Neexistuje žádný moment v životě elektrického auta, kdy se ho opravdu vyplatí koupit, nové i ojeté vypadá jako past

Zejména nabídky pár let starých aut po masivní prvotní ztrátě hodnoty působí lákavě, stačí se ale nad věcí krátce zamyslet, abyste pochopili, proč tyto vozy ze své ceny ztrácí tak moc a tak rychle. I když se vážně snažíte, je těžké najít koupi, která by aspoň na papíře dávala smysl.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Život řidiče

Neexistuje žádný moment v životě elektrického auta, kdy se ho opravdu vyplatí koupit, nové i ojeté vypadá jako past

před 7 hodinami | Petr Miler

Neexistuje žádný moment v životě elektrického auta, kdy se ho opravdu vyplatí koupit, nové i ojeté vypadá jako past

/

Foto: Porsche

Zejména nabídky pár let starých aut po masivní prvotní ztrátě hodnoty působí lákavě, stačí se ale nad věcí krátce zamyslet, abyste pochopili, proč tyto vozy ze své ceny ztrácí tak moc a tak rychle. I když se vážně snažíte, je těžké najít koupi, která by aspoň na papíře dávala smysl.

Někteří mají problém tomu uvěřit a nazývají věci nesprávnými jmény, automobiloví nadšenci ale nejsou žádní „rasisté” fixovaní na to či ono konkrétní řešení čehokoli. Nejsme žádné nenapravitelné „konzervy”, sám sebe bych naopak označil za (technicky) velmi progresivního člověka, který neustále rád zkoumá nové věci. Nakonec dekády pracuji v IT, extrémně rychle se vyvíjejícím oboru, kde včera skvělé postupy mohou být zítra zapomenuty jako zcela překonané.

Zmíněná slova jsou jen hloupými nálepkami těch, kteří nejsou ochotni připustit, že rezervované postoje k elektrickým autům jsou zcela racionální závěry učiněné po řádné úvaze a nespočtu osobních i zprostředkovaných zkušeností. Emotivně bych řekl, že to je pro nadšence přesně naopak, než elektrofilové rádi omílají. Pokud milujete auta a rádi je kupujete, chce čemukoli novému dát šanci, i když se vám to nezdá, nechcete být v opozici. Je to nepříjemná pozice, nakonec ani nechcete žít s pocitem, že si pomalu nemáte co koupit. Jenže někdy vám prostě život cestu k jinému závěru otevřenou nenechá.

Zrovna tento týden jsem intenzivně řešil možný nákup auta s jedním známým. Má Porsche 911 Turbo S generace 992, je to tedy dobře situovaný člověk, který si může pořídit leccos. Pro elektromobily nehoří a nový by si nekoupil už z obav ze ztráty hodnoty, u dealera ho ale při servisu v podstatě náhodou zaujala nabídka sotva pořádně jetého Taycanu Turbo S, který po pár letech a mrzkých kilometrech stojí míň jak polovinu ceny nového vozu.

Je to dnes auto za asi 2,5 milionu korun, které má 760 koní výkonu, vypadá docela k světu, má hromadu výbavy... Záruku u něj lze prodlužovat skoro donekonečna, navíc s ním lze snáz odvézt i víc než 2 lidi. Jako jediné auto by ho mít nemohl, na to občas jezdí moc daleko, ale většinu pravidelných cest by s ním odbýt šlo. 911 je spíš na víkend, Taycan by pár desítek kilometrů denně zvládl s nadhledem, člověka by ani tak nemrzelo, že ho ojíždí... Tak proč ho nekoupit?

Známý k tomu přistoupil se vší vážností, auto si u dealera zamluvil a jeli jsme ho zkusit. Bezprostředně s ním člověk nemá problém, i když také Taycan v tak vysoké verzi působí podobně jako nový Macan vedle „klasičtějších” Porsche poněkud lacině a plastově. Dynamicky je to samozřejmě zajímavé auto a pokud ho nebudete trápit někde na okruhu či opuštěné okresce, pár set kilometrů s ním ujedete. Takže koupě? Ne, nedopadlo to.

Když jsme se vrátili z testovací jízdy a sedli si na kafe v dealerství nad základními fakty, nedokázali jsme se dopočítat smyslu takové koupě. Jako nový je Taycan Turbo S s cenou od 5 414 741 Kč, kdy se přes 6 milionů dostanete s pár příplatky jako nic, pochopitelně nesmysl. Za méně než polovinu s pár desítkami tisíc km a necelými třemi roky na krku láká, ale ve výsledku působí jako špagety od Barilly v akci českého supermarketu za pouhých 40 Kč po slevě z 60 korun, když je v Itálii prodávají za 1 euro v libovolný den týdnu.

