Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli

Dlouho jsem přemýšlel, co mi to jen chybí k pochopení kouzla „moderních aut”. Myslím, že už to mám: papíry na hlavu.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Život řidiče

Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli

16.3.2012 | Pavel Janda | 74 příspěvků

Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dlouho jsem přemýšlel, co mi to jen chybí k pochopení kouzla „moderních aut”. Myslím, že už to mám: papíry na hlavu.

Rychlé řízení auta, edice 2012

Musím říci, že typicky nová A6 a řada 5 jsou těmi auty, která se při snaze jet s nimi na hranici jejich možností stávají nesmírně obtížně ovladatelnými. Řadu systémů můžete vypnout, ale řadu také ne, a ty všechny dohromady se postarají o to, že budete muset věnovat extrémní úsilí jen tomu naučit se s nimi žít a beztak dříve nebo později začnete za volantem „sahat do prázdna”.

Jeden příklad za všechny: ostrý příjezd k pomalé zatáčce. Máte automatickou převodovku v manuálním módu, aktivní řízení ve sportovním režimu a vypnutou stabilizaci. To je takový „setup pro svéprávné”. Začnete tedy brzdit, ale musíte to udělat tak, aby to nevyprovokovalo brzdový asistent. Ten jinak pustí plné brzdy pod ABS a část kontroly je pryč. Pokud je příjezd k zatáčce ne zcela rovný (ať už horizontálně, nebo vertikálně) a vyžaduje mírné opravy volantem, aby auto drželo potřebný směr, musíte našlapovat extrémně opatrně, neboť bleskové korekce volantem jsou vyloučené. Aktivní řízení měnící převod nereaguje okamžitě a auto se pod vámi ve zpožděných reakcích přední osy začne kroutit jako had.

Pokud jste výše zmíněné nějak zvládli, musíte ještě vyjít vstříc automatu, neboť on sice v manuálním režimu poslouchá, ale ne až tak moc. Nižší převod musíte zvolit v patřičný moment, jinak změnu neprovede, i když by jinak proběhla hladce - na rozdíl od vás neví, jak moc dále budete brzdit a že za onu půlsekundu pojedete o desítky kilometrů v hodině pomaleji a nižší převod zapadne jako po másle. A vašemu předpokladu nevěří, jste přece člověk, v jeho binární soustavě jasná nula. Pokud se nepřizpůsobíte a netrefíte správné okamžiky, brzdění „neuřadíte” a správný převod si automat bude rovnat až někdy v půlce zatáčky.

I to jste zvládli, je to všechno? Ne-e, ještě je tu ESP. To je sice vypnuté, ale opět jen do chvíle, než si usmyslí, že jste ztratili kontrolu na vozem. Děje se to zpravidla při dobrzďování do zatáčky - novější verze ESP považují zabrzdění v zatáčce za projev paniky (kterým tedy obvykle je), a tak se znovu zapnou a auto začnou rovnat do patřičných mezí. Bohužel tak někdy vyhodnotí i dobrzďování v první polovině zatáčky a při ladném precizním průjezdu vám zuřivým zásahem skoro zastaví auto (pak kdo tu panikaří...). I tomu je třeba se přizpůsobit a brzdit tak, aby se to nedělo.

Uvedl jsem čtyři záležitosti v jedné jízdní situaci, ale ono je jich víc a jízdních situací je bezpočet. Jet pak s takto svéhlavým autem permanentně aktivněji je doslova boj - z jízdy s nimi jsem velmi vyčerpaný, neboť neustále (a přesto někdy marně) překonávat svéhlavost takového vozu je mnohem náročnější než poradit si se samotným autem a podmínkami na silnici. Ačkoli je to všechno oběť komfortu či bezpečnosti (čeho jiného), ve výsledku to nemusí být ani komfortní a zejména pak ne bezpečné. Auto vás vší touto neposlušností může přivést do neřešitelné situace, do které byste se sami nepřivedli.

Ale budiž, tohle všechno je pořád něco za něco (komfort za ovladatelnost, dejme tomu) a kdyby si to šlo nekoupit (což mnohdy bohužel nejde), můžete si auto ušít na míru i jinak. Potíž je ale v tom, že ne všechny podobné „vymoženosti” kráčejí směrem k vyššímu komfortu či snazšímu řízení. Jsou často jen nepříjemnými omezeními, před kterými můžete zažít jediný pocit: připadat si jako blbec.

Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 10 - Lesk i bida dnesnich aut 10Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 11 - Lesk i bida dnesnich aut 11Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 12 - Lesk i bida dnesnich aut 12
Automatická převodovka, aktivní řízení nebo brzdový asistent bezesporu dokážou jízdu zpříjemnit nebo i pomohou s řešením nepříjemné situace. Ale ne výměnou za nic - je třeba si uvědomit, že při snaze ovládat vůz v náročnějších situacích vás o kontrolu nad ním připravují.

Království if a then

Po evropských a jiných regulátorech jsou největší zkázou pro dnešní auta programátoři. Dříve auta vyvíjeli konstruktéři, kteří je od A do Z udělali taková, jaká mají být. Dnes je vyvíjejí také, mám ale takovou utkvělou představu, že jakmile skončí s „železem”, dají je do rukou „ajťákům” a ti si s nimi pohrají ještě docela jinak.

Nebudu se nyní vracet k výše zmíněnému, i když většina toho je pochopitelně také softwarová záležitost. ESP, brzdový asistent, automat... to všechno by mohlo fungovat jinak a lépe jen elektronickým zásahem, samotný hardware za to nemůže. Ale to už jsme probrali, odlišnou kapitolou je práce s jinými částmi vozu, které třeba s jízdou přímo ani přímo nesouvisí. A co tam se dá napáchat zvěrstev...

Někdy si v autě připadám jak v neexistujícím pokračování příběhu Čtyři v tanku a pes - kdy čtyři šli domu a u „kormidla” nechali jen psa. Jinak si nedovedu zdůvodnit to množství rozličných omezení a samovolných akcí automobilu, který se k vám chová, jako byste měli IQ dogy z reklamy na Pedigree Pal. Je to neskutečná záplava drobností, ve výsledku vás ale stíhají skoro neustále.

Bylo by to znovu na knihu a spoustu z nich budete sami znát lépe, než byste si přáli, ale přesto pár příkladů za všechny. Napadá mě třeba jedna drobnost - omezení fungování stěračů. Už před lety najednou u různých aut přestal fungovat nejrychlejší režim stíraní, pokud stojíte na místě. Dáte páčku do adekvátní pozice a nic, stírá se stále pomalu, trochu se rozjedete, hned zrychlí. Zastavíte, zase zpomalí. Prostě na místě stěrače rychle pustit nelze, z pasti podmínek a následků není úniku.

Proč? Protože to na místě není třeba? Nebo je to ochrana životnosti motorku? Nevím a ani mě to nezajímá, obojí si přece ohlídám sám. Každopádně mám ve zvyku v nejrychlejším režimu na místě stírat přilepený hmyz, jde to tak nejlépe. Tedy šlo, teď už to nejde, protože nějaký programátor či „architekt” myslel za mě.

Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 13 - Lesk i bida dnesnich aut 13Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 14 - Lesk i bida dnesnich aut 14Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 15 - Lesk i bida dnesnich aut 15
Na zapnutí asistentu pro rozjezd do kopce se v Audi musíte připoutat (mimo jiné...). Proč asi? Auto vám navíc dá i spoustu dobrých rad.

Toto je vážně prkotina, ale když si vezmu, že podobných omezení a dobře míněných rad jsou v tom správném „moderním autě” snad stovky (co třeba zuřivé, nekonečné upozornění na nezapnuté pásy - to už není upozornění, ale buzerace, co vtíravá informace o tom, že „jízda s otevřeným oknem způsobuje zvýšení spotřeby paliva”, co nemožnost upravit cíl v navigaci, když už jste se rozjeli atp.), docela to začíná bolet. Poslední dobou jsem ale narazil i na několik o poznání podstatnějších, z nichž už mi rozum zůstal stát zcela.

Třeba v takovém BMW s automatickou převodovkou nelze couvat s otevřenými dveřmi. Proč? Asi aby se nestalo, že auto odjede samo do rybníka jako Tatra Františka Koudelky, když z něj vystoupíte (ale to by se dalo ošetřit mnohem lépe). Každopádně pokud zařadíte zpátečku a chcete se otevřenými dveřmi lépe podívat, kam vlastně jedete, zpátečka se vyřadí a z jízdy nic není. Opět nepřekonatelná záležitost, můžete se spolehnout jen na zrcátka či na to, co vidíte přes okna.

Tohle je ale rok dva stará záležitost, nyní jsme zase úroveň dále. V jednom nejmenovaném „prémiovém autě” už třeba není možné se rozjet, pokud nejste připoutáni a nemáte dovřené dveře - opět nezařadíte. Že je normální vyjet připoutaný a se zavřenými dveřmi? No to rozhodně, ale na hlouposti této záležitosti to nic nemění.

Přišel jsem na to konec konců jen náhodou - nechal jsem auto na chvíli stát na místě, kde jsem si myslel, že nikdo nemůže chtít projet. Omyl, chtěl, a tak jsem se musel rychle vrátit a posunout auto o metr vedle. Budete se před takovým manévrem poutat, zvlášť když někomu překážíte? Těžko. Nastoupil jsem, nastartoval, chci zařadit D a nic. Nechápu, rozhlížím se, vidím hlášku o nezapnutých pásech. Připoutám se tedy - už za dohledu čekajícího řidiče kroutícího hlavou nad tím, že se před takovou monstrózní jízdou poutám - jenže zase nic. Opět zkoumám, co se děje, až narazím na hlášku o nedovřených dveřích, v té rychlosti zkrátka nedocvakly. Opět v roli idiota otevírám a zavírám dveře a pak teprve mohu urazit svých 100 centimetrů. Trvalo to všechno možná jen 20 nebo 30 sekund, ale byly to nekonečné chvíle hanby.

Proč jsem je musel snášet? Protože if nedovřené dveře a if nezapnuté pásy, then žádné zařazení rychlosti. Zkrátka vítejte v království počítačů, kde váš rozum ustoupil na druhou kolej. Auto si myslí, že před jízdou máte být připoutáni a dveře musí být zavřené. Co na tom, že pro onen metrový poskok je to jedno a vy to dobře víte. Tohle pravidlo nemá výjimek a i když auto nemá váš rozum, pasuje se nad něj. Děkuji, ale tohoto království vážně nechci být součástí.

Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 16 - Lesk i bida dnesnich aut 16Lesk i bída dnešních aut: automatické cokoli - 17 - Lesk i bida dnesnich aut 17
Chcete se při couvání podívat otevřenými dveřmi, kam to vlastně jedete? Smůla, automatická převodovka zařadí neutrál.

Doporučeno doktorem Davidem

Od začátku hovořím o lesku a bídě, o pozitivech a negativech, zkrátka o dvou stranách mince. Mé odmítání výše zmíněných záležitostí tedy berte jako můj názor postavený především na tom, že mi spoustu starostí přidělávají a ani z hlediska jízdy, ani z hlediska komfortu nepřinášejí nic až tak podstatného, pro co bych měl ona negativa strpět.

Naprosto tedy respektuji, pokud to vidíte opačně, souhlasit s tím ale nemohu. Množství daných omezení, míra a způsob, jakým ovlivňují řízení vozu a práci s ním vůbec už překročily mez, kterou bych považoval za únosnou. U spousty jednotlivostí bych s jejich odsouzením váhal, nad celkovým vyzněním projevu aut, jakými jsou třeba bohatě vybavené novinky od německé prémiové trojky, ale vynáším jednoznačný ortel.

Chápu informaci, snesu doporučení, akceptuji i omezující systém, který mohu vypnout - sám se pak mohu rozhodnout, jestli jej považují za přínosný, nebo nikoli. Ale v principu nepřijímám jakákoli neobejitelná omezení. Za takové situace s vážnou tváří říkám: tak si to řiďte sami. Ale něco takového mi automobilky nenabízejí - chtějí to pořád po mně, ale berou mi možnost to dělat to správně. Odpovědnost přitom nepřijímají ani v nejmenším, alespoň ne dobrovolně.

Opravdu nechápu, proč bych si nemohl naplno pustit stěrače na místě, couvat s otevřenými dveřmi nebo popojet metr bez zapnutých pásů. To všechno jsou věci, které sice mohou v jiných situacích znamenat nebezpečí nebo problém, ale život je pestrý a každý rozumný člověk si v závislosti na aktuální podmínkách sám nejlépe pohlídá, co je správné. Podobná paušální omezení by mohl optikou svých pacientů ocenit leda klinický psycholog. Obávám se proto, že dokud si nevysloužím „papíry na hlavu”, tuto práci programátorů asi neocením...

Pavel Janda

Diskuze 74 příspěvků

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše