Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Je to dnes druhé nejlevnější SUV v celé nabídce Volkswagenu, které se ve statistikách spolehlivosti řadí k těžkému nadprůměru. Jak si reálně vede po 3 letech provozu a 115 tisících km, vyzkoušeli němečtí kolegové a došli k vlastně překvapivému závěru.

Není tomu dlouho, co německý Auto Bild poklepal na zoubek ojetému Volkswagenu T-Cross. Tímto autem se nicméně zabýval jen teoreticky, a to hlavně na základě výsledků německých technických kontrol. Kolegové si ale zjevně řekli, že na heslu „důvěřuj, ale prověřuj“ něco je. Proto sáhli po tři roky starém exempláři se 115 844 kilometry na kontě, který otestovali fyzicky. A hned na úvod je zarazila poněkud vyšší cena, však T-Cross je jako nový vůz levný, tedy alespoň na poměry toho, co VW nabízí.

Jenže s věkem zjevně roste na ceně právě kvůli své odolnosti. Na tak moc ojetý vůz totiž 16 980 Eur neboli takřka 414 tisíc korun rozhodně není málo. A to i optikou toho, že testované SUV vyšlo na 28 750 Eur, tedy na 700 tisíc korun. Je to příliš malý pokles hodnoty za takový nájezd a čas, navíc v útrobách vůz nemá nic mimořádného, co by se dnes už nedalo koupit nové.

Vůz se totiž dočkal kombinace litrového přeplňovaného tříválce a sedmistupňového automatu DSG. Se 110 koňmi se na stovku dostane za 11,3 sekundy a nejvyšší rychlost činí 189 km/h, o „trhače asfaltu“ tedy opravdu nejde. Na druhou stranu je však toto pohonné ústrojí poměrné úsporné, v reálu si řekne o 6,6 litru benzinu na 100 kilometrů. Při 40litrové nádrži tak lze počítat s dojezdem přes 600 km, což sice není dechberoucí hodnota, ovšem na rozdíl od dobíjení elektromobilů vám tankování nadále zabere jen pár minut včetně placení.

Kolegové nicméně upozorňují hlavně na převodovku DSG, která je typickým problémem koncernových aut a především při rozjezdu se projevuje trhavým řazením. A jakmile má vůz slabší baterii, může začít haprovat také systém start-stop. Oni sami by proto spíše sáhli po kousku osazeném přeplňovanou jedna-pětkou se 150 koňmi, která je sice taktéž spojena pouze s DSG, ovšem alespoň vám při řízení vykouzlí širší úsměv na tváři. Její reálná spotřeba je přitom jen o chlup vyšší než u tříválce.

Nač dále poukazují, je absence pohonu všech kol v nabídce. To sice někoho může odradit, na druhou stranu však díky tomu jen málokterý T-Cross byl v terénu, jakkoli se může chlubit světlou výškou 19 centimetrů. Auto navíc netrápí koroze, ostatně záruka na prorezavění je 12letá. Čemu je ovšem třeba věnovat vyšší pozornost, to jsou čepy řízení, které při vyšším nájezdu již mohou být opotřebované. Originální díly přitom autorizované servisy VW nedávají lacino, levná není ani práce techniků.

Není tedy od věci najít si spřízněný neoficiální servis, zvlášť pokud kupujete auto, které už nemá tovární garanci - koneckonců standardní záruka je pouze dvouletá. V té chvíli ostatně můžete technikovi přikázat, aby sáhnul po neoriginálních brzdách, neboť standardně dodávané kotouče jsou obecně největší slabinou T-Crossu. Když nicméně kolegové měli vůz jako nový v dlouhodobém testu, po 100 tisících kilometrech jej ohodnotili známkou 1, načež zjevně vždy záleží na konkrétním kusu a zacházení s ním.

S čím též musíte počítat, je u základních úrovní výbavy poměrně strohý standard. Jakmile tedy chcete vyšší komfort, musíte již sáhnout hlouběji do peněženky, což ostatně testovaný vůz jen potvrdil. Většina nabízených exemplářů je přitom osazena benzinovým ústrojím, pro „běžce na dlouhé trati“ je ale daleko větším ideálem dieselové provedení. To je však v bazarech spíše ojedinělé, navíc u něj lze počítat jen s 95 koňmi, pročež je dynamicky nejpomalejší z celé nabídky.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec