. Kvalitě ovzduší, míře hluku a nakonec i počtu nehod to opravdu nemusí pomoci...

Zdroj: NICE

Petr Miler