Autoforum

/

Foto: Jenoptik, tiskové materiály

Popravdě řečeno nevíme, jakým způsobem to dělá, neboť jde o opravdu velkou vzdálenost, kterou bude při hustším provozu extrémně složité pokrýt. Ale prý to tak opravdu je a Španělé už ho testují.

Za posledních pár dekád se bezpečnost aut posunula o mílové kroky vpřed. Dokládá to i organizace Euro NCAP proslulá svými testy, která čas od času srovná moderní produkci s tou dekády starou. Že neslavně skončí druhá zmíněná, asi nemusíme dodávat. Nejde však jen o mnohem lepší odolnost současných aut při samotných nehodách, tedy pasivní bezpečnost, výrazně se zlepšila i ta aktivní. Už jen posun v oblasti pneumatik či podvozků je mimořádný.

Přesto se od té doby rychlostní limity na silnicích nikam neposunuly a pokud, tak směrem dolů. Je to absurdní, uvážíme-li, že i v dobách hlubokého komunismu v ČSSR byly pod tíhou inovací a lepšící se infrastruktury postupně omezovány a zavedeny byly najednou jen kvůli ropné krizi. Znovu zrušeny od té doby nikdy nebyly, to už ovšem s od začátku vylhanou bezpečnostní argumentací. Rychlost, pakliže je s ní zacházeno rozumně, opravdu nezabíjí, velmi bezpečné německé dálnice budiž důkazem.

Je ale nakonec logické, proč i přes stále lepší auta schopná dnes levou zadní zvládat 200 km/h i v nejnižších třídách, dochází k dalšímu a dalšímu utahování opasků. Politiky nastavené prostředí totiž v podstatě nutí řidiče, aby plynový pedál rozumně šlapali i tam, kde nesmí. A v té chvíli se řada z nich stává sponzorem městských či státních kas, neboť se stacionárním radarem nebo policistou číhajícím za bukem je třeba počítat pomalu kdekoli. Řidiči ale pochopitelně nejsou hloupí a o radarech si říkají, existují mobilní aplikace s databázemi pevně instalovaných měřičů. U těch pak stačí zpomalit a dál se řídit vlastním rozumem, proto jsou na ně líčeny stále nové a nové pasti.

Další takové začaly vznikat ve Španělsku, kde testují pevně instalovaná zařízení, která prý zvládnou soustavně detekovat překročení povolené rychlosti auta až do vzdálenosti jednoho kilometru od jejich umístění. A „nekoukají” pouze před sebe, nýbrž také za sebe. Jeden přístroj tak vlastně dokáže pokrýt až dvoukilometrový úsek silnice a nestačí před ním zpomalit, nestačí udržet průměrnou rychlost v patřičných mezích, překročení rychlosti má být v dohledu radaru detekováno v jakémkoli místě pod jeho dohledem.

Popravdě řečeno netušíme, jak by taková věc mohla fungovat. Muselo by jít o velmi vysoko umístěné zařízení, které bude permanentně sledovat rychlost všech aut v dohledu. Technicky to možné je, ale přesnost takového přístroje je velkou otázkou - jde o značnou vzdálenost, kdy o zkreslení se může postarat kdeco. A přístroj nemůže chybovat, na přibližné výsledky se tady nehraje.

S podobnými otázkami si ale „pachatelé dobra” hlavu nedělají. Takový Gary Digvy, šéf britské společnosti Road Angel, je z novinky nadšený a má pocit, že nějak změní situaci na silnicích, pochopitelně k lepšímu. „Nové radary budou schopné pokutovat více řidičů než současné systémy, neboť zaznamenají jak řidiče, kteří šlápnou na brzdy těsně předtím, než kolem nich projedou, tak i řidiče, kteří na plynový pedál šlápnou ihned poté, co kolem nich projedou,“ uvádí. To ano, ale s jakým výsledkem? Tušíme, že aktivity společnosti Road Angel jsou financované ze státní kasy. Tedy té samé kasy, kterou plní řidiči netušící, že rozumně a odpovědně zvolenou rychlostí jízdy právě páchají dokumentovaný přestupek.

Zdroj: Car Throttle

Petr Prokopec