Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Čtvrtá generace má své mouchy, které Němci nepřehlížejí, přesto říkají jasně, že takový nájezd s autem neudělal skoro nic. Při troše snahy si s ní koupíte auto, které vám může posloužit i po zbytek života.

Kde by byla Škoda, nebýt modelu Octavia? Odpověď se nabízí sama, při snaze mluvit slušně si ji ale necháme pro sebe. Faktem nicméně zůstává, že liftback a kombík střední třídy jsou již od počátku mladoboleslavskými bestsellery. Loni se ostatně postaraly o takřka čtvrtinu globálních prodejů značky, a to přesto, že portfolio značky je již o poznání květnatější než v roce 1996, kdy se ukázala první generace.

Momentálně je nicméně v prodeji již generace čtvrtá, jež se navíc letos dočkala faceliftu. Ten proměnil hlavně čelní partie, kde novou masku doplňují přeprofilovaná světla a nárazník. Změn nicméně bylo více, věnovat se jim ale znovu nebudeme. Spíše si posvítíme na originál, neboť po čtyřletém pobytu na trhu se Octavia IV objevuje také v bazarech. Zajásat tak mohou ti, co na zcela nový vůz již nemají. I když ne až tak moc.

Jak uvádí kolegové z Auto Bildu, kteří vyzkoušeli kombík s motorem 2,0 TDI z roku 2020 s najetými 99 842 kilometry, cena je zrovna jednou ze slabin auta. Jimi testovaný kousek stál 20 480 euro, tedy skoro 520 tisíc Kč, to by ne až tak dávno stačilo i na úplně nový vůz. Vybírat pochopitelně můžete také levněji, nicméně za ceny startující někde okolo 300 tisíc korun dostanete jen vozy s velmi vysokými nájezdy v řádu stovek tisíc km, navíc v minimálních specifikacích. Ty vám velkou radost dělat nebudou.

Na druhou stranu ale schopnost auta zvládat s nadhledem velké kilometráže ukazuje, že pokud zvolíte kousek, který má za sebou méně náročnou službu, můžete s ním pomalu jezdit až do konce života. Musíte ovšem počítat s tím, že jakmile chcete nájezd méně než 100 tisíc kilometrů, pod 400 000 Kč nebude Octavia startovat ani náhodou. Ještě o trochu více zatřást peněženkou je pak třeba, pokud se nespokojíte s výkonem nižším než 130 koní.

Jak už padlo, kolegové se s kombíkem 2,0 TDI a nájezdem prakticky přesně 100 tisíc km dostali až za hranici 500 tisíc Kč. Vyzkoušeli jedno z prvních vyrobených aut s výbavou First Edition, jehož původní majitel přitom zvolil pohonnou jednotku, která je ideální ve chvílích, kdy každý týden brázdíte republiku křížem krážem. Nezklame nikdy, ale můžete zamířit i níž. Benzinové čtyřválce jsou v pořádku, základní benzinový litrový tříválec ale nikdo soudný nedoporučuje, neboť je na tak velký vůz mu prostě malý a slabý. Ostatně dnes už se vůbec neprodává.

Pokud se rozhodnete pro benzinový dvoulitr, počítejte s tím, že pokud budete tlačit na plynový pedál, projeví se to nejen vyšší spotřebou, ale rovněž větším úbytkem oleje. S tím pak ostatně mají problémy také automatické převodovky DSG, což je známá koncernová slabina. Ostatně Němci od této skříně pozvolna ustupují, jen v Evropě to zatím není znát, z pochopitelných důvodů.

Stejně jako třeba spřízněný VW Golf osmé generace se pak i Octavia dočkala větší digitalizace. Zrovna to ovšem na úvod představovalo značný problém, neboť divize Cariad, jenž měla vše na povel, selhala na celé čáře. Při testovací jízdě se tak rozhodně zaměřte hlavně na multimédia - pokud totiž vůz za sebou nemá modernizaci softwaru, bude haprovat jak na běžícím pásu.

Jako tečku na závěr pak můžeme utrousit pár slov o verzi RS. Ta byla s příchodem čtvrté generace poprvé nabízena s trojím různým ústrojím, vedle benzinového a dieselového provedení totiž dorazil i plug-in hybrid. S tím bylo spojeno 245 koní a nízká papírová spotřeba, velký zájem se však nedostavil. Toto provedení tedy budete shánět poměrně těžko, navíc je dražší než naftové. Diesel je jistota, ale „moc RS” to není. Benzinovou verzi pak jako jedinou koupíte s manuální převodovkou, která by byla i naší volbou. Má ostatně také jistou šanci držet si cenu, z nabídky s faceliftem vypadla.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec