Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Byl jedním ze čtyř francouzských mušketýrů, z nichž už tři okusili Formuli 1 a on je měl brzy následovat. Bohužel už se to nikdy nestane, věcně usměvavý Anthoine Hubert po tragické nehodě zemřel.

Na poslední srpnové dny roku 2019 nebudeme vzpomínat rádi. Na přelomu minulého a tohoto týdne náhle zemřel Ferdinand Piëch, jedna z největších osobností celé historie automobilismu. O pár dnů později zahynula nejrychlejší žena světa na čtyřech kolech a i když v tu dobu zbývaly do konce měsíce jen tři dny, ani tak nebyla bilance tragických srpnových událostí konečná.

Včera ve večerních hodinách ve francouzském Spa zahynul Anthoine Hubert, francouzský pilot Formule 2. Bagatelizovat nelze žádnou smrt, ale v případě Ferdinanda Piëcha můžeme konstatovat alespoň tolik, že měl za sebou neobyčejně bohatý život, který nikomu nedovolí na něj zapomenout. Jessi Combs měla mít ještě spoustu dobrého před sebou a o Anthoinu Hubertovi to platí ještě více.

Teprve 22letý muž byl jedním ze čtyř francouzsky hovořících mušketýrů, kteří v podstatě bok po boku bojovali léta o své místo na výsluní světa motoristického sportu. Charles Leclerc, Esteban Ocon a Pierre Gasly už se do Formule 1 propracovali a není přehnané tvrdit, že Hubert byl na dobré cestě se k nim přidat. V roce 2013 vyhrál šampionát francouzské Formule 4, v roce 2017 ovládl mistrovství GP3 (dnes Formule 3) a letos bojoval ve Formuli 2 za juniorku Renaultu. Vyhrál dva závody a bylo jen otázkou času, než přinejmenším přičichne k Formuli 1, teď už ale víme, že se mu to nepodaří.

Ve včerejším závodě Formule 2 ve Spa chyboval ve slavné zatáčce Eau Rouge a na výjezdu z ní naboural do bariéry. Nebyl to lehký náraz, jistě jej ale sotva zranil, na takové karamboly jsou i menší formule stavěné. Stavěné ovšem nejsou na těžké nárazy z boku a právě takový přišel velmi záhy, když do Hubertova monopostu naboural Juan-Manuel Correa. Byla to obrovská rána a růžový stroj francouzského pilota se rozlomil vedví.

Závod byl okamžitě zastaven a na místo se dostavili zdravotníci, zachránit už ale dokázali pouze Correu. Ten má nyní být ve stabilizovaném stavu v nemocnici, Hubert přes veškerou péči lékařů včera večer před sedmou hodinou svým zraněním podlehl. Byla to velmi smolná nehoda, neboť se jen velmi výjimečně stává, aby do stojícího monopostu v plné rychlosti naboural stroj jiného pilota, navíc zboku. Tady se to ale zkrátka tak seběhlo a život to stálo jeden z největších talentů mezi formulovými piloty.

Jeho smrt je smutným uzavřením knihy jeho života, která se začala psát 22. září roku 1996. Anthoinův otec byl nadšený amatérský závodník a jistě dnes není rád, že jej od mládí podporoval v cestě do nejvyšších lig motoristického sportu. Anthoine od 10 let závodil na špičkové úrovni v motokárách, později přišly nejprve národní a následně mezinárodní formulové série a velké, výše zmíněné úspěchy. O Anthoinovi týmy, ve kterých působil, hovoří jako o vždy pozitivním, usměvavém člověku, který se v tvrdém světě formulových závodů často nevidí.

Je to smutná tečka za smutným srpnem, ale i takový bývá život. Naše myšlenky jsou s jeho rodinou a přáteli. Své kondolence pochopitelně přidala i FIA, která z úcty k Hubertovi a s ohledem na tragický průběh sobotního závodu F2 ten druhý, nedělní zrušila.

Nehoda to byla velmi smolná, takto prudký náraz jedné formule do druhé, navíc zboku, se opravdu nevídá

Zdroje: FIA, Josbel@Youtube

Petr Miler