Pravda, sleva je v tomto případě skutečnější, ekonomicky efektivní koupi ale stejně nemaluje. I u Taycanu dává Porsche na baterii záruku 8 let, která pomáhá definovat křivku poklesu hodnoty. Ač tedy první tři roky uberou z ceny Taycanu tolik (a během dalších tří je to z podstaty neopakovatelné), čím blíže budete osmileté hranici, tím víc bude nad vozem viset Damoklův meč v podobě rizika v podstatě nevyzpytatelného (pramálo to ovlivníte péčí, zacházením atp.) kolapsu dílu, jehož výměna bude jistě stát přes 1 milion Kč, i kdyby cokoli. A to bude tlačit cenu dál níž, takže půjde o provozně velmi drahý špás. A vysokými najetými kilometry, které navíc nejde rozumně najíždět (neříkám, že to nejde vůbec), to nespravíte, protože záruka má i svůj kilometrový limit a jste znovu tamtéž.

Tohle by ale nakonec známý ještě snesl, kdyby bylo pro co. Když jsme dojeli zpátky k dealerovi, podívali jsme se na sebe a řekli si, že to auto vlastně zase tak dobře nejede, dynamika je pocitově stejná nebo horší než u 911 Turbo S (a třeba srovnání Carwow to potvrzuje). Což nás dostává k možná rozhodujícímu bodu - tohle konkrétní auto vážilo skoro 2,4 tuny, 24 metráků, 2 400 kilo. Proboha, to je pro jakoukoli nadšenou duši docela odrazující číslo, které známého překvapilo. Tak 2 tuny by ještě snesl, ale dalších 400 kilo navíc? Je to moc a dokonale to zabíjí výkon i provozní efektivitu - nejen optikou spotřeby energie, ale i devastací gum, brzd... Prostě to za to nestojí.

Sám jsem nebyl vyloženě skeptický, známého jsem neodrazoval, bylo to na něm. Dospěl ale k závěru, že dát za něco takového i byť „jen” 2,5 milionu prostě nedává smysl. A to chtěl být pozitivní, líbilo se mu vizuálně, líbilo se mu 760 koní. Chtěl udělat krok směrem k takovému autu, přijmout za svou myšlenku, že ježdění s něčím podobným je možné. Ale prostě to nešlo přes hlavu, protože ani vedle 911 Turbo S, což je rozmarné auto a žádný velký držák hodnoty, nedává Taycan Turbo S absolutně žádný smysl - ekonomicky, řidičsky, uživatelsky, nijak. A teď si představte, že Porsche chce skoro za to samé od kupců nových vozů nejméně 5,5 milionu s vidinou, že za dva tři roky mají o několik milionů míň. Diví se někdo, že takové auto nejde na odbyt?

Mohl bych tady skončit, ale těchto úvah jsme se se známým dopustili jen pár dnů před tím, než se v podstatě nad tím samým zamyslel na Auto Evolution jeden z kolegů novinářů. Máme pocit, že i on chtěl být pozitivní, situaci rozebírá mnohem obšírněji s řadou detailů zejména o vývoji hodnoty, cen pojištění a dalších aspektů. Nakonec ale i on dochází k závěru, že koupě elektrického auta v jakémkoli momentě jeho existence je neřešitelné, zejména ekonomicky neospravedlnitelné dilema.

„Pokud bych si někdy chtěl koupit elektromobil, bylo by auto nové nebo ojeté? Upřímně řečeno, nemám tušení, která možnost by byla tou nejhorší,” zaznívá mj. na Auto Evolution a mám obavu, že je to výstižné. Opravdu dobrý moment v celém životě elektrického auta k jeho koupi podle všeho neexistuje. A ti, kteří si myslí, že jej trefili, zřejmě jen nedomysleli všechny důsledky takového rozhodnutí a dříve nebo později na to přijdou. Také proto elektrická auta nejsou schopna udržet si dlouhodobou přízeň publika - krom nadšenců do tohoto druhu pohonu nakonec jejich převažující nevýhody odhalí skoro každý.


Neexistuje žádný moment v životě elektrického auta, kdy se ho opravdu vyplatí koupit, nové i ojeté vypadá jako past - 1 - Porsche Taycan Turbo S Shmee zkusenost ilu 01Neexistuje žádný moment v životě elektrického auta, kdy se ho opravdu vyplatí koupit, nové i ojeté vypadá jako past - 2 - Porsche Taycan Turbo S Shmee zkusenost ilu 02Neexistuje žádný moment v životě elektrického auta, kdy se ho opravdu vyplatí koupit, nové i ojeté vypadá jako past - 3 - Porsche Taycan Turbo S Shmee zkusenost ilu 03
Byl bych pošetilý, kdybych řekl, že Porsche Taycan Turbo S je nezajímavé auto. Ale ospravedlnit jeho koupi? To už je docela jiná debata. Foto: Porsche

Zdroje: Autoforum.cz, Auto Evolution, Porsche

Petr Miler

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.