Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Za co by chtěl český policista tisíc korun, dostal Fin 1,5 milionu. Proč? Je to člověk úspěšnější než jiní.

Pamatujete si na frázi, že před zákonem jsou si všichni rovni? Nakolik platí u nás, necháme na jinou debatu, ve Finsku ji však bez skrupulí zrušili, a to minimálně v případě pokut za rychlou jízdu. Lidé si tam zkrátka rovni nejsou, jednomu je za totožný přestupek vyměřena pokuta v jiné výši, než druhému.

Odmítáme přitom připustit, že by rovný procentuální podíl na vykázaném příjmu představoval jakoukoli rovnost - pokuta má být menší trest za menší přestupek proti pravidlům, jakési plácnutí přes prsty. Pokud někdo považuje nějaké jednání za tak závažné, že je nutné, aby trest na pachatele dopadal více, musí zvolit jiný, třeba zákaz řízení či obdobný postih k němu vedoucí (třeba bodový systém, ale ne ten zbastlený, český). Snaha vybírat od úspěšnějších lidí více zavání jen snahou dostat z nich více peněz, zvláště když si uvědomíme, za jaká jednání jsou takové pokuty rozdávány. Zavání to socialismem až komunismem, přesto někde takové systémy postihů fungují.

Na vlastní kůži se o tom přesvědčil Fin Reima Kuisla. Pokutový lístek, který vidíme na obrázku, patří jemu a to číslo na něm, 54 024 Eur (1,45 milionu korun), není odhad škody, kterou mohl svým vrcholně nebezpečným jednáním způsobit, nýbrž částka, kterou má zaplatit. Reima Kuisla totiž patří k bohatým Finům, vloni vydělal 6,5 milionu Eur (téměř 175 milionů korun), takže je za přestupky trestán přísněji než jiní, méně úspěšní lidé.

A onen přestupek? 130 km/h v obci na třicítce, kde zrovna školní budova po konci vyučování chrlila děti na ulici? Ach nikoliv, naměřili mu 103 km/h mimo obec, kde je dovolená rychlost 80 km/h. Čtete správně - za překročení rychlosti o 23 km/h na otevřené silnici dostal pokutu, která odpovídá ročnímu výdělku člověka, jenž se v České republice považuje za velmi úspěšného.

Důvod pro tak horentní sumu je jednoduchý. Zákony, které ve Finsku upravují výpočty pokut, vznikly ve 20. letech minulého století, kdy ve Finsku nebyly rychlostní limity, a byly novelizovány v 70. letech, tedy před nějakými čtyřiceti lety. Systém funguje tak, že se vezme polovina denního výdělku přestupce po zdanění, upraví se podle počtu vyživovaných dětí a pak se vynásobí počtem dní, za které by přestupce měl přijít o svůj výdělek. Tak bylo dosaženo oněch 54 tisíc Eur. Kdyby byla naměřena rychlost jen o 4 km/h nižší, pokuta by také byla nesrovnatelně menší.

Věc je o to pikantnější, že podle vyjádření Reimy Kuisly nepřekračoval rychlost úmyslně a učinil tak za docela pochopitelných okolností - jel po silnici, kde byla dovolená vyšší rychlost, a když se limit změnil na 80 km/h, nevšiml si toho a právě tam jej policie změřila. Zastavila ho až po několika kilometrech.

Tento případ není nový, možná už jste o něm slyšeli, nové je, že to Kuisila nechce nechat jen tak být a zažehl debatu o tom, jak se Finsko chová k bohatým lidem, z jejichž schopností do značné míry samo žije. Nelíbí se mu i některé další zastaralé zákony a není v tom sám - s dalšími úspěšnými lidmi hrozí odstěhováním se do jiné země. Jeho protesty, které si zejména na Facebooku získaly slušnou podporu, kupodivu nenechávají finskou vládu chladnou a o změně některých zákonů skutečně uvažuje.

Jak se celá věc vyvine, teprve uvidíme, mezi vesměs socialisticky uvažující finskou veřejností je každopádně v menšině. Podobně jako u nás, i ve Finsku panuje jistá nevraživost vůči úspěšným lidem a většina ostatních lidí za podobným systémem výpočtu pokut podle mzdy stojí. Zda chtějí, aby bohatí zchudli či si neuvědomují, že podporují nespravedlnost, nebo zda za tím stojí jiné motivy, nevíme. Co ale víme stoprocentně, je, že podobný systém u nás nikdy vidět nechceme. Jeden paskvil už stačí.

Zdroj: Auto Evolution, Reima Kuisla@Facebook

Marek Bednář