Autoforum

/

Foto: Autocenter Olpe, publikováno se souhlasem

Tento pohled „přes volant” zná důvěrně hromada Čechů, skoro nikdo si ho ale dávno nemůže užívat s číslem na ukazateli celkového počtu kilometrů, jaké ukazuje tento vůz. Je to 26 let skutečně skoro neježděné auto, přesto je dnes k mání za hodně malé peníze.

V moderní automobilové historii Česka nenajdeme důležitější auto, než je Škoda Octavia první generace. Její původní cíle byly možná trochu jiné, tak jako tak ale znamenala definitivní odtržení od komunistické historie firmy, která technickou úroveň jejích aut strhla daleko za soudobé standardy. Úkolem Octavie I bylo dohnat ztracený čas a vrátit Škodu zpět na automobilovou mapu světa. Přes počáteční těžkosti se to povedlo, ve srovnání s Felicií šlo o vůz jako z jiné planety. A následné ladění zjišťovaných nedostatků z ní postupně udělalo velmi oblíbené zboží.

Škoda dnes prodává Octavii v její čtvrté generaci a dál pomáhá psát příběh jednoho velkého úspěchu, třebaže významu předchozích iterací na roztříštěnějším trhu nedosahuje. A při pohledu do současného ceníku tohoto modelu je také zjevné, jak moc škodovce od časů první „oktávky” vzrostlo sebevědomí. Dnes ale nebudeme vrtat do současných cen aut, místo toho se podíváme poblíž začátku celého příběhu moderní Octavie. Nebude to tedy až do roku 1996, kdy Octavia I startovala, morálně ale budeme u stále stejného vozu,

Stroj, na který se právě díváte, vznikl v roce 2000, tedy už po faceliftu „O1”. Koupit něco takového v bazaru stále není oříšek, tohle ale není tuctová první Octavie, kterých jsou oplocené pozemky se psy a fanglemi stále plné. Popravdě řečeno jsme Octavii první generace po faceliftu s takovou historií v prodeji už dlouho neviděli. Jde tedy o jinak velmi tuctové provedení s motorem 1,6 MPI o výkonu jen 101 koní a minimální výbavou, ani na tlačítko manuální klimatizace v interiéru nenarazíte. Na druhou stranu pořád platí, že co v autě není, to se nemůže pokazit a Octavie I s osmiventilovými jedna-šestkami jsou předurčeny k tomu brázdit silnice ještě v roce 2050. Tenhle konkrétní kousek je možná i „fit for 55”...

Co je ale nejpodstatnější - vůz má za 26 let provozu na tachometru neskutečných 34 tisíc km. A je to na něm znát. Není to žádná garážová voňavka, to zase ne, evidentně šlo ale o mírně používané auto, které nestačilo pořádně zestárnout. Po celé čtvrtstoletí mělo jediného majitele, který vůz sice sem tam škrábnul, to je vidět, ale jinak jej v podstatě jen garážoval a pravidelně servisoval. Podívejte se na něj sami, je to pořád zánovní auto, které bez jakékoli předprodejní přípravy vypadá dobře. Na sedadlech má navíc dodatečné potahy. A prodávající říká, že pod nimi najdete prakticky netknutá tovární sedadla.

Pokud byste čekali, že vůz majitel prodává jako kandidáta na muzejní renovaci, kterým je, mýlili byste se. Na dnešní dobu stojí skoro drobné, však kdo jiný vám prodá auto na pomezí nižší střední a střední třídy ve skoro nejetém stavu po 1. majiteli za 3 750 euro? To je asi jen 92 tisíc Kč. Napadlo by nás dost věcí, které lze s takovým autem dělat - podobné na prodej běžně není vůbec, natož pak za takové peníze...

Zdroj: Autocenter Olpe@Mobile.de

Petr Miler