Autoforum

/

Foto: ADAC, tiskové materiály

Co byste řekli, že je takový autoklub? Zájmová organizace? To zní realisticky, ten největší německý se ale změnil spíš v ideologickou organizaci. Staví se otevřeně za umělé zdražení paliv pro spalovací auta, které negativně dopadne téměř na všechny jeho členy.

K rozličným pohonům aut nezaujímám nijak vyhraněný přístup, pro různá auta a různé způsoby využití se nejvíce hodí různá řešení a taková jsme vždy připraven zvolit. A jsem si jistý, že podobně je na tom většina lidí, jen menší část dogmaticky zaujímá apriorní náklonnost nebo odpor k tomu či onomu.

To je ovšem čárou přes rozpočet automobilek a s nimi spřízněných politiků, kteří vsadili na rychlé a plošné rozšíření jediného typu pohonu. Tato strana přitom měla už tisíc příležitostí pochopit, že lidé nepoužívají auta se spalovacím motorem kvůli tomu z plezíru, ale proto, že jim z palety dostupných řešení nejvíc usnadňují život za přijatelné peníze. A nemají problém přijmout za své jiné, to elektrické nevyjímaje, pokud bude aspoň srovnatelnou alternativou. Jenže elektromobily jsou příliš drahé a spíš se samy nechávají obsluhovat, než sloužily vám.

Velmi omezený přirozený zájem o ně tedy není překvapivý. Nad čím však rozum zůstává stát, je přetrvávající neochota mnohých lidí z branže to přijmout až do té míry, že popírají vůbec smysl pozic, ve kterých se nacházejí. A tím víc než co jiného dokazují, jak moc ztratili kontakt s realitou.

Jedním z takových je prezident německého autoklubu ADAC Gerhard Hillebrand. Ten je v pozici, kdy zastupuje členy zřetelně zájmové organizace sdružující dnes asi 21 milionů členů. To z něj dělá největší automobilový klub nejen v Německu, ale i v celé Evropě. Jaká auta jeho členové mají, není známo, protože jde ale asi o čtvrtinu veškeré německé populace, ve které mají jezdí elektromobily asi 4 procenta lidí, je prakticky jisté, že i mezi nimi bude mít 96 % lidí auto se spalovacím motorem. Přesto Hillebrand nehájí jejich zájmy, právě naopak.

Chová se jako český europoslanec za Top 09 Luděk Niedermayer, který na počátku prosince uvedl, že za dopravní kolaps v Praze mohou nízké ceny pohonných hmot. Dále pak prohlásil, že za „absurdní“ považuje snahu mnoha evropských zemí dosáhnout co nejlevnějších pohonných hmot. Přitom právě jeho slova lze označit za absurdní, neboť od politiků se logicky čeká, že se budou bít za co nejlepší životní úroveň svých voličů, a tedy i co nejnižší ceny paliv. A v Česku spalovacím autem jezdí ještě podstatně víc než 96 procent lidí, je tu v provozu pouhých 52 tisíc elektromobilů, na celkové flotile je to asi 7 promile. Pokud se tedy bijete za dražší benzin či naftu, jdete v podstatě proti všem jen proto, že nemají elektromobil.

Hillebrand dělá v jen o něco menší míře to samé, neboť v rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung uvedl, že požaduje zdražení benzinu a nafty, a to ideálně za pomoci nových emisních poplatků. Peníze z nich vybrané by pak politici měli přesunout na oltář elektrického pohonu. „Pouze ve chvíli, kdy se dobíjení elektřiny stane levnější než tankování paliva, dojde na vzestup elektromobility,“ uvedl prezident ADACu pro NOZ.

Na jednu stranu proč ne, ale muselo by se toho dosáhnout zlevněním elektřiny, které opravdu není na pořadu dne. Volat po tom, aby toho bylo dosaženo umělým zdražením benzinu a nafty, je z pozice šéfa autoklubu sdružujícího z 96 procent majitele aut na benzin a naftu, znovu naprosto absurdní. A to ani nemluvíme o tom, že ten samý autoklub svým vlastním zkoumáním v minulosti zjistil, jak ekonomicky zničující je vlastnictví elektrického auta i bez ohledu na ceny paliv. Tady zjevně vyhrála ryzí ideologie - „zelených” cílů je zkrátka třeba dosáhnout, i kdyby na chleba nebylo.

Co je tohle proboha za módu? Trochu mi to připomíná slavnou hlášku „Nová doba, host vyhazuje vrchního“. Jen s tím rozdílem, že zatímco u snímku „Dědictví“ se smějete, tady se nabízí spíše pláč. ADAC totiž sám sebe prezentoval jako „advokáta motoristů“. Opravdu se ale i nadále pere za jejich zájmy? Ani v nejmenším, jde přímo proti nim. Není čas se Hillebranda zbavit? V čele ADACu stojí už přes 5 let - zjevně i v této pozici je možné ztratit kontakt s realitou...

Zdroj: Neue Osnabrücker Zeitung

Petr Prokopec