Autoforum

/

Foto: Sebastien Bozon, AFP

Popravdě řečeno je už ona osmdesátka tak nízká, že při jízdě touto rychlostí má člověk tendenci usínat, v 60 km/h už auta budou konkurovat leda koňským povozům. Politici a asociace bojující za zvýšení bezpečnosti na silnicích ale mají jasno.

Jaká rychlost je bezpečná? To je otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Pokud totiž za volant posadíte profesionála, který se po celou dobu věnuje aktuálním podmínkám, a navíc má v rukou technicky vytříbený vůz, pak problémem nebudou ani násobky rychlosti než v případě důchodce, který nevidí dále než na pár desítek metrů před sebe, a jehož reakce jsou spíše hlemýždí než bleskové.

Je logické, že politici nemohou zákony uzpůsobit schopnostem každého řidiče. Pokud chtějí na silnicích dosáhnout vyšší bezpečnosti, slušelo by se, aby začali takříkajíc od kořene. Tedy v autoškolách, jejichž absolvování není zase až tak náročné. Stačí se pár týdnů biflovat příslušné zákony a dávat pozor při praktické výuce. Následně absolvujete test a pár kilometrů jízdy za volantem s testovacím komisařem za zády a je hotovo. Pokud nehodláte být řidičem z povolání, na přezkum již nemusíte.

V průběhu let se přitom schopnosti lidí mění, poukázat lze třeba na již zmíněný zhoršující se zrak či pomalejší reakce. Řadu majitelů navíc ukolébaly stále četnější elektronické berličky, které se v moderních vozech objevují. Upozornit vás dokážou třeba na nechtěné vyjetí z pruhu, přílišné přiblížení k vpředu jedoucímu vozu či za vás dokonce i dupnou na brzdy, pokud je to třeba. A jelikož lidé mají tendenci si na větší komfort velmi rychle zvyknout, klesá tím jejich ostražitost.

Ač jsou tedy moderní auta o poznání bezpečnější než taková, která brázdila silnice před dvěma nebo třemi dekádami, stále neexistuje jistota, že se z cest vrátíte bezpečně zpátky domů. S tím se politici rozhodli bojovat, ovšem velmi nesprávným způsobem. Dle jejich názoru je to totiž rychlost, co zabíjí. Toto stanovisko pak zastává i nizozemská asociace pro bezpečnost na pozemních komunikacích VVN. A proto přišla s návrhem, který má už tak nízkou povolenou rychlost dál snížit.

Nizozemci přitom už dnes nemohou po opuštění městské zástavby dupnout na plyn tak jako Češi, neboť povoleným maximem v zemi na okreskách je 80 km/h. Platí to jak pro osobní, tak pro nákladní auta, což jen dokládá, kterak jsou politici mimo mísu. Brzdná dráha těžkých náklaďáků je totiž o mnoho desítek metrů delší než u osobáků. Jejich čelní partie pak rovněž nejsou třeba k chodcům tak přívětivé.

VVN nicméně hodlá měřit všem stejným metrem, navíc podstatně zkráceným. Asociace totiž navrhuje, aby povolená rychlost klesla na pouhých 60 km/h. Tedy v podstatě na stejný limit, který platí ve městech, kde je přitom rizik daleko více. Argumentuje tím, že kde jsou stromy vysázeny 60 centimetrů od kraje silnice, tam jednoduše osmdesátkou jezdit nelze. To nám přijde hodně přitažené za vlasy.

Je otázkou, kam až má tento přístup zajít. Dnešní auta jsou zásadně bezpečnější než kdykoli dříve, infrastruktura je též jen lepší. Povolená rychlost by tedy měla být postupem času zvyšována, místo toho míří k nule. Co přijde příště? Omezení na rychlost koňských povozů, které brázdily prašné cesty před stovkami let? To opravdu nedává smysl.

Zdroj: VVN

Petr Prokopec