Autoforum

/

Foto: Suzuki

Málokteré jiné auto se může pochlubit tak čistým štítem z hlediska typických technických problémů i po mnoha letech provoz. Pomineme-li filtry DPF u dieselových variant, není skoro o čem mluvit, benzinové verze Suzuki SX-4 S-Cross lze vybírat pomalu poslepu.

Pokud toužíte po menším SUV, nepřekvapilo by nás, kdybyste na čelní stránce svého seznamu možných kandidátů měli Škodu Kamiq. Pohled na oficiální ceník vás nicméně snadno může donutit k otočení se na podpatku. Dealeři po vás totiž budou požadovat minimálně 479 900 Kč, a to přesto, že pod kapotou můžete v takové chvíli počítat pouze s litrovým tříválcem s 95 koňmi výkonu. Ten je navíc přenášen na ocelová kola, v podstatě tak jedinou dobrou zprávou je přítomnost manuální klimatizace.

Jakmile se přesunete do českých autobazarů, zjistíte, že si vlastně nemáte jak pomoci. Ceny totiž startují lehce pod 400 tisíci korunami. Je pak sice nutné dodat, že v té chvíli dostáváte maximálně čtyři roky stará auta, to ale většinu zákazníků nedojme, výměnou za nižší cenu snadno akceptují i o něco starší vůz. Peníze jsou pro mnohé opět prioritou a na vyhazování si z kopýtka není prostor.

S pomocí našich německých kolegů vám nicméně můžeme nabídnout opravdu zajímavou alternativu. Jde o druhou generaci Suzuki SX-4 S-Cross, která dorazila v roce 2013. O tři léta později se pak dočkala modernizace, než byla předloni nahrazena zcela novým modelem. Nejstarší kousky lze přitom pořídit již od nějakých 150 tisíc korun, zruinovat vás ovšem nemusí ani ty po modernizaci. I za auta z roku 2019 s méně než sto tisíci najetými kilometry totiž dáte méně než 250 tisíc Kč, jsou tedy o mnoho levnější než Kamiq.

Pokud se obáváte nedostačující kvality, můžete si již dopředu oddechnout. V rámci aktuálního TÜV Reportu patří SX-4 k nejlépe hodnoceným vozům vůbec, přičemž čím více křížků má Suzuki na kontě, tím výše se posouvá. V kategorii dvou- a tříletých aut mu patří 24. místo, v případě těch čtyř- a pětiletých však již jde o 13. příčku a u šesti- a sedmiletých dokonce o osmou. Pomalu tak jde o jedno z mála aut, které byste mohli nakupovat naslepo. Tedy pokud necílíte na diesel.

S jednotkou 1,6 DDiS je totiž spojena asi jediná kritika. Nejde nicméně o motor jako takový, problémem je filtr pevných částic. Pokud totiž původní majitel alespoň jednou za pár dní nezamířil na dálnici, kde trochu více přišlápnul plynový pedál, je dost možné, že došlo na ucpání DPF. V té chvíli se už jen můžete modlit, aby filtr šel vyčistit a vy jste nemuseli kupovat nový. Ještě podstatnější však je, aby vůz nebyl vypnut v průběhu procesu regenerace.

Jakmile se tak stane, hrozí, že dojde na kontaminaci olejového systému palivem. V důsledku toho může dojít k závažnému poškození pohonné jednotky. Pokud tedy skutečně cílíte na dieselovou variantu, rozhodně u ní zkontrolujte množství oleje - pokud je nadměrné, výše popsaný problém se již odehrál. A vám tak nezbývá nic jiného, než dát ruce pryč. Tím ale všeobecné výtky končí, dále už můžete jen prověřit případné vnitřní či vnější škrábance.

Naši kolegové rovněž poukazují na počínající korozi, kterou u vozu z roku 2019 objevili. Jelikož přitom nejde o problém, o kterém by se často mluvilo, lze jen předpokládat, že majitel nebyl zrovna pečlivý. Či některé z 98 793 kilometrů najel i mimo zpevněný asfalt a po návratu se nezabýval čištěním podvozku. Cena 15 480 Eur (cca 361 tisíc Kč) a bohatá výbava jsou nicméně důvodem, proč si klidně připlatíte za anti-korozní ochranu a vlezete pod auto.

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec