Autoforum

/

Foto: Ford

Bylo to v závěru své éry tak nežádané auto, že možná ani nevíte, že se ještě před 3 léty dalo koupit nové. Nekupoval ho ale skoro nikdo a dnes pro něj téměř nikdo nemíří ani do bazarů. Je tak velmi levné, pozor je ale třeba dát na spoustu věcí.

V roce 1996 poslal Ford do prodeje podivně vypadající 3,6metrový hatchback. Reakce na nový model Ka byly sice smíšené, vůz nakonec dosáhl hned na počátku své kariéry velkého prodejního úspěchu, který trval až do prvních let nového milénia. Poté ale registrace začaly klesat a nakopnout je nedokázaly ani nové varianty StreetKa a SportKa. Byť kabriolet, který se skrýval za prvním zmíněným názvem (a který pro Ford stavěl Pininfarina), se těšil na poměry otevřených aut slušnému zájmu. Celkově totiž bylo vyrobeno 37 073 kusů, které prý byly mnohem kvalitnější než standardní provedení.

Změnit vše mohla druhá generace, která se odhalila v roce 2008. A změnila, jenže k lepšímu to nebylo. Vizuálně tuctové auto začalo v nabídce značky zapadat a jeho odbyt se postupně propadl až k 21 tisícům aut za rok. Oproti 206 tisícům exemplářů prodaným na vrcholu slávy tohoto vozu to byl skutečně jen odvar. Poslední pokus tento model zachránit přišel s rokem 2016, kdy se představil typ Ka+ coby třetí generace malého Fordu. To už ale byla skutečná labutí píseň, která dozněla v roce 2019. Tehdy tento model definitivně skončil bez nástupce a nedivili bychom se, kdybyste nyní zaraženě hleděli nevěříc, že od jeho konce (v Evropě, jinde vydržel ještě déle) uběhly teprve tři roky. Byl to propadák, proto také ze scény odkráčel tak rychle.

Pár kousků se nicméně přece jen prodalo a spolu s druhou generací vozu je to dnes zajímavá ojetina přinejmenším tím, jak je levná. Je to skutečně jeden z nejdostupnějších vozů tohoto stáří, nezájem dříve i nyní ale má své důvody - druhá generace vlastně nebyla Ford, byl to Fiat 500, který se s jinou karoserií a interiérem vyráběl v polském Tychy. Němci říkají, že Fiat znamená Fehler In Allen Teilen (vada v každém dílu) a v tomto případě moc daleko pravdy nejsou.

Vůz nepřekvapivě používal i motory italské automobilky, které tuze rády rozsvítí nepopulární ikonku kontroly pohonné jednotky na palubní desce. Může to být průšvih, nemusí, často pomůže jen vyčištění senzoru hřídele. Pokud ovšem Ka uvnitř smrdí po pohonných hmotách, je jisté, že hadice ventilace hřídele je již zpuchřelá.

Pozor je dále třeba dávat také na výfukové systémy, jež už po pěti letech selhávají 11krát častěji oproti průměru. Nemalá kritika prší také na brzdy, stejně jako je třeba v případě bočních panelů a zádě počítat s předčasnou korozí. U podvozku je třeba zkontrolovat naprosto vše, pružiny se často lámou a zpuchřelé bývají také silentbloky. A aby toho nebylo málo, může dojít rovněž k uvolnění sedadel. Oblastí, kde může dojít k selhání, tedy není málo.

Ford proto s příchodem třetí generace opět přehodil výhybku, tentokrát dokonce trochu i v případě karosářského stylu. Novinka totiž již nebyla ryzím hatchbackem, nýbrž mixem mezi ním a MPV. Modrý ovál proto lehce pozměnil název na Ka+ nebo Ka Plus a výrobu svěřil své indické továrně. Ta pak produkovala pouze pětidveřové varianty, zatímco v případě prvních dvou generací bylo možné počítat pro změnu pouze s třídvířkem.

Třetí iterace vozu nabízela více vnitřního prostoru, za čímž stálo natažení rozvoru o 190 milimetrů. Na délku však stále nepřesahoval čtyři metry, za čímž stálo nasazení na indickém trhu, kde je s takovými vozy spojeno nižší zdanění. Tomu ale pochopitelně odpovídalo i zpracování, stejně jako použité materiály - do prémiovky má Ka Plus opravdu hodně, hodně daleko.

Co se však spolehlivosti týče, je na tom přesto lépe než předchůdce. Stěžejní slabinou je baterie, která často zkratuje. Mimo to je stejně jako u druhé generace třeba počítat s výměnou světel, tím ale typické problémy končí. Těch netypických je ale také dost, a tak zástupce modrého oválu v aktuálním TÜV Reportu nemá čím okouzlit. Patří mu totiž až 101. příčka s šestiprocentní mírou poruchovosti, zatímco průměr je o 1,3 procentního bodu níže.

Jelikož druhá generace je hodnocena ještě o chlup hůře, není podivné, že ceny startují velmi nízko - už dlouho jsme neslyšeli o nikom, kdo by pro tento vůz do bazaru cíleně mířil. Ceny tomu vážně odpovídají, Ka vyráběné od roku 2008 lze pořídit již za zhruba 30 tisíc korun, provedení Ka Plus je pak jedním z nejlevnějším moderních aut a bezpečně nejlevnějším moderním Fordem. Už za 160 tisíc Kč můžete koupit pomalu zánovní vůz. Otázkou ovšem je, jestli takový opravdu chcete...

Provedení Ka Plus je na tom se spolehlivosti podobě bídně, už za nějakých 160 tisíc korun ale můžete pořídit vozy z roku 2017 s malým nájezdem. Foto: Ford

Zdroj: TÜV

Petr Prokopec