Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Mnozí se stále pokouší tvářit, jako by to neexistovalo. Anebo vše prezentují tak, že je to normální. Není to normální. Zatímco na použitelnost spalovacích aut nemá zima prakticky žádný vliv, elektrickým vozům sebere i skoro polovinu dojezdu jako nic.

Jestli jsem v životě něco opravdu nikdy neměl rád, je to dvojí metr. Je esencí nespravedlnosti, když se na stejné chování dvou jiných lidí díváte jinak jen podle toho, jestli je vám někdo sympatický nebo ne, jestli je starý, mladý, muž, žena... Vyberte si. Nechci říci, že veškerá očekávání daná vlastními zkušenostmi s tím či oním typem lidí jsou automaticky předsudek, ale pokud jednu a tu samou věc u jednoho člověka kritizujeme, protože dotyčný je špatný, abychom o něco později říkali, že je skvělá, protože i on je skvělý... To je přece absurdní.

Raději nebudeme vytahovat analogie se současným děním na české politické scéně, a priori skvělé i a priori špatné věci máme také na té automobilové. Skvělé jsou samozřejmě elektrické vozy, u kterých najednou nevadí nic. Špatné je stejně samozřejmě cokoli jiného, u čehož najednou vadí úplně všechno. A stačí jen určitá životní zkušenost, abyste vnímali, jak nefér to je.

Jsem dost starý na to, abych pamatoval pravidelné debaty o vlivu počasí na spotřebu benzinových a naftových aut. Neříkám, že kolem toho někdo „dělal scény”, ale snad až příliš vážně bylo probíráno, že v zimě studené starty spotřebu o něco zvýší, stejně jako ji v létě zvýší puštěná klimatizace. Jsou to relevantní postřehy, obojí je pravda, pokud ale v zimě nejezdíte každý den jen tříkilometrové štreky a váš letní vůz není Volkswagen XL1, není to zásadní. Při delší jízdě zimní provoz spotřebu neovlivní skoro vůbec, efektivnější chlazení může i pomoci. A puštěná klimatizace přidá pár deci spotřeby podle toho, jak výkonná a efektivní je. Do peněz i to tak může lézt, ale na použitelnost auta to v podstatě nemá vliv, doplnit i hromadu paliva je otázkou desítek sekund.

Vedle toho elektrická auta mají problém s obojím. Nároky na klimatizaci v létě jsou tedy obdobné, jen berou elektřinu z baterie, která je kapacitou malá a energie se do ní nikdy nedoplňuje snadno. Přesto se o tom prakticky nemluví. Ještě mnohem horší je ale vliv zimního provozu - elektromobil nejenže potřebuje elektřinou vytápět interiér, což je obecně náročné a znovu to sahá do omezených zásob, ale především potřebuje také ohřívat sám sebe, hlavně svou baterku, aby efektivně fungoval. A to má znovu ve spojení s malými a obtížně doplnitelnými bateriemi až brutální vliv na použitelnost.

Nůžky mezi spalovacími a elektrickými auty jsou tu otevřené doširoka tak, že pomalu připomínají přímku. Ale mluvit špatně o skvělých věcech, to se přece nedělá, ne? A tak budeme vést debaty o 0,1litrovém rozdílu ve spotřebě nějakého dieselu, ale klidně 50% poklesy dojezdu u elektrických aut, tedy skoro dvakrát vyšší spotřebu? No co, však jsou skvělá, jasná budoucnost, no ne? Tak proč řešit takovou „drobnost”, i když ji mnohé testy vyjevily v dost otřesné podobě. A teď tu máme další takový.

Postaral se o něj norský magazín Motor, který se pravidelně pokouší zjišťovat, jak mrazivé počasí ovlivňuje dojezd elektrických aut v reálném provozu. Raději nebudeme vrtat v metodice, neboť Norové budou mít už s ohledem na skoro nemožnost koupit si něco jiného než elektromobil vždy tendenci hledět na poloprázdnou sklenici jako na poloplnou. I tak jsou totiž výsledky tristní.

Poslední test se odehrál v o něco chladnějších podmínkách než obvykle, kdy teploty klesaly až až na -31 °C, což je ještě o dost míň, než letos bylo (a znovu bude) u nás. Průměrné teploty při testech ale byly pochopitelně mírnější. I tak jsou výsledky tristní, neboť neexistuje jediné auto, které by s takovou teplotou neztratilo méně než 29 % (!) udávaného dojezdu. Můžete namítnout, že udávaného dojezdu nedosáhnete ani jindy, ale to jsme zase u metodiky - Norové jezdili způsobem, kterým lze hodnoty spotřeby a dojezdu podle WLTP v praxi zopakovat, možná i překonat. Přesto jsou výsledky elektromobilů v chladu takové.

Vlastně nevidíme jediné auto, které by v testu opravdu uspělo. Takový Lucid Air sice i v zimě ujede 520 km na plné nabití (znovu trochu zavádějící, kdo nabíjí z 0 na 100 procent?), což je nejvíc ze všech zkoušených aut a obecně to není málo. Ale oproti uváděným 960 km je to současně nejvyšší zaznamenaný, tedy 46% pokles. Čtyřicet šest procent dolů jen kvůli počasí, jen kvůli tomu? To je neuvěřitelná bída.

Podobně lze mluvit o Mercedesu CLA (sice 421 km, ale také -41 procent z udávaných 709 km), Audi A6 (402 km, ale -38 %) nebo BMW iX a Volvu ES90 - oba modely ujedou na plné nabití něco kolem 380 km, ale současně jsou 40 % za očekáváními. Na druhé straně pořadí pak máme auta jako KGM Musso nebo Hyundai Inster s nejmenším absolutním dojezdem, ale také poklesy „jen” okolo 30 procent oproti avizovaným hodnotám.

Vítězem opravdu není nikdo a jistě to není ani Škoda Elroq, která se potýká se ztrátou 41 procent dojezdu a pouze 309kilometrovou akceschopností. Udělejte z toho 60-70 procent, jak automobilky kážou, a jste někde na 200 km. To opravdu megabída a důkaz toho, že stížnosti spousty uživatelů elektroaut na reálný zimní dojezdy mezi 100 a 200 km nejsou nijak přehnané. Je škoda (a jistě to není náhoda), že do testu nebyl zařazen jediný referenční spalovací vůz, který by zasadil věci do kontextu a ukázal téměř nulový vliv i takové zimy na použitelnost spalovacího auta. Je to nakonec extrémní konzistence a jakási opakovatelnost fungování pohonu spalovacích vozů (zima, teplo, množství paliva v nádrži, stáří... - rozdíly existují, ale jsou velmi malé), co je činí tak atraktivními. Velká nekonzistence elektroaut v těchto ohledech nám ukazuje, jak málo si toho vážíme.

Podívejte se ale sami do tabulky níže na kompletní výsledky. Za nás je to jako vždy jen snaha ukázat celou minci, ne jen její hezčí stranu, potlesk od příznivců „lepších aut” za to ale tradičně nečekáme.

Zjištěné dojezdy elektrických aut v zimním počasí podle Motor.no

Součástí testovaných aut byla i Škoda Elroq a dopadla bídně stejně jako prakticky všechny ostatní zkoušené vozy. Foto: Škoda Auto

Zdroj: Motor.no

Petr Miler